Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Jaromír Půta: Zaměstnanci nám dávají cennou zpětnou vazbu

Jaromír Půta: Zaměstnanci nám dávají cennou zpětnou vazbu

19.12.2018 – autor: JOSEF HOLEK

Regionální manažer organizační jednotky ČD Zákaznický personál a nadřízený zhruba 550 zaměstnanců Českých drah Jaromír Půta v rozhovoru pro Železničáře zhodnotil, jak dopadla uplynulá letní sezona z pohledu jeho pracoviště. Zároveň prozradil, kde bude ještě národní dopravce vylepšovat svá zázemí.

Jaromír Půta: Zaměstnanci nám dávají cennou zpětnou vazbu

Jak zaměstnanci zvládli letní nápor turistů, zejména na vytížených jihočeských linkách?

Velmi dobře. Například akce Léto na Bechyňce se setkala s velkým ohlasem turistů, ale i obyvatel vesnic z okolí této trati. Kladně se k pořádání podobných akcí pod taktovkou Českých drah staví i samosprávy měst Tábora a Bechyně. Snažily se například na konkrétní víkendy navázat nějaké kulturní aktivity. Na Lipenku jsme ve středu a v sobotu nasazovali otevřené osobní vozy, jimž přezdíváme Dakar. Jeden byl již rekonstruovaný a obsazenost byla na velmi lichotivých 75 procentech. Na těchto vlacích byli nasazeni, v rámci svých směn, pouze vlakoví revizoři. To proto, aby u dalšího personálu nedocházelo k nadměrnému čerpání přesčasů. Šlo o velmi vyhledávané spoje, které objednal kraj. Jistě jsme společně přispěli k obohacení kulturních a turistických nabídek v Jihočeském kraji. 

Jak to vypadalo v okolí Blatné a Třeboně, kam letos v létě vyjely páry až po dlouhé době?

Návštěvnost byla úžasná. Vlaky byly maximálně obsazené na Blatensku, naopak v okolí Třeboně byla obsazenost parních vlaků zhruba na 40 procentech.

Přibývá cestujících v regionu Plzeňského a Jihočeského kraje?

Cestující nám i nadále přibývají, některé rychlíkové spoje jsou úplně plné. Hojně využívané jsou Západní a Jižní expresy. Jezdí v nich nejen pravidelní cestující, ale i turisté. Patrný je trend, že Češi začali opět více poznávat vlastní zemi, dovolenou už netráví výlučně u moře. České dráhy tedy tomu jdou naproti i vlastními službami.

Jakými?

Na Jižních a Západních expresech je to určitě služba minibaru, která je kladně hodnocena mezi cestujícími. V našem obvodu máme zázemí pro minibar v Plzni a Českých Budějovicích, odkud doplňujeme sortiment zboží do vybraných vlaků. Dále třeba cyklopůjčovnami. Kola často obměňujeme nebo doplňujeme, pravidelně servisujeme a musím říci, že s tímto produktem panuje mezi lidmi velká spokojenost. Kromě toho bicykly půjčujeme za velmi výhodných podmínek, a to i cenových. Za celou sezonu jsem, při zhruba 2 600 výpůjčkách, řešil jen jedinou stížnost.

Museli jste kvůli poptávce rozšířit síť půjčoven?

Letos jsme už před létem rozšířili cyklopůjčovny o Plzeň a České Budějovice. V těchto stanicích již před časem cyklopůjčovny fungovaly, ale pro nezájem byly uzavřeny. S rozvojem cyklistiky jsme byli zvědaví, jaká bude poptávka a zda si otevření těchto půjčoven najde své klienty. Určitě budeme tuto službu poskytovat v těchto lokalitách i příští rok. Třeba v Plzni se ve velké míře naši zákazníci dožadují elektrokol. Reagujeme na to a elektrická kola dodáváme z jiných lokalit. Půjčují si je hlavně klienti v důchodovém věku. Je to vůbec zajímavý fenomén – chtějí se podívat po městě a elektrokolo jako dopravní prostředek je v tomto případě dobrá volba.

