V pražské aglomeraci přibývají moderní nádraží

Porevoluční snaha o rekonstrukci zoufale zanedbané české železniční sítě zprvu sledovala zejména zrychlování meziměstských spojení. Čas aglomeračních železnic přišel až později a Praha nebyla výjimkou. Za první opravdu významnou porevoluční železniční stavbu na území hlavního města můžeme považovat teprve Nové spojení, které díky masivnímu zkapacitnění severovýchodního napojení (2004–2008) podnítilo posilování navazující osobní vlakové dopravy.
To však byl teprve začátek. Kromě kapacity bylo třeba zároveň vyřešit mnohdy zoufalý stavební stav pražských nádraží a zastávek, nevyhovující polohu některých z nich a výstavbu nových v reakci na rozvoj města. Jelikož je však procesní příprava nových liniových staveb v intravilánu nesmírně náročnou disciplínou, situace se začala výrazněji lepšit teprve v posledních letech.
Nové zastávky začaly přibývat s pokračující rekonstrukcí tratí ústících do pražského uzlu. Zastávka Praha-Podbaba nahradila bubenské nádraží, nově nabídla přestup na tramvaj a časem se stane přestupní stanicí na lanovou dráhu do Bohnic. Centrum Běchovic na dráhu napojila zastávka Praha-Běchovice střed, nová zastávka vznikla u stanice metra Kačerov. Největší kvalitativní skok ale přinesla modernizace zaústění benešovské trati. Nejprve se o kus přesunula stanice Praha-Hostivař, zásadní přínos mělo přesunutí trati do nové polohy v oblasti Strašnic společně s velkou modernizací vršovického nádraží a výstavbou nové zastávky Praha-Eden a přestupního terminálu Praha-Zahradní Město. Tím však rozvoj nekončí. 

Praha-Radotín, Praha-Velká Chuchle
Modernizace trati Praha-Smíchov – Praha-Radotín s poetickou přezdívkou „SmRad“ přináší cestujícím nejen vítané zkapacitnění a stabilizaci provozu, ale zejména dlouho očekávané zvýšení komfortu při nástupu do vlaku na radotínském nádraží a chuchelské zastávce. Ta se přesunula od dostihového závodiště blíže k zástavbě, má podobu dvou bezbariérově přístupných bočních nástupišť a je již plně v provozu. Kritizovaný přilehlý železniční přejezd bude nahrazen nadjezdem až v rámci navazující stavby.
Radotínské nádraží ještě zásadní objem prací čeká. Aktuálně již slouží cestujícím nové jazykové nástupiště, přestože je přístup na něj částečně provizorní. V konečné konfiguraci bude mít dvě boční, jedno ostrovní a jedno jazykové nástupiště bezbariérově přístupné podchodem. Práce by měly být kompletně dokončené v následujícím roce.

Praha-Vysočany, Praha-Rajská zahrada
V podobné fázi modernizace jako radotínské nádraží je i stanice Praha-Vysočany. Původní nádražní budova uprostřed kolejiště již vzala za své, stejně jako poněkud dobrodružný přístupový podchod. Nahradí je čtyři bezbariérové nástupní hrany, z nichž první už stojí a brzy začne kompletně sloužit cestujícím. Částečně funkční je již i nový podchod, oč méně dobrodružný, o to více pohodlný. Zázemí naleznou cestující nově u vstupu do podchodu, zajímavostí bude částečné zachování původního kamenného portálu, „myší díry“.
Úplně novou zastávkou bude Rajská zahrada u stejnojmenné stanice metra. Ostrovní nástupiště s přístupovou pěší lávkou se stane spojnicí doteď nepřekonatelně rozděleného městského území. Původní zástavbu a sídliště s metrem B totiž dělí nejen zmíněná trať, ale též značný terénní rozdíl a zejména Chlumecká ulice, pro níž je označení ulice skutečně velmi eufemistické. Jde totiž spíše o nepřekonatelnou dálnici uprostřed města. Konečný termín zprovoznění však ještě není znám. Přestože je zastávka stavebně téměř hotová, stále probíhá výběr zhotovitele samotné lávky.

Roztoky u Prahy
Terminální fází prochází modernizace vlakové stanice v Roztokách. Ačkoliv prošlo nádraží změnou konfigurace v rámci „výstavby“ prvního koridoru v roce 2003, nedostatečné stavební řešení přístupu k vlakům, při němž museli cestující částečně překonávat koleje, si po necelých dvaceti letech vyžádalo další rozsáhlou stavební činnost.
Tentokrát už to dopadlo lépe. Pod nádražím vyrostl oboustranně ústící podchod, k dispozici jsou dvě ostrovní a jedno boční nástupiště s celkem čtyřmi hranami. Citlivé rekonstrukce se navíc dočkala i původní dřevěná „letní“ čekárna, kromě drobných dokončovacích prací zbývá již jen doplnit do stavebně připravených šachet výtahy, stát by se tak mělo ještě během letoška.

Pohled do budoucna
Řada důležitých drážních staveb však stále netrpělivě čeká na realizaci. V souvislosti s modernizací tratě do Kladna a výstavbou dráhy na letiště se má dočkat důstojné podoby a lepšího napojení na metro stanice Praha-Bubny, vznikne i zastávka u výstaviště nebo na Dlouhé Míli. Nový dopravní terminál pro přestup mezi metrem, tramvajemi a autobusy aktuálně vznikl ve Strašnicích, byť cestující mate poněkud zavádějícím názvem Depo Hostivař. I zde by měla v budoucnu přibýt vlaková zastávka.
Dále se plánují například zastávka Výtoň (fakticky náhradou za nádraží Vyšehrad), Liboc nebo U Kříže. Odvážnější optimisté mladších ročníků mohou s nadějí hledět k realizaci Nového spojení II či alternativních projektů, které mají řešit zapojení vysokorychlostní železnice a sítě podzemní železnice pod centrem Prahy. Ale to už je tématem pro článek v nějakém z dalších ročníků časopisu Železničář.