Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Martin Straka: Na bezpečnostní rizika nás cestující upozorňují

Martin Straka: Na bezpečnostní rizika nás cestující upozorňují

20.10.2021

Především na kybernetickou bezpečnost, ale i na ochranu majetku a osob, krizové řízení či požární ochranu se zaměřuje činnost Odboru bezpečnosti Českých drah. Například jen kybernetických útoků společnost každý měsíc zaznamená několik tisíc. Podle ředitele tohoto odboru Martina Straky se jim ale ve většině případů daří zabránit. Jaká další opatření společnost chystá či naopak hodlá ještě zdokonalit?

Bezpečnost je široké téma. Můžete ve zkratce popsat, co všechno odbor bezpečnosti dělá?  
Naše činnost se promítá do několika oblastí, primárně jde o kybernetickou bezpečnost, ochranu majetku a osob, vnitřní bezpečnost, krizové řízení, ochranu utajovaných informací a požární ochranu. Dále máme na starosti činnosti, které slouží k ochraně zájmů Českých drah. Ty však nechci detailněji komentovat, protože jde z podstaty věci o velmi citlivé informace.

Jedním z hlavních témat současnosti je pro řadu firem kybernetická bezpečnost. Jak jsou na tom v této oblasti České dráhy? Jsou ČD v hledáčku hackerů?
Ano, je, a jde o nemalé číslo. Každý měsíc evidujeme 5 až 10 tisíc kybernetických útoků. Daří se nám je odrážet, ovšem úspěšnost obrany je přímo úměrná znalostem a dovednostem uživatelů. Protože jde často o útoky, které se tváří jako běžná a relevantní e-mailová korespondence, snažíme se zvyšovat kybernetickou gramotnost zaměstnanců, realizujeme intenzivní osvětu a snažíme se zaměstnancům vštípit, jak se chovat a co rozhodně nedělat. Tuto obrany­schopnost uživatelů mohou využít i doma v soukromí. Zároveň míru bezpečnosti neustále zvyšujeme. Je to dokonce naše povinnost, protože nás Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) určil jako provozovatele základní služby. Tím pádem spadáme pod zákon o kybernetické bezpečnosti. 

Jak může vypadat takový útok?
Jedním z příkladů jsou výzvy k zaplacení faktur nebo k vydání přihlašovacích údajů pod hlavičkou banky. Velmi nebezpečné jsou různé přílohy nebo odkazy, které mohou obsahovat viry, a otevřít tak útočníkům cestu. 

Často se mluví i o prodeji přístupových údajů a hesel…
Ano, na černém internetovém trhu, takzvaném darknetu, hackeři skutečně prodávají zcizené přístupové údaje a hesla. A musím říci, že lidé jim to velmi ulehčují, protože často využívají jedno heslo pro více webů a e-shopů. Pak je velmi jednoduché, když hacker prolomí jeden účet, odvodit přístupy k dalším. Proto jsou firemní aplikace a účty Českých drah chráněny politikou dlouhých a silných hesel. Chápeme, že je to do jisté míry nekomfortní, ale věřte, že to má smysl. Čtyřznakové heslo typu 1234 hacker prolomí za pár sekund. Ale prolomení silného hesla trvá hackerům roky. 

Do ochrany osob a majetku spadá také zajišťování doprovodu vlaků členy bezpečnostní agentury. Podle jakého klíče určujete, na které spoje budou nasazeni?
Hlídky vlakových doprovodů fungují po celé republice a nasazení určujeme podle počtu incidentů na konkrétních vlacích. Data z bezpečnostních incidentů vyhodnocujeme každý den. Nasazení vlakového doprovodu je v rozsahu 2 500 spojů měsíčně. Vlakové čety musí mít jistotu pomoci, a pokud není k dispozici naše hlídka, pak se volá policie. Kolegové z řad vlakových čet vědí, že se zabýváme každým jejich podnětem. Proto bych jim chtěl velmi poděkovat, že nejsou lhostejní a informují nás. 

Pokud jde o vlakové zloděje, spolupracujete s policií?
My už z praxe víme, kteří to jsou. Nejezdí s námi poprvé, mnohdy jde o „staré firmy“. Tím se nám daří je velmi dobře eliminovat. 

Podněty berete od zaměstnanců?
Také. Sbíráme je a vyhodnocujeme každý den. Plus máme informace od bezpečnostní agentury. Díky tomu můžeme nasazování obměňovat. Pokud se někde koná rizikový sportovní zápas, nasazujeme ochranku automaticky. 

Jednou z možností, jak zvýšit bezpečnost, jsou kamerové systémy ve vlacích. Je tato problematika u ČD v řešení? 
Je. Nasazení kamer řešíme nejen s ohledem na zabezpečení osob a majetku, ale i z preventivních důvodů. Chceme mít možnost zpětně dohledat pachatele a předat je policii. Prevence tkví v tom, že pachatel ví, že může být zaznamenán a může být vcelku rychle polapen. Záznamy z kamer budeme stahovat jen pro účely objasnění nebo pro potřeby policie. Nebudeme nic archivovat, záznamy se budou přemazávat a úložiště dat budou šifrovaná. Přístup budou mít jen autorizované osoby. 

Policisté často dohledávají různé záběry z bezpečnostních kamer. Obraceli se na ČD už v minulosti, zda například nemáte kameru ve vlaku?
Jistě. Dožádání od policie chodí každý měsíc desítky. Aktuálně České dráhy mají 650 kamer umístěných jen v objektech. O spuštění projektu kamer ve vlacích jednáme.

Do jakých vozidel budou kamery instalovány? 
Hlavním parametrem je technická možnost instalace. Kamery v pilotním provozu nejprve spustíme tam, kde už jsou kamery nainstalované z výroby. V případě, že budeme nakupovat nové vozy, budeme kamery požadovat ve výbavě. S obnovou vozidlového parku se tedy bude množství kamer rozšiřovat. Neznamená to tedy, že bychom najednou nakoupili tisíce kamer, půjde o dlouhodobý proces. 

Inspirovali jste se u zahraničních dopravců?
Kamery nejsou v hromadných dopravních prostředcích ničím novým. Všimnout si jich můžete v MHD v řadě měst, třeba v nových tramvajích v Praze, ale často i v zahraničí. Kamery jsou běžným bezpečnostním prvkem i na nádražích či v metru. Instalace i snímání je vždy v souladu s platnou legislativou. 

V nedávné minulosti České dráhy čelily masivnímu poškozování hlavně vozidlových skříní sprejery. Jaká je situace aktuálně?
V posledních letech se nám daří škody napáchané vandalstvím, zejména pak sprejery, snižovat. Je to zejména proto, že jejich výtvory mnohem rychleji odstraňujeme, a tím jim bereme jeden z benefitů – mobilní platformu, která jejich „dílo“ šíří po velkém území. 
V roce 2019 poškodili sprejeři majetek za 6,5 milionu korun, loni za 6 milionů a letos, za období od ledna do srpna včetně, za 3,8 milionu korun. Celkově jsme loni zaznamenali 451 případů sprejerství, o rok dříve to bylo 522 případů. V době největšího rozmachu tohoto fenoménu od boomu v devadesátých  letech, v období 2005–2010, České dráhy evidovaly tisíce případů se škodami vysoko přes 10 milionů korun ročně.
Tímto bych rád poděkoval našim zaměstnancům, kteří poškozený majetek evidují, fotografují a oznamují na policii. Pokud je pachatel dopaden, dokážeme určit, díky „rukopisu“, které soupravy poškodil a výše trestu narůstá. Nedávno se nám takový případ stal a postupně jsme zjistili, že jedna paní takto řádí nejen u nás, ale i na Slovensku, ve Slovinsku a dalších zemích EU. Trest tedy bude velmi vysoký a my budeme vymáhat náhrady škod. Letos už jsme podali dvě trestní oznámení na konkrétní osoby. Často nám pomáhají i cestující. Není jim lhostejné, že se ničí vlaky, které mají sloužit všem. 


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 3

Další články této rubriky

Radek Šafránek: Zpřísnit podmínky výcviku strojvedoucích nechcemeRadek Šafránek: Zpřísnit podmínky výcviku strojvedoucích nechceme

18.11.2021 - Před půl rokem usedl do křesla ředitele Provozně-technické sekce Drážního úřadu. Za úkol dostal Radek Šafránek především komunikaci s Evropskou železniční agenturou (ERA) a implementaci evropských předpisů do české drážní… »

Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni

15.9.2021 - Mít dokonalý přehled o tom, kolik společnost vydělá, utratí, kde je potenciál dalších případných úspor či kolik peněz budou České dráhy v dalších letech potřebovat na chystané investice. To je hlavní úkol… »

Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamaliRoman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

17.8.2021 - Nedávno jmenovaný ředitel Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Roman Koreň chce navázat na svého předchůdce. Rád by také zvýšil efektivitu firmy. Co soudí o spolupráci se zahraničními partnery, jak je nspokojený se spojením… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika