Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Jiří Slezák: Bez efektivity by naše práce neměla smysl

Jiří Slezák: Bez efektivity by naše práce neměla smysl

26.10.2017 – autor: MARTIN HARÁK

Depo kolejových vozidel Česká Třebová je sice menší než Praha nebo Brno, ale má několik zvláštních specifik. Jedním z nich je například likvidace starých vyřazených vozů, lokomotiv či jednotek, dalším je provozování kabinové lanovky na Ještěd a do třetice je to rozšířená opravárenská činnost. Provádí zde hlavní a vyvazovací opravy elektrických lokomotiv nejen pro mateřskou společnost, ale i pro „dceru“ ČD Cargo. Nejen o fungování depa jsme hovořili s vrchním přednostou DKV Jiřím Slezákem.

Jiří Slezák: Bez efektivity by naše práce neměla smysl

Řada cestujících, kteří jedou vlaky kolem českotřebovského depa, vidí celou řadu vyřazených vozidel všeho druhu čekající na ekologickou likvidaci. Tu exkluzivně za celou Skupinu České dráhy provádí právě vaše depo.

Tato činnost má v České Třebové už delší tradici. S cílenou likvidací vyřazených vozidel se začalo na začátku devadesátých let v době, kdy se snižoval stav zaměstnanců v kategorii pomocník strojvedoucího. Tehdy panoval velký nadbytek těchto lidí a hledalo se pro ně uplatnění. Proto vzniklo pracoviště na likvidaci hnacích vozidel – tehdy se šrotovala hlavně dieselová a částečně i elektrická hnací vozidla. Pracoviště fungovalo do roku 2009, pak tehdejší vedení ČD rozhodlo, že se budou vozidla prodávat zájemcům, kteří lokomotivy a vozy sami sešrotují. Činnost se opět u nás v České Třebové obnovila v závěru roku 2013. V současné době se u nás šrotují hlavně vozy z osobní dopravy. Jde o původní staré „zelené béčkové“ vozy druhé třídy, pražské pantografy řady 451, ale také motoráky řady 810. Jen loni jsme sešrotovali přes 130 vozidel. Deponie se sice trochu vyčistila, takže z oken vlaků jedoucích po koridoru už toho moc vidět naštěstí není, ale ještě je před námi hodně práce. Pracoviště likvidace hnacích vozidel pracuje samozřejmě s určitým ziskem. Jen loni jsme utržili přes tři miliony korun čistého a letos, vzhledem k aktuálním cenám šrotu, byl za první pololetí zisk přes 3,5 milionu korun. Dlouhodobě ctíme zásadu, že pracoviště musí být efektivní, jinak by to nemělo smysl.

V depu Česká Třebová se už tradičně uskutečňují i hlavní a vyvazovací opravy…

Před čtyřmi lety jsme hledali další odbornou práci pro zaměstnance našeho depa. Nejprve se podařilo zajistit vyvazovací opravy na nákladních elektrických lokomotivách řady 130 dceřiné společnosti ČD Cargo. Výsledky byly solidní a závad v garanční době bylo minimum. Postupně se rozsah i počet těchto vyšších oprav zvyšoval a dnes tyto opravy zabezpečujeme jak na plzeňských, tak i našich vlastních strojích řady 362. Jsme v rámci mateřské společnosti jediné depo, jež se touto činností zabývá.

Nesmím ale opomenout dceřinku Českých drah DPOV, která má „vyvazovačky“ na řadě 362 jako jedno z poslání. Letos máme úkol provést osm oprav vyšší kategorie, z toho čtyři hlavní opravy na vozidlech řady 130 a stejný počet vyvazovacích oprav na lokomotivách řady 362. Rozsah hodin práce na těchto opravách je poměrně velký. Jinak v další naší Provozní jednotce v Trutnově zajišťujeme výměnným systémem pro celou firmu opravy motorových vozů řady 854. A letos jsme začali v Liberci s vyvazovacími opravami na motorových vozech řady 840 od firmy Stadler.

Pilotní vozidlo je již hotové a na druhém se pracuje. Je to práce na vyšší kvalitativní úrovni a liberecká Provozní jednotka by měla zabezpečovat „vyvazovačky“ řady 840 pro všechna depa Českých drah. 

Zůstaňme ještě u Stadlerů, což jsou vlaky, které cestující veřejnost národního dopravce zná pod obchodním názvem RegioSpider. V minulém období měly tyto stroje, dodané ve dvou provedeních, řadu závad. Jak jste poruchovost nakonec vyřešili?

Primárně se úplně jednoznačně nepodařilo nastavit „pravidla hry“ s německým výrobním závodem firmy Stadler, který vozidla do České republiky dodával. Jednalo se o vozidla, která měla být speciálně konstruovaná do podmínek jizerskohorské železnice. Postupem času ale nastaly problémy s nápravovými převodovkami, které částečně přetrvávají do dneška. Navíc zde byly problémy i se vzduchovým odpružením a brzdovým obložením. Ač Stadler zprvu reklamace uznával, posléze je začal odmítat. Na to musely ČD reagovat jak provozovně-technicky, tak právně. Z technického hlediska se nám z větší části podařilo původní problémy „vychytat“, a tím se nám i daří plnit turnusovou potřebu, která je námi garantována v rámci platné smlouvy s Libereckým krajem. Některé spory se společností Stadler však stále probíhají.

Depo Česká Třebová provozuje jako jediné u národního dopravce lanovou dráhu. Jak lanovka na Ještěd vlastně funguje? Je výdělečná?

Lanovka, zabezpečující spojení Liberce s vrcholem Ještěd, vyžaduje kromě pravidelných odstávek a revizí také vyšší údržbářské zásahy. Loni jsme museli vyměnit tažné lano, což jsme zvládli vlastními silami, a před šesti lety to bylo hlavní nosné lano. To byla jak technicky, tak i finančně náročná akce v hodnotě více než deseti milionů korun. Při montáži jsme museli spolupracovat se specializovanou firmou z Rakouska. Další nejbližší velká oprava, co nás čeká, je rekonstrukce celého řídicího systému lanovky, který nám již dosluhuje. Zařízení je v provozu už 84 let, a byť na něm proběhly v minulých letech několikrát generální opravy, různé části a systémy se musí postupně obnovovat. Nicméně je naše depo hrdé na to, že lanovku můžeme provozovat, protože jde nejen o viditelnou propagaci naší firmy, ale navíc nám lanovka přináší i docela slušný profit, který loni činil téměř sedm milionů korun. Ještě musím zmínit, že tuto dopravu provozuje národní dopravce v komerčním režimu.

Vedle bohumínské Provozní jednotky DKV Olomouc zajišťujete zajíždění našich vozidel do sousedního Polska…

Počet polonizovaných vozidel v našem DKV zásadně klesl a ve stavu nám zůstaly jen dva polonizované Peršingy řady 163, které původně zajišťovaly vozbu směrem přes pohraniční stanici Lichkov. Opakem jsou vybrané RegioSpidery, jež druhým rokem jezdí z Tanvaldu až do polské Szklarske Poręby. Tyto spoje vozí liberečtí strojvedoucí, kteří prošli základním kurzem polštiny a znají polské předpisy.

Sídelním depem je sice Česká Třebová, ale na významu nabývá také Provozní jednotka Hradec Králové. Jak to v ní vypadá nyní?

Do královéhradecké Provozní jednotky směřuje prozatím nejvíce investičních prostředků v rámci DKV Česká Třebová. Postupně modernizujeme halu na opravu osobních vozů a RegioPanterů. Zhruba před čtyřmi lety se začalo s výstavbou předtápěcích stojanů, dále se zatrolejovala část vjezdových a odjezdových kolejí, letos jsme uvedli do zkušebního provozu nový sloupkový kanál včetně zkušební troleje pro RegioPantery. V rámci zkvalitnění oblasti kultury cestování jsme kompletně zrekonstruovali myčku kolejových vozidel a vybudovali zázemí pro odsávání vakuových WC včetně doplňování vody do osobních vozů. Dnes jsou v Hradci Králové soustředěny všechny osobní vozy pro Pardubicko i Královéhradecko, neboť jsme zrušili pardubickou deponii. Provozní jednotka Hradec Králové kromě pěti RegioPanterů a čtrnácti RegioNov zajišťuje kompletní údržbu více než stovky osobních vozů nejen pro krajské regionální spoje, ale i pro rychlíkovou relaci Praha – Trutnov, kam dnes řadíme rekonstruované moderní vozy řad ABpee, Bpee a Bmz.

České dráhy řeší zajištění veřejné dopravy po roce 2019. Jak vnímáte komunikaci v této souvislosti napříč odbornými útvary ČD?

Během srpna se v jednotlivých depech uskutečnil pracovní seminář za účasti zaměstnanců úseku osobní dopravy, včetně člena představenstva ČD odpovědného za osobní dopravu Michala Štěpána, zástupců odboru kolejových vozidel (O12) a řídicích zaměstnanců dep, a to jak z úseku provozu, tak z úseku údržby. Zazněly zde i otázky týkající se zajištění dopravy po roce 2019 spočívající jak v další obnově vozového parku, tak i v zajištění údržby nových železničních vozidel včetně dalšího zkvalitňování infrastruktury potřebné pro údržbu kolejových vozidel. Mezi zaměstnanci dep se tento seminář setkal s kladným ohlasem a příslibem je, že podobné akce budou následovat i v budoucnosti. Diskuze k problémům vzešlých z uvedených pracovních seminářů pokračovala  začátkem října v budově GŘ za účasti vedoucích zaměstnanců úseku osobní dopravy, vedoucích zaměstnanců O12 včetně vrchních přednostů DKV a jejich zástupců.

JIŘÍ SLEZÁK

Po absolvování českotřebovské Střední průmyslové školy železniční na oboru Elektrická trakce a kolejová vozidla v železniční dopravě a studiu na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině na oboru Provoz a údržba dráhových vozidel nastoupil v roce 1984 k bývalým Československým státním drahám v tehdejším Lokomotivním depu Česká Třebová. Tam pracoval v různých pozicích na úseku provozu a technickém. Od roku 1991 zastával funkci technického náměstka a od roku 1999 byl ustanoven na post vrchního přednosty DKV Česká Třebová. Má rád sport, sám aktivně hraje volejbal a lyžuje a rád i cestuje.


Průměrné hodnocení (12 hlasů): 3.17

Další články této rubriky

Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni Michael Kralert: Celkové zadlužení musí být na rozumné úrovni

15.9.2021 - Mít dokonalý přehled o tom, kolik společnost vydělá, utratí, kde je potenciál dalších případných úspor či kolik peněz budou České dráhy v dalších letech potřebovat na chystané investice. To je hlavní úkol… »

Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamaliRoman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

17.8.2021 - Nedávno jmenovaný ředitel Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Roman Koreň chce navázat na svého předchůdce. Rád by také zvýšil efektivitu firmy. Co soudí o spolupráci se zahraničními partnery, jak je nspokojený se spojením… »

Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců

16.6.2021 - Lidé pomoc psychologa stále přijímají s velkými obavami, s řadou předsudků a mezi profesemi jako psycholog či psychiatr často nerozlišují. Tvrdí to alespoň vedoucí psycholožka Centra psychologických služeb Dopravního… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika