Pantery na jihu Moravy si získaly srdce cestujících i posádky

RegioPantery uvítali strojvedoucí především mladších ročníků, kteří v těchto nových strojích spatřili budoucnost v profesním růstu. Díky aktivnímu přístupu většiny z nich měli při zavádění do provozu správkaři aktuální výstupy o tom, co by se mohlo zlepšit, a navíc s jakými problémy se museli strojvedoucí během jízdy vypořádávat. „Vznikl tak kvalitní informační tok, který naší správkárně v brněnských Maloměřicích významně pomohl. Servisní technici výrobního závodu mohli rychle začít odstraňovat problémová místa, jako bylo ovládání dveří či vzájemná elektronická komunikace mezi jednotkami nebo i jednotlivými články na jednom vlaku. To se podařilo a vlaky jezdí opravdu již bez větších závad. V současné době provádíme jen některé dílčí úpravy, ale kvůli tomu jednotky neodstavujeme. Vše lze zvládnout v běžném údržbovém režimu,“ vysvětluje vedoucí Odboru provozu brněnského DKV Alois Kotrba. Upřesnil, že v Brně jsou přichystáni i na eventuální dislokaci pětičlánkových jednotek InterPanter.

Prioritou je bezbariérovost a také bezdrátové připojení

Starší občané určitě ocení bezbariérové, nízkopodlažní provedení nového „pantografu“ a určitě všichni v letních horkách i klimatizaci v celé jednotce, což byl dosud na jihomoravských regionálních tratích úkaz více než vzácný. Podobně to bylo i s wi-fi, které na Panterech vítají především mladí lidé. Ti si během jízdy vlaku chatují se svými kamarády či se probírají e-mailovou poštou. Nevýhodou je bohužel to, že právě linka S2 jihomoravského integrovaného dopravního systému jezdí mezi Brnem a Blanskem mnoha tunely, kde není zrovna optimální mobilní signál. To se bohužel týká i wi-fi. Nicméně na dalších úsecích z Brna směrem na Křenovice, nebo naopak z Blanska přes Letovice do Březové nad Svitavou, je signál lepší a bezdrátové připojení se hojně využívá.

Každý také ocení tichý chod vozid­la. Je to obrovský rozdíl hlavně oproti starým pantografovým jednotkám řady 560, jejichž brzdění často „rve uši“. Navíc je z každého sedadla možné dohlédnout na informační systém, jenž zprostředkovává informace o trase vozidla, časové poloze a také směru, kam vlak jede. Vzhledem k tomu, že jde o dvou- nebo třívozové jednotky, je obsluha vlaku snadno a rychle dostupná. Pokud průvodčího nebo vlakvedoucího někdo z cestujících potřebuje, tak se rozhlédnutím do průchozí uličky může rychle orientovat, kde se zaměstnanec ČD právě nachází, případně jej může zavolat prostřednictvím interkomu, který se nachází v každé jednotce. Líbí se i pěkný, prostorný a světlý interiér a také to, že se vlakem dá pohodlně procházet dostatečně širokou uličkou a na všechno je dost prostoru – jak na příruční zavazadla, tak i na kola, případně dětské kočárky.

Specialitou spojování a rozpojování vlaků

Na vlacích, kde jsou spojené dvou- a třívozové jednotky, je k dispozici v každé jednotce jeden člen obsluhy vlaku. To je důležité i z toho důvodu, že se řada vlakových spojů na brněnském hlavním nádraží dělí. „Obě jednotky se během několika málo minut od sebe rozpojí, či naopak spojí díky automatickým spřáhlům a náš personál dopředu informuje cestující o tom, která část vlaku pokračuje dále, nebo naopak končí v Brně na hlavním nádraží. V případě potřeby si pak lidé přestoupí do přední nebo zadní jednotky a pokračují v jízdě. Spojené jednotky jezdí především na ramenu Brno – Letovice z důvodu zvýšené poptávky po železniční dopravě. Výjimkou nejsou ani jedny z prvních spojů z Vyškova do Brna či ranní nebo odpolední obraty do Křenovic,“ informuje Miroslav Kováč, který pracuje jako dozorčí ZAP Brno.