Jiří Kolář: Náš dozor u dopravců může být daleko častější

Za poslední rok vzrostl počet projetých návěstidel v poloze stůj. Co je příčinou těchto incidentů?

Jejich počet skutečně roste, což potvrzují i poslední statistiky. Příčin může být několik. Od nepozornosti strojvedoucího, kdy se sehne do tašky pro svačinu a návěstidlo projede, přes chybu při brzdění, až po únavu. Navíc strojvedoucí, ale i různí další provozní zaměstnanci, mohou, trpět určitým stereotypem. To znamená, že vědí, že vlak jede zpravidla na určitou kolej a běda, když se při nějaké mimořádnosti přeloží křižování – tady evidujeme nejvíce incidentů. Můžeme se dále bavit o tom, že se strojvedoucí snaží dohnat zpoždění, jistý vliv tedy může mít i nervozita. Našli bychom i řadu dalších příčin vzhledem k tomu, že jde o dennodenní provoz.

Eviduje Drážní úřad konkrétní případy, kdy strojvedoucí ukončí u jednoho dopravce směnu, krátce si odpočine a jde na další?

Drážní úřad z pohledu orgánu bezpečnosti pro železnici by měl být v tomto ohledu skutečně aktivním. Proto se snažíme vymyslet preventivní program, kterým bychom – ve spolupráci s ČD, ČD Cargo, SŽDC a dalšími velkými dopravci – spustili určité hlídání povinných přestávek mezi směnami.

Můžete být konkrétnější?

Půjde o program, který je ve stádiu vývoje, a zatím jsme se dohodli s dopravci a SŽDC, v jakých dimenzích by se vše mělo odehrávat. Princip je ale velmi jednoduchý. Program by měl hlídat přechod licence strojvedoucího z jednoho vlaku na druhý. To znamená, že by v něm mělo být upozornění na to, že licence přešla z jednoho čísla vlaku na druhý a byla překročena doba maximální možné patnáctihodinové směny.

Lze tedy potvrdit fakt, že dopravce toleruje práci svého podřízeného u konkurence?

Pozor, dopravce to neví a ani o tom vědět nemusí. V současnosti může být strojvedoucí zaměstnancem jedné firmy, ale co si dělá ve svém volném čase, do toho zaměstnavateli nic není. On má platnou licenci, která je jeho osobním majetkem a řekněme si to otevřeně, jestli jde na brigádu a nastoupí na další směnu, to nejsme schopni my ani dopravce obsáhnout.

Jak může proti tomuto nešvaru Drážní úřad bojovat? Mám na mysli třeba změnu legislativy.

Drážní úřad oficiálně navrhnout změnu legislativy nemůže. I proto bychom rádi ve spolupráci s ministerstvem dopravy takovou věc otevřeli, minimálně k odborné debatě.

A váš osobní názor?

Dříve měl dopravce své vlastní strojvedoucí a ty se snažil hlídat. Pamatuji však dobu před patnácti lety, kdy si například pražští strojvedoucí přivydělávali na metru a tramvajích. Vše ale bylo tehdy jednodušší. Dnes prostě nemůžete nikomu brigádu zakázat.

Kdo konkrétně by kontrolní systém vyhodnocoval?

Byli bychom to my ve spolupráci se SŽDC. Ta totiž bude držitelem programu, respektive její dispečerský aparát. Na vstupu do systému jsme se s ní dohodli my a další dopravci, kteří tvoří asi osmdesát procent provozu na železniční síti. V rámci bezpečnosti by se ale do věci měly postupně přidávat i menší firmy.

V případě, že byste narazili na pochybení, jaký postih by strojvedoucím hrozil?

Pokud se stane mimořádná událost a zaviní ji strojvedoucí, který nerespektoval povinný odpočinek, budou to šetřit inspekce práce a policie. Strojvedoucí pak na sobě má trestněprávní odpovědnost. V případě našeho zjištění, že nebyly respektovány přestávky, upozorníme danou firmu a můžeme se na ni zaměřit. Naše státní dozory tedy mohou být u dopravců daleko častější.  Zaměřujeme se na platnost lékařských prohlídek, licencí, pravidelnost školení a vůbec na vše, co podléhá legislativě.  V rámci státních dozorů se můžeme zúčastnit školení strojvedoucích, popřípadě se namátkově zúčastňujeme odborných zkoušek. Je ale věcí dopravce, jak si své zaměstnance hlídá a trestá.

