Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Vladimír Štochl: Důležité slovo má kraj, tedy náš zákazník

Vladimír Štochl: Důležité slovo má kraj, tedy náš zákazník

16.8.2017 – autor: JOSEF HOLEK

Vede ústecké Regionální obchodní centrum (ROC) už několik let. Jeho lidé zajišťují především tvorbu jízdního řádu regionální dopravy, opatření k výlukám SŽDC, propagaci Českých drah v regionu a spolupráci s partnery. Vladimír Štochl ale jedná často s tamním krajským úřadem, který objednává veřejnou dopravu. Co může sever Čech nabídnout turistům a jak národní dopravce podporuje rozvoj turismu?

Vladimír Štochl: Důležité slovo má kraj, tedy náš zákazník

Čím je Ústecký kraj dopravně jedinečný?

Má nejhustší železniční síť v porovnání s jinými kraji. Nedá se však říci, že by na ní jezdilo nejvíce vlaků. Denně však vypravujeme okolo devíti set vlaků, což je v porovnání s celou republikou hodně. Vždyť celkově České dráhy denně vypraví přes sedm tisíc spojů. Dalším specifikem je polycentrické uspořádání kraje, které na rozdíl od většiny ostatních, kde je dominantní zpravidla jediné centrum – krajské či hlavní město, má center hned několik. U nás je to tak, že se v takřka všech směrech jedná o příměstskou dopravu okolo center, kterých je v kraji asi třináct.

Když jsme u těch specifik, která z linek je nejzajímavější?

Jednoznačně U28 spojující Děčín s Rumburkem jedoucí přes německé Bad Schandau a Sebnitz. Za hranicí kopíruje národní park Saské Švýcarsko. Převážně jde o turistickou linku, nicméně na žádost místních samospráv jsme nedávno rozšířili ranní spojení mezi Rumburkem a Děčínem. Využívají ji tedy i školáci a lidé dojíždějící do zaměstnání. Mezi dalšími lze jmenovat linky vedoucí do Lužických a Krušných hor, křižující České středohoří a Polabskou nížinu a rovněž podřipské lokálky.

S jakými problémy se nyní ústecké Regionální obchodní centrum potýká?

Klasika. Výlukové činnosti, s nimi mají problémy i kolegové v jiných krajích. Po dohodě se správcem infrastruktury se snažíme výlukovou činnost přesouvat do méně frekventovaných časových poloh. Ne vždy se to daří, ale alespoň můžeme na jednom rameni sloučit více výluk. Raději uděláme jednu výluku na kratší období. Zrovna nedávno platil v okolí Lovosic každý den jiný výlukový jízdní řád, neboť tam Správa železniční dopravní cesty postupně zapínala zabezpečovací zařízení. A na to všechno u nás musíme pamatovat.

Jak na to reaguje objednatel, tedy kraj?

Musí to přijmout. Samozřejmě už přemýšlel o tom, že by některé vlaky, které jsou zasažené dlouhodobou výlukovou činností, přestal objednávat a nahradil je autobusy. Nic jiného než jednání nám v tomto případě nezbývá, poslední slovo má kraj, tedy zákazník ČD.

Na Ústecku jsou zaintegrované i lodě. Jak je to s vlaky? Existuje ještě prostor pro rozšíření?

Popravdě řečeno, lodě jsou hodně velké specifikum, ale v zásadě se jim přizpůsobovat nemusíme. Integrace funguje bezvadně, neboť jsou v ní zapojeny všechny osobní vlaky, které objednává kraj, a rychlíky z objednávky ministerstva dopravy, vyjma vlaků kategorie EuroNight a EuroCity. Zastavují jen v Ústí nad Labem a Děčíně. Rozšiřování by možné bylo, vždy záleží na finanční kondici objednatele. Pro příklad: přestože jsme měli připraveny posilové spoje na ranní a odpolední špičky v úseku mezi Ústím, Teplicemi anebo Lovosicemi, kraj od záměru ustoupil. Příští rok tak jen rozjedeme letní spojení Ústí s Drážďany.

Zimní kometu přetočíte do léta?

Přesně tak. V zimě vozíme desetivozové soupravy na adventní trhy. Dopoledne nasednete a odpoledne vyjedete zpět. V každém spoji vezeme přes osm stovek lidí. Letní obdoba není početně stejná, proto do Německa příští rok vyrazíme jen s pěti vozy. I v létě ale umí Drážďansko nabídnout řadu turisticky atraktivních míst.

Co může nabídnout Ústecko nejen turistům z Německa?

Jednoznačně České Švýcarsko, zajímavé jsou ale i Lužické hory, kam de facto ke všem rozhlednám vede železnice. V tomto smyslu doporučuji vyjet vlaky na lince U8  z Děčína a dále pěšky k cílům, které jsou vzdáleny do pěti kilometrů. Uděláte si krásnou procházku. Osobně vřele doporučuji rodinám s dětmi.

Je atraktivita znát i na obsazenosti vlaků?

Samozřejmě. Zejména o víkendu a v létě jsou čísla přepravených hodně vysoká. V zimě naopak lidé cestují do Jedlové na běžky. Obecně vzato počty cestujících rostou.

Pokud jede větší skupina, dokážete pružně zareagovat a vlak posílit?

Posilování nám vzhledem k využívání motorových a elektrických jednotek příliš nejde, ale například na lince U28 dokážeme částečně zdvojovat motorové jednotky Desiro. Podobně se snažíme na jiných linkách zdvojovat jednotky nebo na ně nasazovat vozy s větší kapacitou cestujících a omezenou i pro kola.

I na Ústecku je rozšířená služba ČD Bike. Je o půjčování bicyklů zájem?

Ano. Dokonce jsme letos otevřeli čtyři nové pobočky k Děčínu, Ústí a Lovosicím. Nově si lidé mohou bicykly půjčit v Litoměřicích městě, Rumburku, Lounech. V Žatci se mohou kola jen vracet. Ve vybraných půjčovnách lze kromě kol pro dospělé zapůjčit i kola dětská, elektrokola nebo koloběžky. Je to zajímavý projekt, který dobře funguje.

Tlačí kraj na ČD, aby nakoupily nové a komfortnější vozy, třeba i s větším místem pro kola?

Co se týče splnění závazku do roku 2019, pak ten jsme splnili. Jezdíme u nás RegioPantery,  RegioSharky a Desiry pronajatými od Deutsche Bahn (DB). Spolupráce s Němci je dobrá, dokáží nám v lecčems vyjít vstříc. Po roce 2019 bude chtít krajský úřad nová vozidla, a pokud nebudou k mání, tak alespoň ojetá splňující určité standardy. Nyní víme, že už na některých linkách nebudou vyhovující RegioNovy. Jednou z nich je spoj z Postoloprt přes Louny a Lovosice do České Lípy. Úřad by si místo RegioNov představoval moderní vozidla, třeba něco, jako jsou RegioSharky, které nám v kraji také jezdí. Na přechodné období Regíny stačily, ale kraj i my říkáme, že nejde o vozidlo pro 21. století. Nemluvě o 810. Navíc motorové vozy řad 810 s přívěsným vozem na kola a 814 nevyjedou řadu horských úseků. Mám na mysli třeba linku do Moldavy. Soupravy musí jezdit z Mostu s postrkem, a ještě úvratí z Dubí nahoru.

Dokáží ČD tento požadavek splnit?

Otázkou je, zda je bude moci kraj zaplatit, pokud neprojdou dotace z OPD 2. Pakliže by to nevyšlo, nakoupí je dopravce a v odpisech je vykáže jako finanční náklady vůči kraji. Troufnu si odhadnout, že na tuto linku bychom jich museli nakoupit deset až dvanáct. A jeden stojí kolem osmdesáti milionů korun. Jsme připravení i na variantu, kdy by si kraj požádal o nákup vlastních vozidel, byť nejsme přesvědčeni o výhodnosti takového kroku a vzájemně o tom diskutujeme.