Rostou vám čísla ve všech půjčovnách?

Určitě ano. Navíc chceme ještě obměnit nabídku kol o další elektrokola a koloběžky. Nejvíce bicyklů půjčujeme na Třeboňsku, Jindřichohradecku a Domažlicku. Ve stanicích Třeboň a Třeboň lázně jsme za sezonu půjčili kolo víc než tisícovce klientů.

Stále se staví v Plzni. Jak to dopadá na zaměstnance ZAPu?

Přidělává nám to vrásky. Náročné bylo určitě prodloužení výluky na trati do Domažlic. Problémy měli zaměstnanci, kteří jezdili právě ve výlukovém turnusu. Jde hlavně o kolegy jezdící na rychlících mezi Nýřany a Rokycany a všech osobních vlacích relace Plzeň – Vejprnice. Zejména musí pečlivě informovat cestující, zajistit jejich bezproblémový přestup do náhradních autobusů a také zařídit úplné vyklizení souprav. Zatím se nám ale vše díky jejich aktivnímu přístupu daří zvládnout. Jistě za to našim lidem patří obrovský dík. Kromě toho musíme mít při zajištění výluk v terénu množství personálu, což jsou další náklady pro firmu, hlavně na mzdách.

Potýkáte se s nedostatkem pracovníků?

Chybí nám hlavně v Plzeňském kraji. Minimálně dvakrát do měsíce pořádáme v každém kraji pohovory s uchazeči. Hlásí se jich do každého regionu zhruba patnáct. Ovšem k pohovoru jich nakonec přijde okolo deseti. Pokud splní požadavky, začneme je okamžitě připravovat na budoucí profesi. Naší snahou jak přivést nové zaměstnance je i zaměstnávání studentů jako informátora nebo koordinátora při výlukových činnostech. Slibujeme si od toho podchycení studentů, kteří by chtěli jednou pracovat na pozici vlakvedoucí nebo osobní pokladní. Postupně si je začínáme na tuto funkci připravovat tím, že poznají již chod firmy, získávají určité firemní návyky. Nečekáme ovšem jen na to, až se nám někdo přihlásí na reklamní spot v rádiu nebo periodikách. Zadáváme naši poptávku na zaměstnání také například do školních informačních zdrojů jako školní Facebook. Navštěvuji také střední školy a představuji práci našich zaměstnanců, abychom jim tuto práci přiblížili a vysvětlili.  Chceme se zúčastňovat Dne otevřených dveří na vybraných školách.

Které profese vám chybí?

Zejména vlakvedoucí. Potřebovali bychom i pokladní, nejvíce pro Plzeňský kraj, respektive pro Domažlicko a Klatovsko. Podobně jsou na tom s lidmi i kolegové ze Správy železniční dopravní cesty. Je to nejspíše dáno tím, že jde o příhraniční okresy, lidé to tedy mají blíže do Bavorska anebo pracují v místních obřích logistických a výrobních areálech.

Děláte i různé přednášky na středních školách. Nese to své ovoce?

Jednoznačně. Mnoho čerstvých absolventů už u nás pracuje na pozici vlakvedoucích nebo informátorů železniční dopravy. Máme na brigádách i studenty a práci informátorů, pokladníků a vlakvedoucích zvládají velice dobře.

Vstupují do procesu zaškolení i supervizoři?

Jsou obrovskou oporou. Jsou přece jen bývalými vlakvedoucími, mají zkoušky a jsou pravidelně proškolováni. Kromě toho jezdí i jako vlakvedoucí. Oni jsou stále ve styku s praktickým provozem. Novým zaměstnancům ohromně pomáhají, třeba i v přípravě na zkoušky. Supervizoři vědí, jak s nimi zacházet. Odvádí velký kus práce i nad plán svých běžných povinností. V mém regionu jsou tři, jeden pro západní, druhý pro jižní Čechy a třetí je vyhrazen na vlaky vyšších kategorií, a všichni se navíc zabývají i přípravou nováčků. Jde o velmi dobrý a osvědčený model spolupráce. Osobně se s nimi taktéž pravidelně setkávám, a pokud mi to čas dovolí, chodím i na jejich konzultační dny do jednotlivých středisek vlakových čet. Chci, aby měli zaměstnanci možnost přímo komunikovat s vedením. I pro mě je to cenná zpětná vazba.

Jak tento krok zaměstnanci vnímají?

Účast bývá v některých lokalitách hojná. Řešíme ledacos, chtějí často znát vývoj firmy a zejména nyní, kdy probíhají soutěže na jednotlivé linky a provozní soubory, jde o velmi časté téma.

Plánujete na příští rok nějaké změny anebo novinky?

Co se týče nového JŘ, pak největší změnou je jistě zkrácení jízdní doby mezi Prahou a Plzní ve vazbě na dostavbu ejpovických tunelů.  V Plzni se staví nový autobusový terminál přímo u nádraží a já si od toho slibuji i další nárůst cestujících ve vlacích. Další novinkou bezesporu budou nové elektrické soupravy na trati 190 z Horažďovic předměstí do Plzně Jižního předměstí.

Jakým způsobem v současnosti zvyšujete úroveň pracovního prostředí zaměstnanců?

Stále se snažíme o zlepšení pracovních podmínek v pokladnách a vybavení středisek vlakových čet tak, abychom pozvedli jejich úroveň. Naposledy jsme dělali kompletní rekonstrukci SVČ Protivín a České Velenice. V tomto smyslu je pořád co zlepšovat a zajišťovat zaměstnancům kvalitní pracovní prostředí, například máme v plánu vybudovat nové středisko vlakových čet v Klatovech. Práce by měly být zahájeny na začátku roku 2019. Spolupracujeme také na připomínkování různých rekonstrukcí budov SŽDC, například ve Strakonicích dojde ke kompletní rekonstrukci budovy a vybudování nových odbavovacích pokladen s moderním zázemím. V patře budou upraveny nové prostory pro vlakvedoucí.

JAROMÍR PŮTA

Vystudoval Střední školu dopravní v Plzni a poté nastoupil do funkce výpravčího na trati z Plzně do Žatce. Od roku 2000 byl dozorčím provozu ve stanicích Podbořany, Žatec a Blatno u Jesenice. O osm let později přešel na někdejší plzeňské Krajské centrum osobní dopravy ČD, kde byl náměstkem ředitele. Při zaměstnání ještě vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu Zemědělské univerzity, kde získal titul Bc. V roce 2014 se stal regionálním manažerem Zákaznického personálu ČD. Je ženatý, má dva syny. Miluje cyklistiku a turistiku, rád si zajde i na činohru do Západočeského divadla v Plzni.


Průměrné hodnocení (24 hlasů): 4.38

Další články této rubriky

Patrik Horný: Získáme věrnost klientů i na otevřeném trhuPatrik Horný: Získáme věrnost klientů i na otevřeném trhu

10.7.2019 - Na Slovensku se spolupodílel na vypracování dlouhodobé strategie, rozjel různé inovativní projekty a vylepšil finanční kondici ZSSK. A s podobným scénářem přišel na začátku června i do Českých drah. Do čeho by měl národní… »

Michal Vereš: Chci vybudovat silné opravárenské zázemí Michal Vereš: Chci vybudovat silné opravárenské zázemí

26.6.2019 - Do čela úseku provozu Českých drah byl Michal Vereš dozorčí radou zvolen v lednu letošního roku, v březnu nastoupil fyzicky. Převzal řadu rozjetých projektů, například nákup nových vozidel pro osobní dopravu, přeměnu… »

Radek Steiger: Dbáme na výcvik nových zaměstnancůRadek Steiger: Dbáme na výcvik nových zaměstnanců

12.6.2019 - Nejen Olomoucký, ale i Zlínský kraj spadá do působnosti Regionálního pracoviště Zákaznického personálu (RP ZAP) Olomouc. Vlakový personál doprovází regionální a dálkové spoje propojující Valašsko a Zlínsko s Prahou, osobní… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika