Zatěžkávací zkouška se odehrála v režii Sergejů

Více než pět hodin trvala zatěžkávací zkouška čerstvě zrekonstruovaného železničního mostu na trati č. 177 u Pňovan na Plzeňsku. Hlavní roli hrály tři motorové lokomotivy řady T679.1. Zkouška se uskutečnila poslední dubnovou sobotu pod dohledem specialistů z Kloknerova ústavu ČVUT. Dělníci v místě pracovali bezmála rok a půl, výluka trvala od konce července 2018.

„Cílem bylo ověřit parametry mostu podle návrhu projektanta. Ten definoval průhyby a chování konstrukce, které jsme museli ověřit statickou zatěžkávací zkouškou. Zjišťovali jsme pružný průhyb mostu, trvalou deformaci po odlehčení, zatlačení na ložiscích a chování pilířů. Díky své hmotnosti lokomotivy navodily účinnost zatížení přes 60 procent. Norma stanovuje 50 procent,“ uvedl Petr Žákovec, technický dozor investora, tedy  SŽDC, stavební správa Západ. Jeden Sergej váží 116 tun. „Měřili jsme dvěma měřicími ústřednami, a co se týče deformace konstrukce, využili jsme několika geodetických metod. Měříme i pomocí čidel, jejichž výsledky se propisovaly do ústředen. Výsledky si poté vyhodnotíme,“ doplnil na místě Petr Bouška z Oddělení experimentálních a měřicích metod Kloknerova ústavu ČVUT v Praze, který celému měření velel.

Jedinečný systém otáčení

Těžké sovětské stroje vykonaly pět zatěžovacích stavů, při nichž bylo každé pole centricky zatíženo trojicí lokomotiv. Pole jsou na celém mostě tři. Další dva stavy testovaly pilíře, Sergeje se tedy soustředily těsně k nim. „Vyhodnocujeme několik set měření. Kompletní protokol bude hotov do dvou týdnů,“ upřesnil Bouška. Po zatěžovací zkoušce však Kloknerův ústav vydal předběžné vyjádření, na jehož základě se mohla nad Hracholuskou přehradu už koncem dubna vrátit pravidelná železniční doprava.

Stavbaři během rekonstrukce využili unikátní metodu výměny oblouků. Ty původní ze začátku 20. století nezamířily rozřezané k odvozu plavidlem po Hracholuské přehradě, jak původně plánoval projektant, ale využilo se otáčení. „Používají se různé manipulace s konstrukcemi včetně otáčení, nicméně ne v takovém měřítku. Nikdy se neotáčely konstrukce příhradových mostů, které mají na délku 57 metrů s hmotností soumostí čtyři sta tun,“ vyzdvihl zvláštnost Petr Žákovec. „Sem by žádný jeřáb nezajel a konstrukci o hmotnosti 170 tun nevzal.“

Při rekonstrukci byly zachovány pilíře i krajní opěry. Oba pilíře prošly sanací a zpevněním injektáží, opěry disponují novými železobetonovými římsami. Cena rekonstrukce činí zhruba 116 milionů korun. Součástí nového mostu je rovněž lávka pro cyklisty.