Pavel Surý: Debatu o oddělení řízení provozu nepovažuji za aktuální

Jaké máte priority a co byste rád nejdříve změnil?

Nerad bych začal své odpovědi tak, že dosud bylo vše špatně a se mnou bude vše nádherné. Musím poděkovat minulému i předchozím vedením SŽDC za to, jak organizaci postavili. Nebylo to jednoduché, nejdříve sem přešly správy dopravní cesty a posléze řízení provozu a nakonec padlo rozhodnutí, že se bude integrovat i živá dopravní cesta. Manažeři i jejich podřízení to zvládli. 

Považujete současnou strukturu SŽDC za definitivní a dobře nastavenou?

V nejbližší době by žádné změny neměly nastat. Vím, že existují hlasy požadující návrat k debatě, zda oddělení řízení provozu bylo správné. V žádném případě jim ale nefandím. Když už se něco k 1. 4. 2012 rozhodlo, tak by to nemělo skonat za dva, tři roky. Dejme tomu delší čas. 

Oblastní ředitelství řídí zároveň živou dopravní cestu a současně se věnují správě a údržbě infrastruktury a investicím či technice. Je to z vašeho pohledu správné?

V žádném případě bych teď nic neměnil. Funguje generální ředitelství, úseky náměstků a na oblastních ředitelstvích je struktura podobná. Není to smícháno do sebe tak, že tam docházelo k nějakému tření. Segmenty mají odborné vedení, spíš jde o to, aby jeden vnímal druhého, aby nebránil druhému v tom, co má dělat, a aby to nebylo v kolizi my a oni.

 V současnosti se řeší 4. železniční balíček a s ním i hrozba toho, že by stávající holdingy mohly být zvýhodněny oproti odděleným železnicím, k jakým se dopracovala třeba ta česká. Jak myslíte, že se bude situace vůči balíčku a případnému holdingu vyvíjet?

Těžko říci. Funkční holdingové uspořádání mají v Německu, tam je řekněme hodně dobré, a v Rakousku. U nás ta debata probíhala již v době, kdy se ČD začínaly transformovat ze státní organizace na akciovou společnost dopravce a státního správce infrastruktury. Tenkrát se řeklo, že v České republice na něco takového nejsou zákony, že to u nás nejde. Debata s dopravci, se státem, ministerstvem a odborovými centrálami na toto téma běží už nějakou dobu. 

Pojďme k investicím. Hovoří se o problémech s pomalým čerpáním z evropských zdrojů. Jak to bude s Operačním programem Doprava 2?

Ideální by bylo, kdybychom všechny evropské peníze na připravené projekty proinvestovali. Realita už taková není a bohužel v tomto nejsem úplně optimista. Proto je důležité, aby akce chystané do OPD 2 byly připraveny tak, abychom tam – celospolečenským pohledem – tyto problémy neměli. Není to vždy v silách a na odbornosti SŽDC. Překážek existuje dost a zákony umožňují některým jednotlivcům škodit. 

Myslíte třeba opakované napadání dopravních staveb ze strany ekologů? A dá se s tím něco dělat bez úpravy legislativy?

Těžko, i když stát nějaké změny v legislativě chystá. Mluví se o vzniku zákona o liniových stavbách. Myslím, že kdyby se přejal německý model, bylo by to snazší. Tam je to vidět v praxi a jsem přesvědčen, že to jde i v jiných vyspělých zemích. S tím by se měl změnit zákon o veřejných zakázkách, protože ne vždy to nejlevnější musí být tím nejlepším. A teď hovořím zároveň jako člověk působící i ve veřejné správě. Byl jsem účastníkem některých veřejných výběrových řízení, u nichž bylo jasné, že aspektů pro výběr je více než jen nejnižší cena. 

Coby náměstek pro dopravu a provoz OPŘ Brno jste byl u vzniku Centrálního dispečerského pracoviště v Přerově. Jak z tohoto úhlu vidíte chystané CDP Praha? A co říkáte spektru námitek na téma zálohování a funkčnosti při výpadcích řízení velkého území z jednoho bodu?

I vzniku CDP Přerov předcházelo množství odborných diskuzí. Musím konstatovat, že se tato myšlenka povedla, a věřím, že to pražské centrum bude ještě lepší. Zvali jsme do Přerova i zahraniční delegace z Rakouska a Slovenska a ty to hodnotily s obdivem. Ještě se nestalo, že by centrum zkolabovalo, ani jeden sál. Pro tyto případy by bylo ideální, kdyby v blízkosti postižené lokality byli k mání pohotovostní výpravčí. Ale na druhou stranu je s těmito událostmi spojena spousta dopravních opatření, takže i kdyby tam ti výpravčí byli, nepůjde to tak rychle, jak si mnozí představují. Ve vyspělém zahraničí, třeba ve Švýcarsku, mají s kolapsy podobné zkušenosti. Nehledě na to, že naši zaměstnanci jsou na operativnost zvyklí a dovedou si v podobných situacích poradit lépe. Když už nastane „fialová smrt“ většího rozsahu, tak se vyšší představitel omluví národu. Mimochodem, kdysi jsem porovnával poruchovost nebo plnění jízdního řádu v příměstské dopravě mezi námi a Rakušany a vyšlo mi, že jsme na tom lépe. 

České dráhy počítají s převodem výpravních budov na SŽDC. Jak vidíte horizont událostí nyní, kdy se čeká na rozhodnutí Bruselu?

Alespoň první etapa procesu, která zahrnuje takzvané bezkonfliktní budovy, je po odborné stránce připravena. Zbytek budov, u kterých nedošlo ke shodě, se překlopí do etapy druhé, která byla uvažována pro rok 2015. Časově ale tento proces nedovedu odhadnout. Ke schvalovacímu procesu uvnitř EU se nedokážu vyjádřit. O ceně rozhodne zřejmě vláda. Totéž se týká otázky, zda to bude platba jednorázová nebo na splátky. Ideální by bylo, kdyby se první etapa vyřešila se vším všudy letos. Ze své pozice se budu snažit, abychom si vytvořili nějakou vlastní rozpočtovou kapitolu. Ať už rozhodne vláda jakkoli, část těch budov bude potřebovat opravu. Lákavá je i představa, že bychom pro tento účel využili evropských fondů.