Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Martin Bělčík: Naším posláním je autorizovat budoucnost

Martin Bělčík: Naším posláním je autorizovat budoucnost

24.6.2020 – autor: JOSEF HOLEK Foto: MICHAL MÁLEK

Tři čtvrtiny tržeb Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ) pocházejí od zákazníků ze zahraničí. Uzavření hranic kvůli pandemii Covid-19 způsobilo náhlý pokles zakázek tohoto pro ČR vysoce strategického podniku. I díky loňským mimořádně příznivým výsledkům je ale provozovatel Zkušebního centra Velim finančně stabilizovaný. Společnost sice bude muset přehodnotit priority pro letošní a příští rok, může však udržet zaměstnance a plánovat klíčové investice do špičkových inovací. „Krizi se pokusíme využít k dalšímu růstu. Může to znít příliš směle, ale na trhu bude velké množství příležitostí,“ říká generální ředitel VUZ Martin Bělčík.

Martin Bělčík: Naším posláním je autorizovat budoucnost

V silniční dopravě vládnou dva trendy – elektromobilita a autonomní vozidla. Co je aktuálně trendem na železnici?

Ve všech druzích dopravy dlouhodobě platí snahy o neustálé zvyšování bezpečnosti na všech úrovních. Na železnici je nyní trendem vyšší automatizace vedení vozidel včetně plně autonomních vlaků, a také otázka alternativních pohonů. Mezi trendy stále patří i zvyšování kvality a rozsahu služeb pro cestující, byť to naštěstí stále více považujeme za normální. V oblasti železniční infrastruktury jsou tématem rovněž vysokorychlostní tratě.

Kdy se v Česku podle vás poprvé svezeme plně autonomním vlakem?

Plně autonomních vlaků se podle mě dočkáme, jakmile se podaří legislativně a eticky vyřešit otázku odpovědnosti za provoz takových vozidel. Ta zásadní zní, co se bude dít, pokud stroj při své „autonomitě“ zabije člověka.

Jak je na nástup výše uvedených nových trendů na železnici připravený VUZ?

Naším posláním je autorizovat budoucnost, a to na základě stanovených technických specifikací a norem jednotlivých národních autorit. Musíme být striktně nezávislí, nepodjatí a nestranní. Na druhou stranu je naší ambicí zapojovat se do diskuzí ohledně budoucnosti na hřišti, které je nám vlastní. Rádi bychom v oblasti železnice otevřeli některá nová témata, která jsou dnes popelkou. Jde například o definování standardů kvality.

Do čeho plánuje VUZ v nejbližších měsících a letech investovat?

Čeká nás modernizace Malého železničního okruhu v ZC Velim. I s ohledem na to, že na stole nyní leží otázka, kam bude směřovat regionální doprava, vedeme s odbornými vědeckými týmy diskuzi o tom, jak tento okruh modernizovat pro následujících 30 let. V dálkové železniční dopravě jsou trendy určené nadnárodními prioritami. Logicky je sem proto soustředěna většina zabezpečovacích technologií a jsou definovány standardy TSI (technické specifikace pro interoperabilitu, pozn. red.). V rámci přípravy pracujeme s otevřeným modelem a žádnému relevantnímu návrhu se nebráníme.

A další oblasti, do nichž budou směřovat vaše investice?

Klíčové z hlediska technologií je postupné zvyšování ETCS (evropský vlakový zabezpečovací systém, pozn. red.) na aktuálně nejvyšší úroveň. U Zkušební laboratoře pak plánujeme postupnou obměnu a modernizaci přístrojového a vozového vybavení. Zásadní je pořízení čtyřsystémové lokomotivy Vectron, která bude moci v ZC Velim jezdit rychlostí 210 km/h a bude vybavena ETCS Base line 3. Investovat budeme rovněž v oblasti aplikovaného výzkumu, stavíme nové odstavné koleje a rozšiřujeme místa pro přípravu zkoušek. Instalujeme nový indikátor plochých kol, a to v technologické úrovni, která je v bývalém východním bloku použita poprvé. Mimo to rozvíjíme ICT, kdy umožníme zákazníkům on-line propojení s jejich mateřskou firmou v každém okamžiku jejich činnosti na ZC Velim. V rámci vlastních procesů a činností je naším cílem digitalizovat vše, co digitalizovat lze.

Neohrozí pandemie Covid-19 vaše hospodářské výsledky a investiční plány?

Už dnes vidíme příznaky krize napříč celou světovou ekonomikou, a nás se už samozřejmě dotkla také. Zhruba 75 % našich tržeb tvoří zahraniční zákazníci, kteří k nám kvůli uzavření hranic nemohli přijet. Pokud bychom nebyli finančně stabilizovaní, mohlo pro nás být uzavření hranic likvidační. Propad tržeb už nyní dosahuje nižších desítek milionů korun. Díky silné finanční pozici se nám

však zatím daří udržet zaměstnance, realizovat plánované investice, a být tak připraveni k okamžitému náběhu plného provozu. Bezesporu náš však čeká revize priorit na roky 2020–21.

Co znamená silná finanční pozice?

Loni jsme dosáhli rekordních hospodářských výsledků. Hrubý zisk překonal plán o více než dvě pětiny a činil 243 milionů korun. Výsledky jsou primárně kryty finančními prostředky, nejedná se o účetní kouzla. I díky tomu jsme si nemuseli loni půjčit na výplatu dividendy a jsme schopni za použití vlastní hotovosti ustát stávající pandemii a realizovat investice. Je to výsledek práce všech zaměstnanců nejenom vůči našim zákazníkům, ale i v rámci zásadních vnitřních změn. Jsem na naše zaměstnance skutečně hrdý. Tato výchozí pozice nám dává navíc možnost využít krizi k dalšímu růstu.

Jak z pohledu VUZ vidíte nové technologie, jako je například internet věcí?

Každé vozidlo, a to nejen lokomotiva, může být vybaveno družicovým lokátorem,  a lze tak sledovat jeho skutečný nájezd.  V reálném čase je díky tomu možné pohlídat, kdy mají vozidla projít pravidelnou údržbou. Přes lokátor lze také zjistit, kde vozidlo na kontrole bylo a jak dlouho se tam zdrželo. Přidáním jednoho drobného komponentu lze výrazně zvýšit bezpečnost a vytvořit auditní stopu pro celý systém údržby. Ačkoli jde o velmi nízkou investici, tak touto funkcionalitou většina železničních vozidel vybavená není, přitom je GPS lokátor ve služebním autě už nyní zcela běžná věc. Podobných možností je mnoho, například on-line identifikace strojvedoucích ohledně povinného odpočinku, identifikace poškození kolejí na základě sonických změn a podobně.

Co jejich využití brání?

V oblasti železniční dopravy panuje stále velký konzervativismus. Zavedení čehokoliv nového do běžného provozu trvá takřka vždy minimálně jednotky let a není výjimkou, že se to protáhne na více než 10 let. Současně panuje trvalý souboj mezi infrastrukturou, která je dnes primárním nositelem bezpečnosti, a dopravními prostředky, jež jsou principiálně považovány za slepé a nedokonalé. Říkat, že to do budoucna může být třeba půl na půl, je jako otevřít Pandořinu skřínku.

To je zajímavé, z čeho vycházíte?

Odhaduje se, že za posledních 30 let bylo vynaloženo do infrastruktury téměř 1 bilion korun, na vozidla zhruba 200 až 300 miliard. Technologický vývoj vozidel přitom roste kvadraticky, infrastruktura lineárně. Máme vozidla na 160 km/h nebo více než 200 km/h, ale v drtivé většině případů musí jezdit nižší rychlostí. Fakticky jediná vysokorychlostní dráha v ČR pro rychlost 230 km/h je u nás v ZC Velim.

Trh práce byl před příchodem pandemie Covid-19 velmi napjatý, jak se vám daří najít a udržet potřebné odborníky?

V minulosti jsme přicházeli o zaměstnance, kteří byli demotivovaní přístupem svých nadřízených nebo vnitřním klientelismem. Pro nové zaměstnance jsme naopak nebyli zajímaví. HR v naší společnosti nyní prochází komplexní změnou. Pokud chceme kvalitní zaměstnance, musíme vytvořit odpovídající pracovní prostředí. Zvolili jsme velmi otevřenou vnitřní komunikaci a postupně se snažíme z liniově štábního systému delegovat pravomoci na vedoucí zaměstnance jednotlivých odborných týmů.

Martin Bělčík

Fakultu obrany ekonomiky státu na Vysoké vojenské škole ve Vyškově absolvoval v roce 1994. Po studiu pracoval v ekonomickém úseku Armády České republiky a Ministerstva obrany ČR. V letech 1997 až 2001 absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a Vojenské akademii v Brně se zaměřením na management, marketing a strategické řízení. V letech 2003 až 2006 byl náměstkem ministra obrany. Věnoval se poradenství v oblasti strategického řízení, řízení procesů a řízení velkých změnových projektů v oblasti dopravy, včetně těch pro České dráhy a ČD Cargo. Od roku 2013 působí přímo ve skupině ČD. V roce 2016 se stal členem představenstva ČD. Do čela VUŽ nastoupil v září 2018. Martin Bělčík pochází z Horňácka, je ženatý a má tři syny. Mezi jeho záliby patří historie, architektura a gastronomie. Je nositelem Záslužného kříže ministra obrany III. stupně. Je spoluautorem knihy Společenská odpovědnost organizace.


Průměrné hodnocení (4 hlasů): 3

Další články této rubriky

Jiří Jarkovský: Prioritou je dodržování termínů a kvality opravJiří Jarkovský: Prioritou je dodržování termínů a kvality oprav

21.10.2020 - Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva dceřiné společnosti ČD Dílny pro opravu vozidel (DPOV) se 1. července stal Jiří Jarkovský, který přišel do firmy z Czech Airlines Handling. V rozhovoru pro časopis… »

Jiří Ješeta: Drážní budoucnost je v unifikaci a spolupráciJiří Ješeta: Drážní budoucnost je v unifikaci a spolupráci

17.8.2020 - Do představenstva společnosti byl zkušený manažer Českých drah Jiří Ješeta zvolen v květnu. Na starosti má především obchodní záležitosti u osobní dopravy, tedy oblast, které se věnuje už řadu let. Hovořil o uzavírání smluv… »

Petr Pavelec: Mojí prioritou je zrychlení nákupních procesůPetr Pavelec: Mojí prioritou je zrychlení nákupních procesů

15.7.2020 - Náměstkem generálního ředitele ČD pro správu majetku se Petr Pavelec stal na počátku února letošního roku, a než se stačil zorientovat, přišla koronavirová krize. Přináší si z letectví recept jak zrychlit třeba nákupy nových… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika