Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Miloslav Kothera: Nechci z muzea v Lužné udělat lunapark

Miloslav Kothera: Nechci z muzea v Lužné udělat lunapark

22.5.2017 – autor: JOSEF HOLEK

Sezona drážní nostalgie klepe na dveře a s ní se za pár týdnů otevře i brána Depa historických vozidel (DHV) a ČD Muzea v Lužné u Rakovníka. Národní dopravce zde na letošek přichystal řadu novinek. Co nového návštěvníky čeká? Bude se expozice dále rozšiřovat? Jaké má plány do budoucna? Nejen na to redakci Železničáře odpověděl vrchní přednosta DHV Miloslav Kothera.

Nechci z muzea v Lužné udělat lunapark

Jste ve funkci vrchního přednosty DHV jen pár měsíců, ale na dráze pracujete desítky let. Co jste v Lužné stačil změnit?

V Lužné jsem před třiatřiceti lety dokonce začínal. Ale první, co jsem změnil, byl zdejší systém organizace práce, který tady podle mého názoru chyběl. Novinky spočívají například v tom, že jsem změnil systemizaci depa, jež byla dříve tříúrovňová, nyní je dvouúrovňová. Čili dnes jsou pode mnou pouze vedoucí a hned pod nimi zaměstnanci. Potřebuji mít zkrátka přehled o tom, co se přesně děje jednak v ekonomice a provozu a také v údržbě. Je tu sice jen osm údržbářů, ale dělají neskutečné výkony – ta práce na historických vozidlech je prakticky tvůrčí, protože náhradní díly už dnes de facto neexistují.

Co na změny říkají zaměstnanci?

Život tady v křivoklátských lesích se žije trochu jinak než v Praze. Nastavil jsem určitá pravidla a myslím, že je ocenili i moji podřízení, protože systém tu prostě nebyl dobře nastaven. A ten nový se osvědčuje. Lidé mohou v rámci své práce více předvídat další kroky vedení. Tedy oni vědí, že mají vyřešit nějaký problém, ale já jim do něj nebudu zasahovat, pokud se budou držet pravidel, na kterých jsme se dohodli.

Máte už přehled novinek, kterými byste chtěl oživit provoz muzea?

Než jsem sem nastoupil, plán už byl připravený. Musíme však ladit programy kulturních akcí tak, aby nám nekolidovaly termíny s jinými událostmi, na něž jedou i naše vozidla. Pokud taková situace nastane, je to na škodu. Určitě se tu uskuteční den dětí na konci května, otevírání a zavírání sezony nebo parní víkendy.

A co novinky v expozici?

Tu chceme obohatit o elektrická hnací vozidla. Lokomotivy a vozy by tu byly vždy, nikoli jen na pár vybraných dní. Toto není muzeum Buštěhradské dráhy, musíme si uvědomit, že místo má ve svém názvu ČD Muzeum. A byť sem není trať elektrifikovaná, měly by tu mít své místo i elektrické lokomotivy. Elektrická vozidla udělala v historii Českých drah neuvěřitelný kus práce a v Lužné jsou dosud opomíjena.

Mnohé stroje jsou stále v pravidelném provozu. S ideou muzea ale spíše ladí exponáty, které už práci nevykonávají. Jak to tedy bude?

Ano to je pravda. Tady by měla být vozidla, která už v provozu nejsou. Ale je jedno, jestli nejezdí padesát let anebo rok.

Máte už vyhlédnutá konkrétní vozidla, která by tedy mohla sbírku obohatit?

Nedávno jsme se byli podívat v České Třebové a vybrali jsme si tam neprovozní Šestikolák 181.001, který je v relativně slušném stavu. Dále jsme si ukázali na Bobinu 141.001. Ta ale má určité problémy s pojezdem, tak se musíme s odborníky poradit, zda jsme ji schopni převézt. Šestikolák se tu letos určitě objeví se začátkem sezony, u Bobiny si nejsem jistý.

Co se bude naopak dít ve sbírce parních lokomotiv?

Máme v plánu úplně zprovoznit lokomotivu řady 414. Nemyslím si však, že se práce podaří dokončit před touto sezonou. Naším cílem je sezona 2018. Jedná se o práci, která je i finančně náročná. Pokud vypíše ministerstvo dopravy dotační tituly, budeme se ucházet o peníze tam. Podobně chceme postupovat i v případě lokomotivy řady 365 s tendrem, kterou České dráhy nakoupily v závěru minulého roku.  Samozřejmostí zůstává průběžně vylepšování stavů osobních vozů. Zrovna nedávno jsme uzavřeli smlouvu s opravárenskou firmou, která pro nás zrenovuje osmidveřový vůz řady Bai. Jinak průběžně vozidla lakujeme, pracujeme na vyvazovacích opravách lokomotiv 310.093, 423.041 a 423.009. Mimo to zajišťujeme i běžnou údržbu vozidel a exponátů.

V Lužné je deponován i Albatros. Kdy se pustíte do něj?

Je to docela oříšek, protože lokomotivy této třídy začínají mít problém s přechodností, takže jsou pomalu nevyužitelné. Je to každopádně běh na dlouhou trať, má propadlý kotel, opotřebená dvojkolí a silně zkorodovaný tendr. Pokud bude zájem na zprovoznění této lokomotivy, nabízí se termíny nejdříve po roce 2020. Navíc je v Česku jen jedna firma, která umí kotle opravit. Zůstává otázkou, jestli se v budoucnosti nepodívat po zahraničních dodavatelích. Teď máme podobný problém i s vršovickým Čtyřkolákem, který je pro nás v otázce vozby cennější. Opět má problém s pojezdem a výhledově i s kotlem.

Co bude nového v přímo v areálu?

To do jisté míry záleží na finanční kondici Českých drah. Chceme však zlepšit modelové kolejiště tak, aby bylo uživatelsky přívětivější nejen pro obsluhu, ale především pro diváky. Nemyslím si, že to bude problém. V tuto chvíli také ještě nemáme v ruce plán provozních prostředků, tak není úplně zřejmé, co přesně budeme v roce 2017 realizovat.

V Lužné pracuje i řada dobrovolníků. Čekají je letos nějaké změny?

Spolupráce pokračuje, dokonce budou pracovat na větším objemu práce než loni. Je to nárůst zhruba o 15 procent. Ano, představa byla vyšší, ale záleží na penězích. Brigádníci se podílejí na provozu muzea, opravách vozidel i na průvodcovské činnosti.

Začíná se hovořit i o tom, že by se Lužná měla změnit v muzeum 21. století. Co si pod tím představit?

Lužná je takovou oázou klidu, je to v podstatě lesní muzeum. Nechci z toho dělat lunapark. Také disponujeme jen omezenými prostorovými možnostmi. Rotunda je plná, v hale se neustále opravuje. Takže je nemůžeme jen tak zavřít a provést rekonstrukci podle představ architektů. Museli bychom podmínky zásadně změnit. Neříkám však, že by se expozice vylepšit neměly. Chce to ale konkrétní plány a pracovat jen na tom, na co máme peníze. Jistě bychom uvítali v Lužné u Rakovníka i novou halu pro vozidla, ale opět narážíme na finanční možnosti.

MILOSLAV KOTHERA

Absolvoval pražskou SPŠ dopravní, obor elektrická trakce a kolejová vozidla v železniční dopravě a posléze obor provoz a údržba dráhových vozidel na VŠ dopravy a spojů v Žilině. U národního dopravce pracuje od roku 1984, kdy nastoupil k lokomotivnímu depu Vršovice – PLD Kladno. Od roku 1994 zastával různé funkce na odboru kolejových vozidel GŘ ČD, od poloviny prosince 2016 je vrchním přednostou Depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Miluje cestování, nenáročnou turistiku a fotografování. Je ženatý.


Průměrné hodnocení (42 hlasů): 2.14

Další články této rubriky

Aneta Miklášová: Od příběhů železničářů se nelze lehce odpoutatAneta Miklášová: Od příběhů železničářů se nelze lehce odpoutat

21.4.2021 - Pomoc potřebným, ať už lidem či zvířatům. To jsou slova, která se člence správní rady a autorce názvu Nadační fond Skupiny ČD – ŽELEZNICE SRDCEM (NFŽS) Anetě Miklášové vybaví při otázce, co pro ni znamená slovo charita.… »

Martin Bělčík: Do budoucnosti hledíme s optimismemMartin Bělčík: Do budoucnosti hledíme s optimismem

17.12.2020 - Rok 2020 byl kvůli pandemii koronaviru v České republice plný zvratů. Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) se ale dokázal nepříjemné situaci postavit a s nepříjemnostmi se vypořádat tak, aby neztratil zákazníky. Černý scénář se… »

Jan Kovář: Prioritou je spolupráce školy s reálným provozemJan Kovář: Prioritou je spolupráce školy s reálným provozem

16.12.2020 - Patrně jedna z nejznámějších a nejstarších českých železničních průmyslovek oslavila letos v září pětasedmdesát let od svého založení. Vznikla v roce 1945 jako Státní mistrovská škola strojnická a od září 1948 byla… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika