Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Jan Podstawka: Naši strojvedoucí umí jezdit snad na všech vozidlech

Jan Podstawka: Naši strojvedoucí umí jezdit snad na všech vozidlech

26.7.2012 – autor: MARTIN HARÁK

Běžnému cestujícímu je asi jedno, kdo zrovna sedí na stanovišti hnacího vozidla jeho vlaku. Přednosta provozní jednotky ale nemůže vyslat každého strojvedoucího, kterého má k dispozici, do jakéhokoli vozidla té či oné řady. Musí také přihlížet k drážním předpisům v zahraničí, pokud jím obsluhované spoje přejíždějí hranice. Podívali jsme se, jak to řeší v bohumínském depu.

Jan Podstawka: Naši strojvedoucí umí jezdit snad na všech vozidlech

Možná ani řada lidí netuší, že bohumínská provozní jednotka Depa kolejových vozidel Olomouc zabezpečuje vozbu vlaků všech kategorií, počínaje regionálními spoji, na kterých jezdí vozy řady 810, přes vlaky EuroCity v čele se stroji 380 až po Pendolina jezdící na trase Praha – Ostrava – Bohumín, resp. Český Těšín. Kolektivu zkušených strojvedoucích, opravářů a dalších zaměstnanců šéfuje Jan Podstawka, který je bohumínskému depu věrný po celou svoji profesní kariéru.

 Bohumínské depo má specifickou roli v tom, že zabezpečuje vozidla ČD po celém Moravskoslezském kraji. Jak je možné, že jedno depo na to stačí?

Základnu máme sice v Bohumíně, ale provozní pracoviště, což jsou menší depa, se nacházejí plošně po celém kraji. Najdeme je například v Českém Těšíně, Opavě, ale i Krnově nebo Osoblaze a pochopitelně na dalších místech. A proč je sídlo v Bohumíně? Odpověď je celkem jednoduchá – Bohumín byl vybrán jako pilotní depo na celé Moravě pro provoz elektrických jednotek, takzvaných pantografů. A tak již v srpnu 1965 do tehdejšího Lokomotivního depa Bohumín dorazily první jednotky řady 451, dříve označované jako EM 475.1. A navíc byla o sedm let později uvedena v Bohumíně do provozu hala oprav pantografových jednotek a stala se základnou jejich údržby. Dnes už tu staré pantografy nemáme, ty dosluhují v pražské integrované dopravě. Místo nich provozujeme CityElefanty a vozidla řady 460.

 Sídlíte prakticky na státní hranici a někteří vaši zaměstnanci vozí vlaky do Polska. Jak je to s jazykovými znalostmi vašich pracovníků a jak je vybíráte pro vozbu do zahraničí?

Vozba vlaků na území Polska byla vždy tradičním výkonem bohumínských strojvedoucích na dieselových strojích. Vlaky jsme vždy vozili pouze do polských pohraničních přechodových stanic Cha­łupki nebo Zebrzydowice. Dále do Polska naši strojvedoucí zatím nezajíždějí, protože to současná polská legislativa ne­umožňuje. Situace se ale mění tím, jak se sjednocují pravidla v rámci Evropské unie, takže není vyloučeno, že někdy naši lidé budou zajíždět dále do polského vnitrozemí, podobně jako jezdí například pražští kolegové do Drážďan nebo Lipska. Pro jízdu do pohraniční přechodové stanice nikdy nebyla vyžadována zvláštní znalost polštiny.

Moravskoslezský kraj sousedí i se Slovenskem. Zajíždíte tam? A máte vůbec nějaké zaměstnance, kteří znají problematiku sousedních zemí?

U nás v Bohumíně máme 28 strojvedoucích, kteří jsou vyškoleni z platných slovenských předpisů. Tito lidé zajíždějí do slovenského vnitrozemí, 10 strojvedoucích jezdí až do Košic a Trebišova, zbývající pak do Žiliny. Záležitostmi mezinárodního provozu se v v naší provozní jednotce zabývá Kamil Marcalík, který má kontakty na příslušné zaměstnance jak v Polsku, tak na Slovensku. S ohledem na svou znalost polštiny provádí Kamil Marcalík školení strojvedoucích společnosti PKP Intercity před zákonnými i odbornými zkouškami.

 Vaši strojvedoucí jezdí i na Pendolinech, ale provoz není jen o spojích SuperCity. Existují v Bohumíně nějací univerzální strojvedoucí, nebo máte vyčleněné zaměstnance na jednotlivé řady?

