Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Martin Leso: Přilákat studenty k železnici je velmi těžké

Martin Leso: Přilákat studenty k železnici je velmi těžké

14.12.2016 – autor: MARTIN HARÁK

Na Fakultě dopravní Českého vysokého učení technického garantuje výuku problematiky řízení a zabezpečení železničního provozu. Martin Leso se v rámci hospodářské činnosti fakulty zabývá také posuzováním bezpečnosti železničních zabezpečovacích zařízení a zaměřuje se na rozvoj a prosazování nových technologií na železnici. Především se však zasadil o zřízení ojedinělého dopravního sálu.

Martin Leso: Přilákat studenty k železnici je velmi těžké

Na pražském Albertově je na Fakultě dopravní stěžejním prvkem výukový dopravní sál, jehož jste duchovním otcem. Co vás ke zřízení tohoto sálu vedlo? 

Dopravní sál vznikl svépomocí díky našim studentům v rámci projektově orientované výuky, která má vést naše frekventanty k zapojení do vědeckovýzkumné činnosti a získání návyku pro týmovou práci při realizaci konkrétních projektů. Dopravní sál začal vznikat nejdříve na našem pracovišti v Konviktské ulici na Starém Městě již kolem roku 1998, konečná realizace byla dokončena až na stávajícím pracovišti na Albertově. Slavnostní otevření a zahájení dopravního sálu se uskutečnilo na jaře 2013. Dosud se na jeho výstavbě angažovalo přibližně patnáct studentů nejenom z Fakulty dopravní, ale i elektrotechnické a také informačních technologií.

K jakým a účelům a komu vlastně toto moderní zařízení slouží?

Dopravní sál slouží zejména pro názornou výuku problematiky řízení a zabezpečení železničního provozu. V prvních fázích výstavby dopravního sálu se studenti zaměřovali zejména na samotnou funkci zabezpečovacích zařízení, realizaci elektronických systémů, programování a provedení jejich softwaru a hardwaru. V současné době se technologie dopravního sálu využívá také k výcviku řízení a organizování železničního provozu i k úlohám plánování a optimalizace železničního provozu. V těchto oblastech úzce spolupracujeme také s pracovištěm Ústavu logistiky a managementu dopravy, kde se zabývají plánováním dopravy a tvorbou grafikonů. Na řadě zahraničních pracovišť, kde podobné sály také existují, jsme si potvrdili, že jeho zřízení bylo naprosto správnou cestou a jeho potřeba a účelnost je zcela nezpochybnitelná. Dopravní sál je rovněž využíván pro účely a propagaci nejenom ČVUT v Praze, ale samotného železničního oboru. Uskutečňují se zde desítky exkurzí ročně a je rovněž k dispozici jak pro firemní školení pracovníků z oblasti vývoje a údržby zabezpečovacích zařízení a pracovníků řízení dopravy, tak i pro laickou či odbornou veřejnost.

Modelové kolejiště svádí k tomu, že by mohlo jít o jistý sofistikovaný druh hračky, ale předpokládám, že to tak opravdu není…

Na sále s modelovou železnicí můžeme simulovat funkci skutečných zabezpečovacích zařízení, což je základ naší snahy. Jejich funkce i způsob ovládání je zcela identický a provoz v dopravním sále je zajišťován podle předpisů jako ve skutečném provozu, nejedná se tedy o žádnou částečnou napodobeninu či snad dokonce o hračku. Simulace železničního provozu se odehrává pomocí modelové železnice ve velikosti H0, což především evokuje pocit skutečného řízení provozu se vším všudy, co k němu patří. Zajištění pohybu vozidel sice přináší určité komplikace a neustálou péči o modelové stroje, umožňuje však předvádění a výuku i nových technologií, které jednoznačně směřují k vybavenosti a přímému řízení takzvaných inteligentních vozidel.

Co všechno studenti mají k dispozici, respektive jaké přístroje se využívají k výuce?

V dopravním sále jsou v současné době instalovány všechny základní přístroje zabezpečovacích systémů, které jsou dnes používány na české železnici. Máme zde v provozu elektromechanické zabezpečovací zařízení s řídicím přístrojem, stavědlovým přístrojem typu RANK 5007 s dálkovým stavěním výměn a návěstidel ze stanice Senohraby a bubnový přístroj, kde se ovládají výměny ručně a jejich poloha se kontroluje pomocí výměnových zámků. Z Mnichovic jsme získali hradlo, které zajišťuje řízení provozu v mezistaničním úseku. Ze stanice Sedlnice naopak pochází elektrodynamické zabezpečovací zařízení. Jedná se o malou raritu, neboť šlo o poslední provozované elektrodynamické zařízení v České republice. Dalším milníkem ve vývoji řízení a zabezpečení železničního provozu byla reléová zabezpečovací zařízení, kde studenti mají možnost pozorovat výrazný pokrok v automatizaci a vyšší bezpečnosti řízení dopravy. Tento systém je u nás reprezentován pultem reléového zabezpečovacího systému s tlačítkovou volbou, jenž byl původně v provozu ve stanici Zaječí na jižní Moravě. Od těchto systémů je již malý krůček k současně nejmodernějšímu elektronickému zabezpečovacímu zařízení. Po stránce ovládání a zobrazení je zcela identické se současným zařízením Jednotného obslužného pracoviště. Elektronické systémy mají velkou výhodu v poměrně snadné simulaci dispečerského řízení provozu, kdy je celé kolejiště řízeno ze dvou dispečerských pracovišť se zobrazovací velkoprostorovou přehledovou plochou.

Na co lákáte studenty, aby se přišli připravovat na práci pro železnici?

Přilákat studenty na železniční obor je dnes opravdu velmi těžké, tím spíše na toto specifické železniční odvětví. Problematiku vyučujeme v rámci studijního oboru Inteligentní dopravní systémy, který je považován studenty v konkurenci s ostatními obory za ty těžší. Podle mých zkušeností studenty nejvíce lákají nové technologie, které zejména díky médiím i okolnímu světu vidí nejvíce v automobilovém a leteckém světě. Je to přirozené. Železnice je studenty často považována za něco starého, neperspektivního až zkostnatělého. Podle mého názoru ale současná železnice zažívá obrovský technologický rozvoj. Musím však občas přiznat, že i já bych našel řadu příkladů značné zkostnatělosti uvažování některých lidí či nedostatečného pochopení k zavádění nových technologií na železnici. Trend je však nezadržitelný a je do něj nutné zapojit právě mladé lidí s novým přístupem a inovativním uvažováním. Zkušenosti z exkurzí na našem pracovišti ukazují, že musíme začít už na úrovni základních a středních škol. Prostřednictvím svých aktivit se zapojením i dopravního sálu se snažím ukázat studentům cestu, kam celosvětově směřuje železnice a právě na nové technologie studenty přilákat.

Plánujete další rozvoj dopravního sálu?

Dopravní sál je koncipován jako pracoviště, které se zabývá nejenom současnými ale především novými technologiemi. S ohledem na současnou revoluční změnu na české železnici v souvislosti zavádění systému ERTMS/ETCS jsou další plány na tomto pracovišti směřovány zejména k zavedení a osvojení těchto technologií. Mezi hlavní cíle patří nyní vybudování laboratoře informačních technologií na železnici a zprovoznění simulátoru kolejových vozidel. Dopravní sál by tak v budoucnu mohl sloužit jako model a referenční laboratoř pro nové technologie ERTMS/ETCS, automatizace a optimalizace řízení provozu.

MARTIN LESO

Po absolvování Střední průmyslové školy dopravní v Praze, obor Zabezpečovací a sdělovací technika na železnici v roce 1994 se věnoval problematice řízení a zabezpečení železničního provozu na Fakultě dopravní ČVUT v Praze, kterou dokončil v roce 1999. Profesní život spojil s touto institucí. V roce 2004 zde získal titul Ph.D. a o osm let později byl jmenován docentem. Dnes se věnuje moderním technologiím řízení a zabezpečení železničního provozu jak z pohledu výchovy mladých odborníků, tak z pohledu vědecko-výzkumných aktivit či jako posuzovatel bezpečnosti nových železničních zabezpečovacích systémů.


Průměrné hodnocení (11 hlasů): 4.64

Další články této rubriky

Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni

15.9.2021 - Mít dokonalý přehled o tom, kolik společnost vydělá, utratí, kde je potenciál dalších případných úspor či kolik peněz budou České dráhy v dalších letech potřebovat na chystané investice. To je hlavní úkol… »

Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamaliRoman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

17.8.2021 - Nedávno jmenovaný ředitel Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Roman Koreň chce navázat na svého předchůdce. Rád by také zvýšil efektivitu firmy. Co soudí o spolupráci se zahraničními partnery, jak je nspokojený se spojením… »

Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců

16.6.2021 - Lidé pomoc psychologa stále přijímají s velkými obavami, s řadou předsudků a mezi profesemi jako psycholog či psychiatr často nerozlišují. Tvrdí to alespoň vedoucí psycholožka Centra psychologických služeb Dopravního… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika