Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Jakub Smetana: Doprava nemá být bojovkou, ale službou pro všechny

Jakub Smetana: Doprava nemá být bojovkou, ale službou pro všechny

24.8.2023 – autor: VÍT ČEPICKÝ

Nátěr drážních vozidel byl pro příznivce železnice vždy ožehavým tématem. Prvotní nasazení jednotné identity Českých drah, kterou navrhlo studio Najbrt, provázela nekonečná plejáda debat nad její podobou, v průběhu let se však modrá barva stala jasným poznávacím znamením vlaků národního dopravce. A tím má být především. Jak upozorňuje koordinátor firemní identity ČD Jakub Smetana, nejde jen o barvy, ale zejména o jednoznačnou srozumitelnost všech vizuálních prvků – i pro cestující, kteří na koleje zavítají třeba vůbec poprvé.

Jakub Smetana: Doprava nemá být bojovkou, ale službou pro všechny

Sešli jsme se na pražském Masarykově nádraží, které má výjimečnou pozici tím, že nadále patří ČD. V současnosti zde probíhá dlouhodobá a zevrubná rekonstrukce, během které jste tu na leccos dohlížel. Jak ji hodnotíte?
Musím ocenit celkem úzkou spolupráci se Správou železnic. Poprvé se tu řešily s rekonstrukcí i návazné prvky identity, jako je například orientační systém — označení budovy uvnitř i vně, to se dokonce dle mého podařilo natolik, že jsem poprosil o podklady s tím, že by se případně daly zahrnout i přímo do grafického manuálu jako příkladné.

To naznačuje šíři vašeho profesního záběru. Čím vším se tedy ze své pozice koordinátora firemní identity zabýváte?
Existuje soubor schválených a platných manuálů a oficiálních dokumentů, které říkají, jak má vypadat vizuální identita společnosti. Detailně popisují podobu orientačního systému, navigace cestujících, piktogramů, písma. A samozřejmě úplný základ, tedy barevnost, varianty značky a případně slogan a jejich správné používání. Primárně se věnuji Manuálu vnějšího barevného řešení kolejových vozidel společnosti ČD, který s kolegy udržujeme aktualizovaný již téměř tři roky. Je to vidět nejvíce a bije do očí, když je něco aplikováno špatně. Úplným základem je Manuál vizuálního stylu společnosti ČD. Podobný dokument má každá velká firma, řeší vše od vizitek přes razítka a polep aut až třeba po popisky na toaletách ve vlaku. Na mně je, aby byl celý systém funkční a použitelný pro všechny oblasti prezentace firmy.

V jakém stavu byly manuály firemní identity při vašem příchodu do Českých drah a jak se od té doby vyvíjí?
Manuály byly a jsou pořád stejné a k velkým aktualizacím v čase nedochází. Když jsem přišel, začal jsem spíše objevovat nesoulady a případy, kdy jejich aplikace nedopadla dobře. Následně jsem začal pátrat, proč se tak stalo, a snažil se zajistit, aby se to neopakovalo, případně aby se výjimka legalizovala. Například u hesla „Národní dopravce“ u loga Českých drah. V manuálu chybělo, začalo se používat dlouho po jeho vzniku, a bylo třeba jeho aplikaci dát další pravidla, aby se nestávalo, že se na vozidla dolepovalo plus minus pár centimetrů od oka někam pod logo a v neodpovídající barevnosti. Reálně to znamená aktualizovat všechny varianty loga od různých vozidel po hlavičkový papír tak, aby dovětek byl umístěn správně a všude stejně, respektive v odpovídajícím poměru a barevnosti.

Je těžké jednotný manuál implementovat na nová vozidla?
U vozidel je to ještě relativně schůdné a poměr navržený studiem Najbrt se dá v rámci možností aplikovat tak, aby se respektovaly zvyklosti označení logem i, pokud možno, designové parametry lokomotivy, osobního vozu nebo jednotky. Pro nové vozidlo se použije vzor, který se „přetáhne“ přes jeho skříň, přičemž je třeba se chytit základních celků, jako je střecha, spodek skříně, čelo, linie oken a podobně, a pak se jednotlivé pruhy dají částečně upravit – zúžit, posunout, aby to ladilo a odpovídalo původnímu záměru. Obecně už nejsou nové jednotky takové krabice a ve spodní části skříně je málo prostoru. Například nové Pesy (jednotky 847) mají spodní pás pod okny tak nízký, že se do něj logo v základní variantě s dovětkem a s ochranným prostorem nevešlo a muselo se zmenšit.
Nejsložitější je to však s interiéry. Promítnout beze­zbytku jednotlivé designové prvky je často nemožné s ohledem na konstrukci a stavbu vozidel. Konzultace s designéry i výrobci je nezbytná. K tomu bych ještě rád doplnil, že kdokoli by měl pocit, že jsou některé prvky identity společnosti zastaralé či nevyhovující, nechť vznese oficiální požadavek a my se tím budeme zabývat. Vždy je ale potřeba, aby výsledek zpracovali profesionálové, ne že se někdo svévolně rozhodne a vyrobí si to takříkajíc na koleni.

V rámci kompletně vytvořené identity studiem Najbrt vznikl i návrh nového loga Českých drah, který ale nikdy nebyl reálně použit. Přijde ještě jeho čas?
Na toto téma by bylo třeba vyvolat širokou debatu a hlavně se pokusit si uvědomit, čeho všeho se taková změna týká. Osobně si myslím, že si to většina lidí ani neumí představit. Šlo by o komplexní akci typu kulového blesku, není možná realizace bez pečlivé přípravy a přesného harmonogramu. Okamžitý rozkaz ve stylu: „Tak teď a hned!“ by nedopadl dobře, protože by vznikl obrovský chaos. Celá akce by se musela připravovat velmi intenzivně třeba dva roky. Bylo by to zároveň velmi nákladné, ale neříkám, že nemožné. Stejně si ale představte, že by v jednu chvíli bylo třeba vyměnit například všechna razítka ve firmě.

Má to vůbec ještě cenu?
Já myslím, že zatím ne. Když se bavím s kolegy grafiky nebo lidmi, kteří mají blízko k designu, tak převažují názory, že současné logo vůbec není zastaralé. Ani já si nemyslím, že by bylo přežilé. Možná, ale to je opravdu můj pohled, se mi zdá trochu nadužívané a prospělo by více konzervativní střídmosti. Jistě, nové logo by bylo oživením, při nějakém výrazném firemním jubileu by se o tom dalo přemýšlet, ale mělo by to mít logiku a muselo by to být připravené.

Čím je jednotný styl pro velkou firmu typu Českých drah důležitý?
Jde o neverbální komunikaci s cestujícími, se zákazníky. Primárně záležitost vnímání celé společnosti a její srozumitelnosti, uživatelské přehlednosti. Aby cestující našel vše tam, kde to logicky hledá. Když umísťujeme piktogramy, řešíme interiér nebo navigaci, je ideální vzpomenout si třeba na studenta, který je čerstvě na koleji a jede první den s jízdním kolem veřejnou dopravou do školy. Touto optikou je třeba dívat se nejen na orientační systém, ale i jednotný styl obecně. Musíme si jako společnost pomáhat a umět vyjít si vstříc. Doprava nemá být bojovka pro zdatné, ale služba pro všechny. A když to vztáhnu do obecnější roviny, má-li společnost jednotný vizuální styl vyladěný do detailu, působí na první pohled seriózně, posiluje tím důvěru v sebe samu i probouzí tak hrdost svých zaměstnanců.