Obecně řečeno naši strojvedoucí umějí jezdit snad se všemi hnacími vozidly všech řad, která jsou provozována u Českých drah, s výjimkou motorových vozů řad 854 a 840. Najdou se u nás ale i takoví, kteří mají oprávnění řídit střídavé stroje nebo i lokomotivy řad 371 a 372, které jsou určeny pro vozbu mezi Českou republikou a Německem. S ohledem na poměrně vysokou finanční náročnost školení strojvedoucích dnes nemáme stoprocentně univerzální strojvedoucí. Není například důvod, aby všichni strojvedoucí jezdící na Pendolinech měli třeba oprávnění jezdit na Slovensko.

Máme vytvořené malé skupiny s kombinovanou znalostí tratí a hnacích vozidel tak, aby jejich využití bylo co nejefektivnější. Samozřejmě jsou řady hnacích vozidel, které by měli znát všichni naši strojvedoucí – jde například o stroje 163, 363 nebo jednotky 460 a 471, v motorové trakci pak stroje 714 či 810. Aby byla zajištěna objektivita prováděného výběru, je konečný seznam vybraných strojvedoucích konzultován s odborovými organizacemi.

 Která opravárenská či údržbová činnost je v bohumínském depu nejvýznamnější?

Každá činnost, která je v obvodu Provozní jednotky Bohumín zajišťována, má svůj nezaměnitelný význam. V deponii máme elektrické stejnosměrné lokomotivy řad 162 a 163, starší elektrické jednotky řady 460, včetně nejmodernějších CityElefantů řady 471, a také dieselové stroje řad 704, 714, 742, 750 a 754. Na provozních pracovištích v Suchdole nad Odrou a Opavě jsou k dispozici  motorové vozy řad 809 a 810 a také známé Regio­novy řady 814-914. A jako třešničku na dortu máme malé provozní pracoviště v Osoblaze s úzkorozchodnými dieselovými lokomotivami řady 705.9.

Kromě hnacích vozidel udržujeme v Bohumíně také přes 300 osobních vozů pestré směsice typů a řad. Před šesti lety bylo do provozu uvedeno nové pracoviště technicko-hygienické údržby osobních vozů. Jeho součástí je 300 metrů dlouhá fekální kolej s centrálním odsáváním vakuových toalet a také automatická myčka skříní železničních vozidel s technickou kapacitou až 160 umytých vozových skříní za 24 hodin. Kromě běžných vozů zde myjeme skříně elektrických pantografových jednotek, ale i Pendolin.  

JAN PODSTAWKA

Po studiu Vysoké školy dopravní v Žilině (obor Provoz a údržba dráhových vozidel) přišel v roce 1979 do bohumínského lokomotivního depa, kde pracuje dosud. Nejdříve zastával funkci inženýra železniční dopravy, po absolvování náhradní vojenské služby zabezpečoval zpracování turnusů. V roce 1983 přestoupil na místo technického náměstka, který měl v té době na starosti i lanovou dráhu Oldřichovice – Javorový vrch. Později sloužil jako vedoucí strojmistr, provozní náměstek a vedoucí provozu. Od roku 1997 vykonává funkci přednosty Provozní jednotky Bohumín v rámci Depa kolejových vozidel Olomouc.

 


Průměrné hodnocení (10 hlasů): 3.1

Další články této rubriky

Martin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářstvíMartin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářství

20.11.2024 - Železnice hraje v naší dopravní infrastruktuře podle ministra dopravy Martina Kupky zásadní roli a je důležité, aby nabídla rychlá spojení moderními a pohodlnými vlaky. Co je třeba udělat, aby přilákala další zákazníky? Je… »

Jakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratíJakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratí

23.10.2024 - Než v České republice poprvé přestavíme výhybku na vysokorychlostní trať, uplyne ještě mnoho času. Jejich příprava je však podobně důležitá jako samotná výstavba, v jistých ohledech snad ještě složitější. A zatímco se… »

Petr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutuPetr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutu

24.9.2024 - Nechybělo mnoho a tvář Petra Šťáhlavského jsme mohli potkávat za přepážkou některé z tuzemských bank. Díky náhodě však nakonec přece jen zakotvil u železnice, a tak můžeme v následujících řádcích prostřednictvím… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika