Železnice v Česku se pomalu připravuje na dvoustovku

Zejména cestující v dálkové dopravě by se mohli za pár let dočkat zkrácení jízdních dob. Od loňského prosince se v části trati mezi Břeclaví a Vranovicemi odehrávají testovací jízdy drážních vozidel rychlostí 200 km/h. Nyní mohou vlaky vyvinout rychlost maximálně 160 km/h, byť například České dráhy disponují vozidly, která umí jezdit daleko rychleji. Naposledy se testovalo v polovině ledna. Zkoušku, kterou povolil Drážní úřad, uskutečnila lokomotiva 383.008 od ČD Cargo s vozem řady Ampz a WRmz Českých drah.

„Cílem zkoušek je příprava vybraných úseků železniční sítě na plánované zvýšení rychlosti a prověření chování nosných konstrukcí a dalších částí železničních staveb při výrazně vyšším dynamickém zatížení. Měří se také akustické zatížení okolí trati při průjezdu vozidla vyšší rychlostí, než je dnešních 160 km/h,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Nutné další úpravy

Jihomoravský úsek prvního koridoru je součástí připravovaných vysokorychlostních tratí. Například v Šakvicích by měla končit „vrtka“, která bude odbočnou větví páteřní trati Praha – Brno – Ostrava. Dále do Břeclavi budou vlaky pokračovat po zmodernizované současné konvenční trati, kde se po nezbytných úpravách zvýší traťová rychlost na 200 km/h. Co se týče úseku z Šakvic ke státní hranici, chce správce infrastruktury ještě letos začít s přípravou projektu. Následovat bude dokumentace pro stavební povolení a samotná realizace stavby tak, aby bylo hotovo do konce roku 2025. V rámci stavebních prací je nutné rekonstruovat stanice Podivín, v Zaječí udělat plnou peronizaci, zrušit přechod v Podivíně a přejezd Starovičky. Stavbaři také musí obnovit železniční spodek i svršek, upravit mosty či trakční vedení. Stávající infrastruktura neumožňuje zvýšit rychlost vlaků bez nutných úprav, jako je například odstranění všech úrovňových přejezdů a přechodů. Díky probíhajícím testům získáme podklady pro připravované projekty.

První testy Správa železnic uskutečnila loni 9. prosince. S lokomotivou Siemens Vectron, plně vybavenou palubní částí evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS, se zaměřily na jeho chování při rychlostech nad 160 km /h. Dále se testovalo dynamické chování nosných konstrukcí vybraných mostů včetně staveb z let 1933 a 1946 s nosnými konstrukcemi, které jsou náchylné k neúměrnému kmitání. Samotné měření zajistila Fakulta stavební ČVUT spolu s Technickou ústřednou dopravní cesty. „Výsledky použijeme k optimálnímu navrhování nových mostních konstrukcí a opravám stávajících při modernizaci trati pro vyšší rychlosti,“ informovala Friebová.

Co se také testovalo

● Akustická měření při průjezdu vozidla rychlostí 200 km/h. Kromě klasického přesného měření úrovně akustického zatížení kalibrovaným přístrojem byla pro identifikaci místa a příčiny vzniku hluku použita (poprvé na železnici v ČR) akustická kamera. Pomocí technologie lze graficky lokalizovat místo a intenzitu hlukového zatížení. 

●  Funkce ETCS. Kromě základních zkoušek byla rovněž ověřena korektní spolupráce mezi palubní a traťovou částí systému ETCS, která proběhla bez jakýchkoliv závad a potvrdila jeho plnou funkčnost.