Můžete být konkrétnější?

Jde především o ekonomické a provozní důvody. Myslím si, že by měl s provozem více problémů než užitku. Argumentů proti tomuto je hodně, v obecné rovině musí kraj například vypisovat dvě výběrová řízení. Jedno na nákup vozidel, druhé na dopravce. Musí si zajistit provozní ošetření, tedy běžné opravy, které ČD dělají ve vlastních depech, a navíc opravy vyvazovací. Oni s tím ale musí počítat dopředu a vše soutěžit. Rovněž v ekonomické rovině padne otázka nutnosti pronájmu těchto vozidel vysoutěženému dopravci. Dopravce pak tento náklad promítne zpět kraji při výpočtu kompenzace. Díky tomu, že kraj bude mít peněžní příjem z pronájmu, bude povinen o tuto částku snížit příjem dotace a tuto poměrnou část dotace na vozidla vrátit zpět.

Kraje kontrují tím, že chtějí k vlakům i jejich dlouholetý servis.

Běžně se drážní vozidla odepisují třicet let a ještě jsem neviděl veřejnou zakázku v takové délce. Nikdo neví, co se bude dít. Nemáte žádné záruky. Osobně si myslím, že by se měl vybírat dopravce, který kýženým vozovým parkem disponuje.

Hovoříte s krajem o spolupráci po roce 2019?

Prakticky nepřetržitě. Pro zajištění provozu po roce 2019 je nyní už nejvyšší čas na konkrétní řešení. Myslím si však, že na nákup nových vozidel už je pozdě, takže „funglovky“ nenabídne žádný dopravce. Kraj má rámcovou představu, o které se nyní bavíme. Doplním, že dnes máme v kraji zhruba dvanáct procent starých vozů, ostatní jsou nové nebo rekonstruované. Akutně bychom však potřebovali motorové jednotky pro linku Postoloprty – Česká Lípa a dále vozidla schválená i pro Německo, pokud nebude možné pokračovat na lince U28 ve spolupráci s DB.

VLADIMÍR ŠTOCHL

Narodil se v Děčíně a absolvoval průmyslovou školu strojní a dopravní tamtéž. Následovala studia na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině a na Univerzitě Pardubice. U ČSD/ČD  působil na pozicí výpravčího a lektora DVI. Pracoval i na ministerstvu dopravy, ale vrátil se zpět k ČD na pozici ekonoma pro osobní dopravu do Obchodně-provozního ředitelství Ústí nad Labem (OPŘ), od té doby zastával různé pozice v osobní dopravě na ústeckém KCOD. Ředitelem ROC je od roku 2014. Vladimír Štochl je ženatý, vychovává tři syny. Má rád moderní technologie, sudoku, šachy, matematiku, karetní a stolní hry, plavání nebo výlety po českých i moravských krajinách či hradech a zámcích.


Průměrné hodnocení (15 hlasů): 4.4

Další články této rubriky

Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni

15.9.2021 - Mít dokonalý přehled o tom, kolik společnost vydělá, utratí, kde je potenciál dalších případných úspor či kolik peněz budou České dráhy v dalších letech potřebovat na chystané investice. To je hlavní úkol… »

Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamaliRoman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

17.8.2021 - Nedávno jmenovaný ředitel Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Roman Koreň chce navázat na svého předchůdce. Rád by také zvýšil efektivitu firmy. Co soudí o spolupráci se zahraničními partnery, jak je nspokojený se spojením… »

Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců

16.6.2021 - Lidé pomoc psychologa stále přijímají s velkými obavami, s řadou předsudků a mezi profesemi jako psycholog či psychiatr často nerozlišují. Tvrdí to alespoň vedoucí psycholožka Centra psychologických služeb Dopravního… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika