Rychlíky přes Vysočinu v zajetí pomalé infrastruktury

Rychlíky přes Vysočinu občas připomínají vyhlídkové spoje. Zejména tratě z Brna přes Třebíč a Jihlavu směřující dále na České Budějovice a Plzeň, kde zvláště v létě cestují celé rodiny na dovolenou. O něco lepší je situace na „magistrále“, tedy tratích 230 a 250, kde vlaky Českých drah mohou jet 100, někde i 120 km/h. V minulosti zde občas projelo i Pendolino, přestože do plnohodnotné rezervy ke koridorovému spojení má hodně daleko – především kvůli četným obloukům v okolí Golčova Jeníkova a Čáslavi.

Trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno byla postavena v padesátých letech minulého století podle moderních metod, které jsou částečně srovnatelné s dnešními koridorovými stavbami. Jde například o absenci úrovňových křížení se silnicí a plnou peronizaci zastávek i stanic. Po opravě železničního svršku a celkové rekonstrukci železničního zabezpečovacího zařízení, které by určitě nestálo závratné finanční prostředky, má tato dráha velkou šanci na zvýšení významu. Vždyť v minulosti zde pravidelně jezdily mezinárodní vlaky EuroCity. 

Elektrifikace do Třebíče? Asi ne

Neškodí připomenout, že zhruba před patnácti lety se vážně uvažovalo o elektrifikaci a zároveň částečné revitalizaci tratě Brno – Třebíč – Jihlava. Z projektu sešlo hlavně kvůli rozdílným stanoviskům Jihomoravské kraje a Kraje Vysočina, takže poslední verze hovoří pouze o elektrifikaci úseku Brno – Zastávka u Brna. To pomůže jen jihomoravské integrované dopravě, která je ale zavedena až do Náměště nad Oslavou. Investiční akce ale nezlepší parametry rychlíkové taktové dopravy. Například v úseku Zastávka u Brna – Okříšky se nikde nejede vyšší rychlostí než 60 km/h, což opravdu není odpovídající pulzu 21. století. Podobné traťové rychlosti najdeme také na většině úseků tratě Jihlava – Horní Cerekev – Veselí nad Lužnicí. 

Brzdou jsou četné přejezdy

Podle odborníků ze SŽDC jsou jednou z největších brzd zvýšení traťových rychlostí úrovňové železniční přejezdy. Největší problém je nejen v četnosti těchto přejezdů, ale v řadě případů také jejich zanedbatelnému významu. Leckteré přejezdy totiž směřují na pole nebo do lesa a mnohé z nich evidentně řadu let neslouží svému účelu. Redukcí zbytečných přejezdů a zároveň vybavení důležitějších zabezpečovacím zařízením, které by snad nepřišlo na nějaké horentní částky, by se dala podle znalců zkrátit jízdní doba mezi Brnem, Třebíčí a Jihlavou až o 20 minut, což už je významná úspora.

Je pravda, že z Brna do Jihlavy lze po dálnici dojet za hodinu a vlakem je to zatím přesně o hodinu déle. Nicméně rychlíky přes Třebíč a Jihlavu využívá významná část lidí, zvláště pak v turistické sezoně, ke svému cestování dále do jižních nebo západních Čech, takže tato trasa má své opodstatnění. Nelze opomenout ani velkou třebíčskou aglomeraci, která leží zcela mimo dálnici a tím pádem je vlak jak na Jihlavu, tak i na Brno hojně využíván. 

Investiční akce na obzoru

Pomalu se určitě blýská na lepší časy, protože v současné době se na Vysočině připravuje několik investičních akcí. V první fázi chystá SŽDC v takřka dvacetikilometrovém úseku Sklené nad Oslavou – Žďár nad Sázavou rekonstrukci obou kolejí a současně svršku, zabezpečovacího zařízení, ale i trolejového vedení a řady mostů a propustků. Traťová rychlost by se měla zvýšit ze 100 na 120 km/h, resp. až na 125 km/h pro vozidla využívající takzvané horní rychlostníky, což jsou například rakouské elektrické lokomotivy Taurus nebo české stroje řady 380 s vozy vybavenými kotoučovými brzdami. Naklápěcí jednotky Pendolino by následně mohly po této revitalizované trati jezdit rychlostí až 140 km/h.

Jako druhá významná akce se připravuje revitalizace tratě Okříšky – Zastávka u Brna. Cílem této revitalizace má být zlepšení jízdního komfortu a také zvýšení traťové rychlosti se zkrácením jízdních dob včetně zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech. Správa železniční dopravní cesty plánuje i rekonstrukce stanic a zastávek podle požadavků objednatelů osobní dopravy včetně zřízení nových nástupištních přístřešků pro cestující včetně moderních informačních systémů.