Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Marie Vopálenská: Domácí průmysl potřebuje politickou podporu

Marie Vopálenská: Domácí průmysl potřebuje politickou podporu

19.2.2013 – autor: MARTIN HARÁK

Výrobci kolejových vozidel jsou sice navzájem konkurenty, ale současně i partnery, kterým se někdy vyplatí táhnout za jeden provaz. Z tohoto důvodu se české a moravské železniční firmy sdružují, aby politici lépe slyšeli jejich názory a doporučení. Zatímco v zahraničí je běžné, že vlády podporují domácí firmy, zejména kvůli zaměstnanosti a vyššímu výběru daní, u nás se tak děje bohužel spíše sporadicky.

Marie Vopálenská: Domácí průmysl potřebuje politickou podporu

Železniční průmysl patří mezi významné tahouny české domácí ekonomiky. Celé řadě firem se daří pronikat nejen na tuzemské, ale i na zahraniční trhy, i když situace není nejrůžovější. Na konci každého roku na nej­úspěšnější firmy z oboru čeká ocenění v podobě výročních cen Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI). Přijeli jsme za generální ředitelkou této asociace Marií Vopálenskou, abychom se zeptali na podrobnosti. 

Proč vůbec vznikla Asociace podniků českého železničního průmyslu? A kdo jsou její členové?

ACRI představuje asociaci sdružující podniky českého železničního průmyslu, současně je to národní člen UNIFE – Evropské asociace železničního průmyslu. Byla založena již v roce 1995 a v současné době má tři základní pilíře činnosti. Prvním je podpora a lobbování zájmů železničního průmyslu a železnice. Zásadní pro nás je projednávání re­kodifikace zákona o dráhách, příprava čtvrtého železničního balíčku a evropská legislativa týkající se železnice. Druhým pilířem je Centrum technické normalizace, které zajišťuje úkoly při tvorbě ČSN včetně mezinárodní spolupráce při tvorbě technických norem v oblastech týkajících se železničního sektoru. Třetím je proexportní podpora členských firem. Členy ACRI jsou společnosti působící například ve vývoji, konstrukci, výrobě a opravárenství kolejových vozidel, ale také výstavbě železniční infrastruktury, dodávkách zabezpečovacího zařízení, informačních systémů či ve výzkumu a zkušebnictví a řadě dalších činností. Jde takřka o padesát firem. 

V jakém stavu se podle vás nachází český železniční průmysl v dnešní době?

V současné době jsou možnosti veřejných rozpočtů ovlivněny hospodářskou krizí, což vede k určitému pesimismu ohledně dalších investic do železnice. Na druhou stranu však nelze dlouhodobou strategii rozvoje odvětví stavět na krátkodobých výkyvech hospodářských cyklů. Firmy sdružené v ACRI zareago­valy na celosvětovou krizi před čtyřmi lety vyšší efektivitou. Hledaly úsporná opatření a eliminovaly rizika rozložením zakázek mezi exportní a tuzemské dodávky. Našim členským společnostem se dařilo v exportu, a to i navzdory nízké podpoře vlády. Přitom český železniční průmysl má obrovský potenciál s pozitivním efektem na domácí ekonomický rozvoj. Zcela konkrétně – může pozitivně ovlivnit zaměstnanost, zajistit kvalitní dopravní obslužnost a zvýšit exportní výkonnost podniků. Podle našich statistik nicméně za poslední tři roky skončilo v insolvenci pět členských firem ACRI. 

Na rozdíl od Poláků, kteří se derou na západní trhy, se dnes v České republice vyrábí hlavně pro tuzemsko nebo v lepším případě pro východní Evropu. Čím si to vysvětlujete?

Celkový roční obrat firem českého železničního průmyslu činí 82 miliard korun, export stagnuje kolem hranice padesáti procent obratu. Vláda nepomáhá exportu českých firem – chybí podpora politiků a státních organizací. Naše firmy jsou doslova válcovány zahraniční, zejména pak německou a italskou konkurencí. Je běžné, že na podporu té či oné firmy lobbují němečtí politici a naši jen mlčí – jednoduše jsou pasivní. Zejména ministerstvo zahraničí svou nečinností doslova likviduje export do zemí, jako jsou Bělorusko, Írán, Turecko, Ukrajina či Egypt. Častou výmluvou je nedodržování lidských práv v těchto státech, nicméně například americké firmy za poslední rok ztrojnásobily export do Íránu! ACRI se také ohrazuje proti rušení obchodních zastoupení České republiky v některých zemích. Ambasády okolních zemí jsou z velké části obchodními a lobbistickými centry v zahraničí. Podnikatelské mise nejsou složité na organizaci a jsou jen pootevřením dveří zahraničnímu trhu.

Železniční průmysl také trápí fakt, že česká ekonomika patří k nejotevřenějším v Evropě, což má sice i své výhody, ale také negativní dopady. Negativní v tom, že český trh je otevřený pro zahraniční investice v neobvyklé míře. Každá země se snaží podpořit domácí firmy, zvláště u projektů, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Investované prostředky se vracejí nejen v podobě modernizované železnice a vozidel, ale především v podobě rychlé finanční podpory nazpět do státního rozpočtu. I ve velmi liberalizovaném prostředí EU je obvyklé, že v těchto projektech jsou úspěšné především domácí firmy, což je výsledkem politicky odpovědné podpory.

Jaký význam mají České dráhy pro ACRI a její členy?

Dodávky pro našeho národního dopravce jsou pro naše podniky klíčové. Jedná se o dlouhodobou spolupráci založenou na tradici našeho odvětví, znalosti trhu a zákazníka a také na nabídce konkurenceschopných výrobků. Pro naše podniky je to také reference pro vstup na zahraniční trhy. 

Jednu z loňských výročních cen ACRI získala například lokomotiva řady 744 firmy CZ LOKO. Proč právě tento stroj? A jak se ceny ACRI udělují?

Stroj řady 744 zvítězil v kategorii Kolejová vozidla pro železnici – nákladní doprava, protože jde o spolehlivý stroj s nízkými provozní náklady, ekologickým provozem a moderní koncepcí a designem. Další výroční cenu si navíc v kategorii Kolejová vozidla pro železnici – osobní doprava odnesla i Škoda Vagonka za jednopodlažní jednotku Regio­Panter pro České dráhy.

Výroční ceny uděluje ACRI od roku 2007 v osmi kategoriích. Partnery jsou České dráhy, SŽDC a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Je to prestižní ocenění nových produktů, inovací a exportních úspěchů členských firem. Prvním oceněným se v roce 2007 stala firma AŽD Praha v kategorii Signalizační, zabezpečovací a telekomunikační systémy za CDP Přerov.

MARIE VOPÁLENSKÁ

Profesní dráhu začala po dokončení studií informatiky na České zemědělské univerzitě v roce 1995 v marketingu společnosti DHL. Poté pět let pracovala jako zahraniční obchodní manažerka pro oblast Jižní Ameriky ve firmě Mikroelektronika, která se zabývá výrobou odbavovacích systémů. V letech 2003 až 2009 se externě podílela na projektu rozvojové spolupráce s Indonésií. Od roku 2003 působí ve funkci generální ředitelky Asociace podniků českého železničního průmyslu. Je také členkou několika pracovních komisí UNIFE – Evropské asociace železničního průmyslu a šéfredaktorkou časopisu ACRI News.


Průměrné hodnocení (4 hlasů): 3

Další články této rubriky

Pavel Kolář: Na sále není žádná směna stejnáPavel Kolář: Na sále není žádná směna stejná

20.3.2024 - Centrální dispečerské pracoviště na pražské Balabence začalo růst před deseti lety, o dva roky později převzalo dálkové řízení prvních úseků železnice v Čechách. Přestože se nyní nachází asi v jedné třetině… »

Tomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčováTomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčová

20.2.2024 - ČD Cargo, dceřiná společnost Českých drah, je významným hráčem nejen na tuzemském, ale i na středoevropském trhu. S vlaky ČD Cargo se můžeme v současnosti setkat v sedmi zemích Evropy a zcela určitě to není konečné číslo.… »

Jan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně staloJan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně stalo

23.1.2024 - O pracovní setkání se zaměstnanci Drážní inspekce patrně nikdo z provozu příliš nestojí – děje se tak totiž u mimořádných událostí či v jejich důsledku. Pro bezpečnost na dráze je však jejich práce nezbytná, na základě… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika