Radek Dvořák: Obchodní příležitosti hledáme i mimo ČR

Co je posláním nového odboru?

Odbor O19 vznikl spojením vybrané agendy kanceláře člena představenstva pro osobní dopravu a odboru mezinárodního. Základním posláním odboru je intenzívní zaměření na core business ČD ve střednědobém horizontu, tedy realizace obchodní strategie, řízení projektů dlouhodobé spolupráce se zahraničními obchodními partnery, příprava nezbytných kroků pro působení národního dopravce na otevřeném trhu, ale i vyhledávání příležitostí na trzích zahraničních. Musíme také zintenzívnit aktivity vedoucí ke zlepšení vnímání a vystupování ČD vůči evropským institucím.

Jednou ze základních náplní odboru je i komerční doprava. Jak hodnotíte dosavadní působení  a další budoucnost ČD na otevřeném trhu?

Pozitivně. Často se říká, že se ČD obávají liberalizace, nicméně my na otevřeném trhu přece několik let jsme a vedeme si více než obstojně. Komerční doprava vykazovala v roce 2017 nejlepší čísla ve své historii a je potřeba zdůraznit, že dnes takřka 20 % tržeb od cestujících v dálkové dopravě je generováno vlaky vedenými na obchodní riziko ČD.

Co je ale důležité, tyto výsledky nejsou dány samovolným vývojem ve společnosti, České dráhy jdou v posledních letech zákazníkovi naproti a výčet úspěšně realizovaných kroků za poslední dobu je toho důkazem, ať již se jedná o modernizaci vozidel, zjednodušování odbavení, nebo komunikaci firmy na sociálních sítích. To vše je podpořeno takovým obchodním modelem, abychom zůstali na poli dálkové dopravy dlouhodobě konkurenceschopní.

Jak si aktuálně stojíme na poli mezinárodní dopravy? Mají České dráhy nějaké další možnosti v zahraničí?

Celá mezinárodní doprava je pro nás naprosto klíčová. Zatímco celkový nárůst počtu cestujících Českých drah za loňský rok představuje 2 procenta, v mezinárodní dopravě se pohybujeme v řádu 10 %. Mezinárodní linky generují třetinu tržeb od zákazníků dálkové dopravy, proto jim na úseku osobní dopravy věnujeme takovou pozornost. Sledujeme vývoj takřka na denní bázi. O přepravních proudech i provozuschopnosti vozidel víme úplně vše, stejně jako že naší slabinou je nedodržování standardu kvality, konkrétně řazení vlaku. To je to klíčové, co musíme zlepšit, abychom neztratili pozice, a na tom také s kolegy z úseku techniky, servisu a majetku kontinuálně pracujeme. Cílíme na to, abychom právě v tomto segmentu nabídli nejvyšší standard našich služeb a kvality vozidel.

Co se týká dalšího rozvoje mezinárodního businessu, primárně preferujeme a rozvíjíme dlouhodobá partnerství s našimi stávajícími obchodními partnery. Nejen konkurencí, ale i kooperací se dá dosahovat velmi příznivých výsledků. ČD nicméně stojí před klasickou otázkou jakékoliv podobné korporátní firmy – zajišťujeme dnes náš business na vymezeném trhu. Tento trh se bude dále otevírat a existuje riziko, že se náš tržní podíl zmenší. Pak se nabízí vlastně jen dvě možnosti, buď se případnému snížení rozsahu našeho podnikání přizpůsobíme, nebo budeme hledat příležitosti, jak získat nové tržby, nové trhy. Aktuálně zpracováváme přehled všech nezbytných kroků pro možné provozování mezinárodní dopravy jménem ČD i za hranicí ČR, pro případ, že by se to jevilo jako efektivnější řešení. Další možnosti rozvoje podnikání pro ČD v zahraničí nepochybně jsou a uvažujeme i tímto směrem.

Skloňovaným tématem je i noční dálková doprava. Jak vidíte její budoucnost?

Segment noční dopravy je pro ČD dnes už takřka celý komerční. Inspirativní směr na tomto poli udává nepochybně ÖBB se svým konceptem vlaků nightjet. Na úseku osobní dopravy jsme přehodnotili priority a přenastavuje se obchodní model pro tento segment. Určitě není zájmem ČD noční dopravu zcela utlumit. Máme cílové destinace, které fungují, a ty budou i nadále rozvíjeny. Z hlediska přístupu okolních států považujeme za potřebné sjednotit postoj všech objednatelů. Když vezmeme příklad střední Evropy, je těžké vymýšlet a obchodně realizovat společný koncept noční dopravy v podmínkách, kdy vlak po území ČR jede na obchodní riziko a na hranici se překlápí do závazku veřejné služby sousedního státu. To pak je úhel pohledu jednotlivých dopravců logicky odlišný.

Často je zmiňována nutnost stejných podmínek soutěže pro všechny dopravce. Jak vidíte šance ČD?

České dráhy opakovaně říkají, že je nutné z úrovně státu definitivně říci, co vše za vozidla i služby se bude v soutěžích požadovat, a tyto podmínky by následně měly být z důvodu zachování síťovosti služeb ve všech nabídkových řízeních aplikovány. Je to možná paradox, ale otevřený trh potřebuje velice striktní koordinaci. Dnes existuje více než 40 notifikací v regionální a 11 v dálkové dopravě – to hypoteticky znamená možný vysoký počet dopravců na železniční síti ČR. Je opravdu nezbytné, aby roli koordinátora síťového charakteru železniční dopravy někdo převzal, dosud to zajišťují České dráhy, a nikoliv špatně. Jinak může mít otevírání trhu zásadní dopad na cestujícího v podobě nekonzistentních služeb v rámci železniční dopravy.

Dobrým příkladem jsou také doposud zveřejněné požadavky ministerstva dopravy na soutěže, kde neexistuje výslovný požadavek na nová vozidla a jediným kritériem hodnocení bude asi nejnižší cena. Je tedy jasné, jak k tomu všichni přistoupí, a to včetně Českých drah, chtějí-li uspět. Neexistuje zatím ani jednotný standard odbavení v pokladnách platný pro celou síť, požadavky si stanovuje jak stát, tak každý objednatel regionální dopravy zvlášť. Ale i zde je nutné myslet na zákazníka a na hlavní cíl, tedy zatraktivnit železnici jako takovou. Nemělo by se dopustit, aby bylo v každém segmentu železniční dopravy, ale i v každém kraji, odlišné.

Říká se také, že ČD jsou dražší než jiní dopravci…

Ano. Zajišťujeme totiž řadu služeb nad rámec základního provozního modelu. Prodeje jízdenek ve stanicích, odbavení zákazníků kamkoliv po Evropě, provozování kontaktního centra včetně informací o dopadech výluk, udržování parku záložních vozidel pro případ mimořádností a jiné. To vše se bere jako samozřejmost, ale něco to stojí. I v tomto vedeme diskuzi se zástupci ministerstva. Nebudou-li toto objednatelé chtít, přizpůsobíme se i my, ale celý systém veřejné železniční dopravy bude o to zranitelnější například při provozních mimořádnostech (odklony, nehody, výluky).

A mohou České dráhy v soutěžích uspět, mají na to odpovídající know-how?

Firma nepochybně má potenciál se udržet i na plně liberalizovaném trhu. Chce to ten správný mix sebevědomí a sebereflexe. Zároveň musí okolí vědět, co vše se tu mění, co nabízíme. ČD musí ven nejen za byznysem. Musí se umět prodat. Někdo slovo lobbing nemá rád, ale dnes je to zcela legitimní činnost.

K rozvoji businessu je nezbytná i infrastruktura. Jaká je dnes vlastně role dopravce v plánovacím procesu výstavby?

To je téma, které chceme také nastartovat. Všichni dopravci jsou dnes bez možnosti uplatňovat významnější připomínky. Strategii železniční dopravy definuje ministerstvo dopravy, plány rozvoje dopravní infrastruktury koncipuje SŽDC. Respektujeme to, ale kvůli nedostatkům na infrastruktuře trpí zákazník, kterého nejlépe známe my, dopravce. Víme, kde jsou hlavní přepravní proudy, víme, kde by bylo nejlepší investovat. ČD jsou dnes v rovině, kdy pouze dodávají pro studie podklady o počtech cestujících, aniž bychom se následně dostali k samotným výstupům studií. To není správné, ale je to o komunikaci mezi osobními dopravci, ministerstvem a SŽDC. Upřímně oceňuji koncentrovanou aktivitu nákladních dopravců. Existuje sdružení ŽESNAD, které má v diskuzích o infrastruktuře svou váhu. Já osobně bych byl nakloněn myšlence udělat obdobné uskupení osobních dopravců.

V rámci svých mezinárodních jednání a konferencí jezdíte často do zahraničí. Můžete porovnat vlaky u nás a „venku“?

Zejména za poslední 3 až 4 roky je příjemné sledovat, jak se úroveň ČD ohromně posunula. Například v trendech odbavení si troufám říci, že patříme k evropské špičce. I když český člověk je trvale kritický, nelze si nevšimnout, že v porovnání s Evropou se ČD v prozákaznickém snažení a zjednodušování cestování opravdu nachází mezi těmi nejaktivnějšími. Zahraniční kolegové se dnes chodí dotazovat lidí z ČD, jak lze některé věci, které mají příznivý prozákaznický nebo ekonomický dopad, rychle a efektivně implementovat, přitom ještě nedávno to bylo opačně.

RADEK DVOŘÁK

Radek Dvořák maturoval na pardubickém gymnáziu, posléze získal vysokoškolský titul na Fakultě dopravní Univerzity Jana Pernera. Na vysoké škole studoval obor Management, marketing a logistika. U ČD začínal v roce 2004 na odboru mezinárodním. V roce 2006 odešel do kolínské automobilky TPCA, později se však vrátil a stal se specialistou odboru strategie, později Projektové kanceláře. Od roku 2013 vykonával funkci ředitele kanceláře člena představenstva ČD pro osobní dopravu.