Odbočka Pohansko: místo, kde se křižují nejen railjety

Zhruba v polovině ledna správce infrastruktury uvedl do provozu odbočku neboli výhybnu Pohansko, která má sloužit až do listopadu letošního roku. Mezi Břeclaví a odbočkou Pohansko se jezdí jen po jedné koleji, neboť je vyloučená první traťová kolej směrem na Vídeň. Od Pohanska směrem na dolnorakouský Bernhardsthal se jezdí opět dvoukolejně. Toto omezení by mělo trvat do konce června, kdy se začne rekonstruovat druhý most a naopak se uzavře druhá traťová kolej směrem na Břeclav. Odbočka Pohansko tak bude sloužit po celý rok až do změny jízdního řádu, kdy by oba mosty měly být opravené.

„Odbočku jsme museli aktivovat z pros­tého důvodu. Railjety jedoucí z Prahy do Grazu a zpět se podle jízdního řádu pravidelně míjejí právě v oblasti Pohanska. Pokud by se jezdilo jednokolejně z Bernhardsthalu až do Břeclavi, což je devět kilometrů dlouhý mezistaniční úsek, zpoždění by mohla dosahovat deseti i více minut. To by narušilo intervaly a přípoje v obou zemích,“ vysvětluje náměstek přednosty Provozního obvodu SŽDC Břeclav Miroslav Novotný.

Míjejí se zde i nákladní vlaky a regionální spoje

Odbočka Pohansko, obsluhovaná z břeclavského ústředního stavědla, však slouží nejen pro časově bezkolizní míjení railjetů, ale i dalším spojům kategorií EuroCity a EuroNight či běžným regionálním vlakům vídeňské příměstské rychlodráhy S-Bahn, které pravidelně zajíždějí až do Břeclavi. Navíc je u rozvětvení na Pohansku vybudované speciální provizorní jednotné obslužné pracoviště (JOP), které má na starosti dispoziční výpravčí z Břeclavi, a na místě samotném je postavena provizorní buňka se záložním pracovištěm místní obsluhy pro případ jakékoli mimořádnosti.

„Dělníci pracují nyní pouze v první vyloučené koleji a ve druhé je snížena rychlost v blízkosti stavby na 50 km/h. Nicméně v případě potřeby se náš styčný spolupracovník může domluvit jak s našimi výpravčími, tak i stavbaři, aby případný přesun materiálu nebo stavebních strojů u odbočky Pohansko byl zcela bezkolizní. Na prvním místě je samozřejmě bezpečnost, současně však musíme vzít v úvahu, že jde o důležitou železniční trasu, kde není prakticky žádná objízdná alternativa v elektrické trakci. Navíc každé dvě hodiny jede na trase railjet z Prahy do Grazu a zpět a zapomenout nesmíme ani na některé spoje EuroCity v ose Vídeň – Ostrava – Varšava. A k tomu nepočítaně regionálních a nákladních vlaků,“ doplňuje Miroslav Novotný.

V budoucnu se z Prahy do Vídně pojede za méně než 4 hodiny

Vlaky railjet by se časem z Prahy do Vídně mohly dostat už za tři hodiny a čtyřicet pět minut. Tuto dohodu jel v polovině února do Vídně podepsat český ministr dopravy Dan Ťok s rakouským kolegou Aloisem Stögerem. Railjety by vyšší rychlostí mohly cestující vozit možná od roku 2024. V současné době se dá trasa Praha – Vídeň podle jízdního řádu urazit za čtyři hodiny a deset minut, a to modrými či červenými railjety obou národních železničních dopravců či kombinací vlaků EuroCity s přestupem v Břeclavi. V připravené smlouvě se píše také to, že se česká a rakouská strana dohodly na projednání projektů vedoucích k naplnění dohody. Současně mají usilovat o časově koordinovanou modernizaci. Rakušané se v připravené dohodě například zavazují revitalizovat traťový úsek z Vídně až ke společné česko-rakouské hranici. Nejvíce úsilí ale bude muset vyvinout česká strana. Cílem zrychlení by měla být cestovní doba z Břeclavi do Prahy maximálně za tři hodiny.

V Česku se zatím naráží na několik nedokončených míst na prvním tranzitním železničním koridoru, jako jsou uzly Pardubice, Česká Třebová, úsek Choceň – Ústí nad Orlicí nebo průjezd Brnem. Na lepší časy se naopak blýská v okolí Prahy, kde se v současné době dokončuje traťový úsek Úvaly – Praha-Běchovice, což pomůže významně urychlit dopravu v pražské aglomeraci a zkrátit dojezdové časy na pražské hlavní nádraží. A pokud půjde vše hladce, tak by se teoreticky mohla i na některých místech v úseku Brno – Břeclav zvýšit maximální rychlost až na 200 km/h.