Michal Kurtinec: Pro naši stabilitu a budoucnost jsou smlouvy s ČD stěžejní

Jaké významné zakázky se vám podařilo získat?

Naše projekty bych zde rozdělil do dvou skupin. Na kooperační zakázky v rámci skupiny Škoda Transportation a potom na zakázky, u nichž je nositelem smlouvy přímo Pars nova. Stěžejní pro budoucnost Pars novy jsou především dva poslední podepsané kontrakty, které nedávno zmiňovala i média. Zvítězili jsme ve dvou tendrech na provedení modernizace osobních vozů pro České dráhy. Společnost porazila ve výběrových řízeních další uchazeče z Česka, Polska nebo Slovenska. Jedná se o modernizaci až 93 vagonů za více než jednu miliardu korun. Z loňského podzimu bych ještě zmínil podpis kontraktu na modernizaci šedesáti dvou vozů řady Bp, přičemž prvních třicet jedna vozů dodá Pars nova národnímu dopravci do března roku 2016.

Bylo tedy poslední období Pars novy úspěšné?

Na přelomu let 2012 a 2013 si Pars nova prošla obdobím ukončení velkých projektů. Bylo to složité období výrobního propadu, ale zároveň také velká výzva. Myslím, že dnes už s odstupem času můžeme hodnotit. Postavili jsme se k této situaci čelem a nejenže jsme obstáli a opět vyhráli řadu nových zakázek, ale navíc jsme získali i výborné reference a rozšířili výrobní a technologické kompetence. Chceme, aby i nadále Pars nova sledovala na nejvyšší úrovni segment modernizací a oprav. Vedle toho však intenzivně rozvíjíme novovýrobu a zavádíme nové technologie. Tato strategie nám zatím vychází.

Pro národního dopravce provádíte opravy i na jeho lokomotivách. O které stroje se jedná?

S Českými drahami máme smlouvu z roku 2012 na provedení hlavních oprav u strojů řad 362 a 363. Nově navíc začaly do Šumperka přijíždět vícesystémové lokomotivy řady 380. Výrobcem lokomotiv je Škoda Transportation, proto je více než symbolické, že tyto periodické opravy budou probíhat v jedné z dceřiných firem skupiny, v Pars nově Šumperk. S opravami a modernizacemi elektrických lokomotiv má naše firma bohaté zkušenosti.

Určitě se dostáváte k zajímavým projektům v rámci skupiny Škoda Transportation…

To je pravda. Projekty většinou přinášejí nový druh problémů a zároveň potřebu se dovybavit po technologické i znalostní stránce. Takové zakázky z firmy většinou zase odejdou, ale know-how zůstává a určitým benefitem je i rostoucí sebevědomí zaměstnanců a firmy jako takové. Nesmírně důležitým krokem pro konkurenceschopnost firmy je úspěšné zavedení svařování hliníkových skříní pro nové dálkové regionální jednotky. Je to náročné a výrobně nás to posunuje mezi technologickou špičku v Česku. V současné době máme vyrobených již několik hliníkových skříní v rámci kooperací ve skupině. Vedle tohoto jsme v Pars nově kompletně vyrobili patnáct tramvají pro turecké město Konya. Jednalo se o spolupráci s plzeňskou společností Škoda Transportation.

Proč zrovna tramvaje?

Tramvaje nejsou v halách Parsu žádnou novinkou. Historie tramvají v šumperském závodě sahá do roku 1993, kdy se začaly provádět první opravy tramvají typu T3 pro dopravní podnik Olomouc. Postupně se od pouhých oprav přecházelo přes částečné modernizace tramvají T3 a K2 až po velkou modernizaci, což byl vlastní projekt tříčlánkové částečně nízkopodlažní tramvaje typu K3R-N. Toto městské kolejové vozidlo vzniklo ve spolupráci s brněnským dopravním podnikem. Technici pak ve spolupráci s VKV Praha navrhli podobné vozidlo z upravených tramvají T3 a vznikla tramvaj typu K3R-NT pro dopravní podnik Plzeň a KT3UA také pro ukrajinská města Kyjev a Krivoj Rog. V roce 2005 byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně představena tramvaj Satra III pro město Sarajevo, která byla mechanicky shodná s K3R-N, ale byla osazena asynchronní výzbrojí Siemens. Poslední tramvají rodiny K3 byl prototyp vozidla KT3R určený pro Moskvu. Takže je to docela pěkná řádka co do počtu typů modernizací i kusů… Nejnovější tramvaje pro turecké město Konya jsou unikátní designem inspirovaným motivy islámské architektury. Jsou kompletně nízkopodlažní, dlouhé přes třicet metrů a plně klimatizované.  

MICHAL KURTINEC

Vystudoval Elektrotechnickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni, kde absolvoval i postgraduální studium. Po ukončení akademické dráhy v říjnu roku 2006 nastoupil do společnosti Škoda Transportation jako sourcingový manažer. O dva roky později se ujal řízení technického úseku dceřiné společnosti MOVO a záhy se stal i jejím jednatelem. V dubnu 2011 byl jmenován do funkce generálního ředitele společnosti MOVO. V listopadu o rok později se stal generálním ředitelem a místopředsedou představenstva společnosti Pars nova a letos i generálním ředitelem společnosti Škoda Vagonka. Patří také mezi akcionáře společnosti Škoda Transportation.