Kdy by se mohl nový systém kontroly rozběhnout?

Rádi bychom v příštím roce spustili testování. Pokud chceme systém dostat do minimální legislativní normy, tak bychom požádali SŽDC, aby jej dala do Prohlášení o dráze, které je vždy vydáváno s dvanáctiměsíčním předstihem před následným plánovaným grafikonem.  Znamená to, že bychom to tam chtěli mít již letos. Program je myšlen jako stavebnice a měl by se zatím týkat vlaků. Pokud se osvědčí, rádi ho rozšíříme i na posun. V ostrém provozu by tedy mohl být v roce 2018. Soutěž na vývoj projektu by spadla na manažera infrastruktury (SŽDC, pozn. red.), protože každý vlak je sledován jeho dispečerským aparátem.

Jakou si od tohoto projektu slibujete efektivitu?

Hlavně to, že se v okamžiku, kdy se tento preventivní krok rozkřikne, přestanou dít „viditelné“ švindly v přechodech licencí. Dopravce, strojvedoucí i stát tak budou vědět, že je licence sledována. Strojvedoucí si tedy snad uvědomí, že končí dvanáctihodinovou směnu a že si nějaký dvouhodinový „vložáček“ neodpracuje. Připravení jsme i na variantu, že by si strojvedoucí své licence půjčovali anebo měnili. Dříve už podobný, nikoli však elektronický, systém fungoval. Psávala se hlášenka vlaku, do které se vypisovalo jméno, lokomotivní depo, doba nástupu a bylo jasně vidět, kdo je na mašině a kdy a kým bude vystřídán. Byla ale jiná doba a existovala jen jedna organizace. Dnes máme v republice 107 dopravců. Strojvedoucí si tak může udělat další směnu mezi osobním vlakem a nákladním, aniž byste postřehl, že vám jede bez odpočinku. Celý program tedy není o ničem jiném než o hlídání bezpečnosti za pomoci prevence. Řekněme, že to je alfa a omega úspěchu celé věci. Problém asi úplně nevymýtíme, ale zamezíme nejkřiklavějším incidentům.

Mluví se o vzniku nezávislého regulátora provozu. Kdo to bude, vy?

Nikoli. Vláda a Sněmovna odsouhlasily vznik nezávislého železničního regulátora coby samostatného úřadu. Ten bude přímo pod vládou a bude na úrovni třeba Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho předseda bude vládou jmenován na šest let, a pokud vše projde Senátem a zákon podepíše prezident, vznikne příští rok. Obecně vzato si myslím, že regulátor je potřeba, protože máme v tomto ohledu za Evropou zpoždění a v zemi je množství dopravců, kteří soutěží o nejvhodnější časové polohy. Přidělování kapacity je tedy velmi důležité a důležité také je, aby byl regulátor nezávislý, i co se týče ministerstva dopravy. To by byl problém i Drážního úřadu, neboť my jsme organizační složkou ministerstva, které objednává dálkovou dopravu. Regulátor vznikne šest měsíců poté, co patřičný zákon vyjde ve Sbírce zákonů. Bude to tedy nejspíše příští rok. Nám zůstanou technické a stavební agendy, ale přidělování bude na novém úřadu.

Dá se tedy říct, že vznikne další úřednický aparát?

Ne, protože v něm budou úředníci z Drážní inspekce a od nás. Takže navýšení počtu státních úředníků nehrozí.

VIZITKA

Začínal u ČSD jako výpravčí, poté v ČD zastával několik vyšších manažerských pozic. V roce 2005 se stal náměstkem generálního ředitele, nejprve pro osobní dopravu, posléze pro provoz. V roce 2012 jej z 21 kandidátů vybrala správní rada SŽDC na post generálního ředitele této stání organizace. Nyní z pozice ředitele vede už dva roky Drážní úřad.  Absolvoval studium oboru Provoz a ekonomika dopravy na Fakultě provozu a ekonomiky Vysoké školy dopravní v Žilině. V roce 1999 získal doktorát na Univerzitě Pardubice. Mezi jeho záliby patří sport, rybaření a četba. Je ženatý, má tři děti.