V provozu se čas od času objevují vozidla, která z jednotného konceptu vystupují. Mám tím na mysli retronátěry, které připomínají historické vzezření některých vlaků. Jaký na ně máte názor?
Mým cílem je jednotnost. A tohle je přání proti přání. Já mám přání, aby se soupravy i lokomotivy, kterých se to týká zejména, lakovaly dle manuálu. Přání části obce příznivců železnice je zase mít některé lokomotivy v retronátěru, tomu rozumím, ale mou zodpovědností je dodržovat stanovená a závazná pravidla. Za mě by bylo cestou mít část vozidel pro turistický retroprovoz. Měly by se nadále vypravovat výjimečné vlaky třeba na objednávku. Například některé spoje kolem Sázavy, kde to dobře znám a vím, jak fotogenická krajina tu je… Ale pro běžný provoz máme firemní pravidla, a ta by se měla dodržovat.

A s tím souvisí vaše snaha zbavit se u historických a retrovozidel rudých hvězd. Jaký máte důvod a jak se to daří?
Já jsem vychovaný jako antikomunista, znám spoustu lidí, kteří byli perzekuováni, a rudá hvězda je pro mě opravdu symbol totalitního režimu, který měl být zakázán. Společnost šla ovšem po revoluci cestou sametovou, nestalo se tak, přesto se domnívám, a nejde zdaleka jen o mě, že by se takové symboly zločinců a vrahů ve veřejném prostoru vyskytovat neměly. Historickému vozidlu přece nijak neuškodí, když na něm tento znak nebude. Chápu snahu reprodukovat historii, ale pokud například právě u lokomotivy chybí vysvětlující kontext k tomu, co hvězda znamenala a znamená, pak dle mého v provozu a pod hlavičkou Českých drah nemá co dělat. Obzvláště veze-li cestující s dětmi za peníze nás všech. Pevně doufám, že to vyjde.

Jelikož nepocházíte z drážního prostředí, zajímalo by mě, zda si všímáte nátěrů i u ostatních dopravců. Zaujala vás firemní identita u některého z dopravců po republice či v zahraničí?
Ano. Například nátěr Pražské integrované dopravy. Můj osobní pohled při snaze koukat se nezaujatě je, že to je výrazné, jednotné, že jde o Pražskou integrovanou dopravu, vidím jasně a zdálky, a je to vymyšlené barevně správně. Evidentně to dělali profesionálové. Navíc je vše zpracované opravdu do detailu a beze zbytku. Jsou i tak pružní, že za pochodu zpracovávají a doplňují požadavky společnosti, respektive požadavky obou firem (ČD, Ropid) na správné označení vozidel. Dělají to dobře.

Říkal jste, že do budoucna by vám největší radost udělalo, kdyby zmizely ony rudé hvězdy. Co vám naopak v nedávné době radost už udělalo?
Že se nám povedlo obnovit spolupráci s profesionály. Komunikujeme opět se studiem Najbrt. Máme za sebou zdařilou spolupráci se studenty z mé rodné grafické školy a připravujeme se na další. Daří se opravovat chyby, nedělat další a pomalu se aktualizují manuály. Především se zásadně rozvíjí komunikace. A jsem rád, že v okolí nacházím podporu. 
 


Průměrné hodnocení (13 hlasů): 2.54

Další články této rubriky

Pavel Kolář: Na sále není žádná směna stejnáPavel Kolář: Na sále není žádná směna stejná

20.3.2024 - Centrální dispečerské pracoviště na pražské Balabence začalo růst před deseti lety, o dva roky později převzalo dálkové řízení prvních úseků železnice v Čechách. Přestože se nyní nachází asi v jedné třetině… »

Tomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčováTomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčová

20.2.2024 - ČD Cargo, dceřiná společnost Českých drah, je významným hráčem nejen na tuzemském, ale i na středoevropském trhu. S vlaky ČD Cargo se můžeme v současnosti setkat v sedmi zemích Evropy a zcela určitě to není konečné číslo.… »

Jan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně staloJan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně stalo

23.1.2024 - O pracovní setkání se zaměstnanci Drážní inspekce patrně nikdo z provozu příliš nestojí – děje se tak totiž u mimořádných událostí či v jejich důsledku. Pro bezpečnost na dráze je však jejich práce nezbytná, na základě… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika