Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Aleš Najbrt: Jeho příjmení se stalo symbolem pro naše barvy a design

Aleš Najbrt: Jeho příjmení se stalo symbolem pro naše barvy a design

2.1.2013 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Když se řekne NAJBRT, většina čtenářů Železničáře si vybaví vozidlo Českých drah v modro-modrém nátěru v příslušném provedení. Pak si možná ještě uvědomí, že s tím má cosi společného nějaké grafické studio nebo dokonce konkrétní člověk téhož jména. Aleš Najbrt se už stal opravdu nedílnou součástí korporátní identity ČD.

Aleš Najbrt: Jeho příjmení se stalo symbolem pro naše barvy a design

Ve ztichlé vilové čtvrti, kousek nad rušným centrem Anděl, jsme navštívili Aleše Najbrta, grafika, výtvarníka, ale i zpěváka či herce, abychom poodkryli další z tajů korporátní identity ČD a ČD Cargo. Grafické studio Najbrt, které za nimi stojí, ale není jen Aleš Najbrt, na zakázkách pro ČD podle typu úkolu pracuje od dvou do sedmi lidí. Vedle creative directora jsou už několik let motorem neustále se rozvíjející korporátní identity ČD hlavně Petr Štepán a Bohumil Vašák. 

Co říkáte na to, že vaše příjmení se už pro širokou veřejnost stalo synonymem pro nátěry vozidel Českých drah?

Když jsem se to dozvěděl, hodně mě to zaskočilo. Řekli mi to kluci ve studiu, trochu se tomu smáli a hned mi ukazovali nějaké diskuze na ŽelPage a jinde. Netušil jsem, že s tím šotouši přišli tak brzo a tak rychle se to vžilo. Když se účastním jednání s ČD, běžně to přede mnou používají: tohle bude v najbrtu a támhleto ne! Už jim to ani nepřijde. A já už se s tím smířil. 

Máte radost z toho, že tisíce vozidel osobního dopravce mají vzhled, který jste jim dali vy?

Spolupráce s ČD je podstatná součást našich aktivit. Za ta léta se podařilo změnit mnoho věcí, od orientačních systémů na nádražích po sady piktogramů pro vnější a vnitřní použití, a pracuje se na dalších. Když se začínalo repasemi starších vozů, ne každý vnímal nové nátěry pozitivně, ale postupně, s příchodem nových vlaků v moderním designu, se reakce výrazně lepšily. Teď, když připravujeme Railjety s našimi sadami piktogramů a naší grafikou, to už je opravdu radost! 

Když jedete vy  nebo vaši kolegové vlakem, sledujete vývoj?

Pozorně sledujeme každou maličkost. Je to pro nás srdcová záležitost. Identita by měla sloužit desítky let a je pro nás důležité, aby v celém systému fungovalo všechno společně – od nápadných nátěrů lokomotiv po samolepku.

Jak se na vozidlech objevily ony modro-modré barvy?

Potřebovali jsme, aby barvy do určité míry reflektovaly národní barvy. Současně neměly být zaměnitelné s evropskou konkurencí. Takže jsme moc na výběr neměli. Nebyla to otázka líbí – nelíbí, ale zařazení do struktury vizuálních identit národních nebo jiných dopravních společností. 

Můžete uvést, jak jsou záležitosti návrhů designu – nátěry, písma – pracné, jak dlouho se dělají?

Některé úkoly vyřešíme za měsíc, ale třeba orientační systém nádraží jsme začali řešit před pěti lety a teprve loni ho dokončili. Taková práce ale nikdy nekončí, věci se mění, pořád se objevují upgrady... 

Jaký je význam korporátní identity?

Tvář konkrétní společnosti, a to platí i v dopravě, jako součást marketingových strategií je velmi významná. Je důležité, aby všichni, kdo se na ní podílejí, respektovali určitou filozofii, určitou ideu společnosti, a respektovali nastavenou korporátní identitu, respektovali, co je vytvořeno, respektovali manuály a pravidla. Když se toto nastavení nedodržuje, dochází k nedorozuměním jak v rámci společnosti, tak především navenek.

Zákazníky to mate a dnes, v konkurenci vlaků žlutých a černých, je to víc patrné než dřív, kdy se řešil jen vztah ČD a zahraničí. Společnost si musí nastavit určitá pravidla a hodnoty a ty dodržovat a za nimi stát. Pak bude důvěryhodná, rozpoznatelná a akceptovaná. To platí u sportovního oblečení, aut, vlaků, kdekoli.

Jakou roli u vytváření vizuálního vzhledu firmy hraje nápad? Byl nějaký u zrodu korporátu ČD?

Když jsme s kolegou Štěpánem přemýšleli například o značce pro ČD Cargo, říkali jsme si: co je tam podstatné, co to je ČD Cargo? Společnost, která převáží velké kontejnery se zbožím. A to jsou vlastně takové velké dárky-balíčky, které ČD Cargo zabalí a odveze. A modro-modrá krabička byla na světě. Bez nápadu to nejde, ale je to jenom začátek. Pak začíná spousta odborné práce. 

Zastavil bych se na chvíli i u korporátního písma ČD Fedra designéra Petera Biľaka. Jak ho hodnotíte z pohledu designéra?

Je to kvalitní písmo s dostatečně velkým množstvím verzí na to, aby splnilo velmi různorodé požadavky a potřeby ČD. Má i serifovou verzi vhodnou pro drobné texty, kterou vy používáte v novinách. Vedle barev a značky vás podle písma musejí zákazníci rozpoznat. Fedra neporušuje staletí zavedené proporce a tvary jednotlivých písmen v latinkové abecedě. Vychází z tradičních principů, a proto má šanci vydržet velmi dlouho. Iniciovali jsme vznik písma, které jsme tehdy potřebovali pro ČD Cargo, a podařilo se ho prosadit coby firemní pro ČD. Velmi se osvědčuje. 

Proč jsou si loga České televize a společnosti ČD Cargo tak podobná? Barevnou podobu lze vysledovat i u Českých drah a města Ostravy...

Ve vizuálním stylu Ostravy, který jsme dělali až po stylech společností ČD Cargo a České dráhy, používáme zcela jiná písma a jeho barevnost vychází z heraldických barev města Ostravy. Jen shodou okolností jsme všechny tři styly dělali my. Modro-modrých značek existují tisíce. U České televize a společnosti ČD Cargo je třeba podobnost dána tím, že v obou případech šlo o redesign značek, který se projevil spojením dvou stylizovaných písmen. Důležité bylo vyřešit rozdělení písmen v případě jednobarevného použití. To je technický problém, který není běžnému uživateli na první pohled zřejmý. Nejde tedy o to, že by nás bavila nějaká barva nebo styl a používali jsme je na všechno. To, jak loga vypadají, má racionální důvody a některé z nich sahají hluboko do historie. 

Jak hodnotíte úroveň současného českého grafického designu?

Objevuje se řada mladých, šikovných designérů, kteří navazují na tradici českého designu a přitom jsou přirozeně ovlivňováni svými kolegy v zahraničí. Úroveň českého grafického designu vidím do budoucna pozitivně. 

Máte vůbec ještě čas na volnou tvorbu?

Málo. Máme značku Mojemoje, v níž jsme sami sobě zákazníky. Třeba na výstavy teď ale není skoro vůbec čas. 

ALEŠ NAJBRT

Akademický malíř Aleš Najbrt spoluzaložil a vede grafické studio zodpovědné za vizuální styl Českých drah. Po Střední průmyslové škole grafické vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (1988), byl mimo jiné art directorem časopisu Reflex a šéfredaktorem časopisu Raut. Působí jako herec divadla Sklep, zpěvák orchestru M.T.O. Universal Praha a s Františkem Skálou a Jaroslavem Rónou je členem sketařského tria Tros Sketos. Coby znalec a milovník vína spoluvlastní vinárnu Bokovka v Praze.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0

Další články této rubriky

Tomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčováTomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčová

20.2.2024 - ČD Cargo, dceřiná společnost Českých drah, je významným hráčem nejen na tuzemském, ale i na středoevropském trhu. S vlaky ČD Cargo se můžeme v současnosti setkat v sedmi zemích Evropy a zcela určitě to není konečné číslo.… »

Jan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně staloJan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně stalo

23.1.2024 - O pracovní setkání se zaměstnanci Drážní inspekce patrně nikdo z provozu příliš nestojí – děje se tak totiž u mimořádných událostí či v jejich důsledku. Pro bezpečnost na dráze je však jejich práce nezbytná, na základě… »

Jakub Goliáš: Je těžké plánovat obnovu vozidel, když není jasná elektrifikace tratíJakub Goliáš: Je těžké plánovat obnovu vozidel, když není jasná elektrifikace tratí

20.12.2023 - Středočeský kraj čekají v nejbližších letech v železniční dopravě velké věci. Z těch pozitivních například výrazná obnova vozového parku Českých drah, výzvou naopak bude nutnost vyrovnat se s některými infrastrukturními… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika