Poslední štace vysloužilců: v depu čekají na šikovné ruce s nůžkami

České dráhy začaly s postupnou likvidací vozidel v roce 1994. V devadesátých letech se v České Třebové rozebíraly hlavně lokomotivy, pak se na nějakou dobu celý proces zastavil a likvidační práce se obnovily před dvěma lety. Teď v depu čeká na svoji poslední cestu více než stovka vozidel.

Nevyužitá vozidla míří na hřbitov do České Třebové

Prvotní impulz ke zrušení přichází z Odboru kolejových vozidel Generálního ředitelství Českých drah, který vyhodnocuje konkrétní potřeby vozidel a efektivně navrhuje redukce určitých řad železničních kolejových vozidel, tedy výběr řady a konkrétní počet. Na základě této informace vyberou takzvané rušicí komise jednotlivých dep kolejových vozidel, ve většině případů pod vedením vedoucích oprav, konkrétní kusy k rušení a návrh předloží Odboru kolejových vozidel. Komise má navíc za úkol zhodnotit možnosti získání náhradních dílů z jednotlivých vozidel. Po souhlasu tohoto odboru se konkrétní lokomotiva, vůz či jednotka dostávají do stavu „zrušených“ a současně se s Odborem centrálního nákupu a logistiky začíná diskutovat o jejich možném prodeji. Pokud o dané vozidlo není na trhu zájem, putuje drážní veterán na jakýsi pomyslný železniční hřbitov v České Třebové. Rozhodujícím ukazatelem k vyřazení starého vozidla bývá i konkrétní turnusová potřeba ke grafikonu vlakové dopravy. 

Nejdřív se vagony odstrojí a pak rozstříhají

Pro samotnou likvidaci je v České Třebové vyčleněn tým pracovníků, který má dost zkušeností na to rychle a efektivně vyřazené vozidlo odstrojit a připravit k rozřezání. Základem je „vyčištění“ interiéru vozidla. U osobních vozů, lokomotiv a jednotek se nejprve demontují sedačky, podlaha a čalounění, aby zůstal jen kovový skelet vozové skříně. Podle zaměstnanců českotřebovského depa jde při samotné likvidaci o jednu z nejnáročnějších činností, neboť se při této mravenčí práci musí myslet i na tříděný odpad, který České dráhy na vlastní náklady ekologicky likvidují. Jde například o plasty či izolace, které nelze prodat na další využití jako druhotné suroviny, jako je tomu třeba u kovových částí.

Poté se skelet osobních vozidel rozstříhá strojními nůžkami. Jde o takzvaný „čistý“ proces, protože při rozpalování karosérií by docházelo nejen k zanášení trysek autogenu, ale hořením by vznikly zdraví škodlivé dýmy. Navíc je nutné počítat s velkým rizikem požáru uvnitř skříně opatřené asfaltovými ochrannými nátěry. „Jakousi třešinkou na dortu je v poslední fázi rozřezání podvozku vozidla. Tuto těžkou a zodpovědnou práci vykonávají speciálně vycvičení zaměstnanci, kteří musí rychle a efektivně podvozkové skupiny rozřezat a připravit k odvozu do sběrných surovin nebo hutí,“ říká vedoucí oddělení likvidace železničních kolejových vozidel Jaroslav Falta.

Na řadě jsou staré pantografy

A co se momentálně v České Třebové nejvíce posílá do železničního nebe? Jasně vedou „pražské“ staré pantografy řad 451 a 452, které spatřily světlo světa koncem šedesátých a v první polovině sedmdesátých let. Tyto jednotky jsou v počtu několika kusů v provozu ještě v pražské aglomeraci a postupně jsou stahovány z provozu a odváženy k likvidaci právě do České Třebové. Následují osobní vozy řad A, AB a B, takzvané „koženky“ a „plyšáky a také motorové vozy řady 851 z šedesátých let, které železničáři přezdívají Krokodýl. „Společně s nimi jsme do železničního nebe v první polovině letošního roku posílali i přívěsné vozy k těmto motorákům,“ upřesňuje Falta.

Podle vrchního přednosty DKV Česká Třebová Jiřího Slezáka jsou ve spojení s vedoucími oprav všech dep národního dopravce, potažmo středisky oprav kolejových vozidel dceřiné společnosti ČD Cargo. Všem depům a provozním jednot­kám se tak získanými náhradními díly z likvidovaných vozidel snaží v co největší míře pomoci. „Zvláštní důraz se klade na to, co se dá ještě z likvidovaných vozidel zachránit,“ upozorňuje Falta.

Podle něj se takto dají získat jak části karoserií, tak i třeba celé kabiny strojvedoucích jak z lokomotiv, tak motorových vozů, ale rovněž nárazníky a velké zastoupení mají i samotná dvojkolí. „Odbornou veřejnost určitě nepřekvapí, že je velký zájem nejen o celky, ale i o části vznětových motorů do dieselových lokomotiv. Nedávno jsme kolegům poskytli dokonce i zachovanou klikovou hřídel. Stranou zájmu nejsou ani vzduchové jímky nebo kompresory,“ doplňuje vrchní přednosta Slezák. Ale to není zdaleka vše. „Z vyřazených osobních vozů často použijeme i celé nápravy a podvozky, o které mají zájem ve všech depech po celé České republice,“ dodává vedoucí oddělení likvidace Falta.