Na nádraží v Havlíčkově Brodě budují důstojné zázemí pro drážní hasiče

Do roku 2012 nebyla mezi Kolínem, Brnem a Českými Budějovicemi k dispozici žádná drážní jednotka požární ochrany. Naopak zbytečně blízko sebe se nacházeli kolínští a nymburští hasiči. Proto padlo rozhodnutí, že kolínská jednotka se přestěhuje do Havlíčkova Brodu. K tomu bylo ale potřeba připravit odpovídající podmínky. Díky dobré kooperaci původní jihlavské Správy dopravní cesty a drážní Hasičské záchranné služby se postupně na tři etapy rekonstruovala administrativní budova a zázemí na jižním okraji havlíčkobrodského železničního uzlu. 

Spojili hasiče a elektrodispečink

„Provedli jsme poměrně rozsáhlé stavební úpravy jak hlavní budovy, tak i sousedních objektů včetně vybudování nové parkovací haly pro speciální těžkou techniku, která je nyní před dokončením. Jde o zcela unikátní objekt, který musí splňovat přísné nejen tuzemské, ale i evropské normy a předpisy včetně speciálního skluzu, tedy laicky řečeno tyče, po které sjíždějí hasiči v případě poplachu. V současné době ještě dokončujeme například vybavení některých interiérů, omítku a nátěr samotné budovy,“ říká Miloslav Beneš z brněnské Správy železniční dopravní cesty. Navíc se do jedné budovy podařilo sloučit nejen hasiče, ale i elektrodispečink SŽDC, čímž se velmi zjednodušuje řešení mimořádností na tamních tratích. Jde o primát v rámci celé republiky, který se velmi osvědčil. 

V nepřetržitém provozu slouží vždy devět lidí

V nepřetržitém směnném provozu slouží v Havlíčkově Brodě vždy devět hasičů. Ti jsou neustále i v pohotovosti pro řešení mimořádných událostí na tratích nejen na Vysočině, ale i v ostatních sousedících krajích. Zároveň je jednotka zařazena v požárním poplachovém plánu Kraje Vysočina a její technika se využívá i na zásahy mimo železnici. „Pokud by nastala velká nehoda, jsme schopni například s naším vyprošťovacím tankem a ostatní speciální technikou nebo nakolejovací sadou Hoesch dojet kamkoli v rámci republiky. Jako příklad mohu uvést tragickou nehodu ve Studénce před šesti lety, kde na výpomoc při odstraňování následků nehody byl povolán vyprošťovací tank z Olomouce. V té době ještě jednotka požární ochrany v Havlíčkově Brodě neexistovala, ale pokud by se takové neštěstí stalo například dnes, vyjížděli bychom i od nás,“ říká velitel havlíčkobrodských hasičů Martin Jedlička. Dalším příkladem mohou být povodně v roce 2013, kdy hasiči z Havlíčkova Brodu pomáhali se svou technikou na nádraží v Kolíně.  

Vyprošťovací tank do akce

Jednotka požární ochrany Havlíčkův Brod navíc nese prvenství v získání modernizovaného vyprošťovacího tanku typu VT 72B, který byl loni rovněž pořízen pro jednotku v Přerově a v druhé polovině ledna letošního roku i do Prahy. Tento typ má přednost v silném navijáku, s jehož pomocí lze vyprostit například vykolejené vozy o hmotnosti až devadesát tun. Má také k dispozici jeřábové rameno s nosností devatenáct tun. Užitečnou technikou je například i vyprošťovací automobil AV15 na podvozku osvědčené tatrovky typu T815.

„S tímto vozidlem, které je vybaveno jak jeřábovou nástavbou, tak i vyprošťovacím navijákem, můžeme pomoci v leckterých svízelných situacích například kolegům ze společnosti ČD Cargo. Při lehkém vykolejení, kdy vůz takzvaně vypadne pár centimetrů od koleje, můžeme doslova během pár minut pomocí tohoto zařízení vrátit vůz na koleje,“ vysvětluje zástupce velitele Jednotky požární ochrany Havlíčkův Brod Jaroslav Nácovský, který dodává, že tuto techniku používají i při odstraňování spadlých stromů po vichřicích nebo i v zimním období z průjezdného profilu tratě.

Základním dokumentem všech železničních hasičů je Bojový řád jednotek požární ochrany. „Z tohoto řádu jsou naši zaměstnanci důkladně proškolováni a následně přezkušováni. Je to naprosto nezbytné, neboť hasiči musí umět zasahovat například pod trolejovým vedením, které navíc musí odborně zkratovat, a to jako jediní v České republice,“ upozorňuje Bedřich Pecka, vedoucí oddělení výkonu služby z ředitelství Hasičské záchranné služby SŽDC. Důkladná znalost drážních předpisů a vnitřních směrnic je důležitá při jakémkoli zásahu: na kolejích, v tunelu, při požáru na trakčním vozidle, v budovách i dalších zařízeních sloužících provozu na železnici.

Co zajišťuje Hasičská záchranná služba SŽDC 

Poskytuje první pomoc před příjezdem zdravotnické záchranné služby.
Zasahuje u vykolejených vlaků nákladní i osobní dopravy (včetně jejich nakolejení).
Vyjíždí k dopravním nehodám na přejezdech při střetnutí vlaku se silničním vozidlem.
Společně se zdravotnickou záchrannou službou asistuje u střetů osob jak nechtěných, tak cílených (sebevrazi) s vlakem.
Hasí všechny druhy požárů na železnici od lokomotiv a vozů až po nádražní budovy.
V případě potřeby „zkratuje“ trakční vedení.
Zasahuje v nutných případech na lanové dráze ČD z Liberce na Ještěd.
Odstraňuje spadlé stromy a jiné překážky na tratích.
Asistuje u nastražených bomb.
Při úniku nebezpečných látek přepravovaných po železnici zajišťuje jejich přečerpání nebo přetěsnění.
Provádí technické a technologické zásahy na železnici.
Čistí skály od náletových trav a křovin a kontroluje železniční mostní konstrukce. 

Z historie drážních hasičů

Až do roku 1952 byla protipožární ochrana v síti ČSD zajišťována pouze dobrovolníky z řad železničních zaměstnanců. Jejich jednotky fungovaly jenom ve velkých uzlech či depech.
Pokud nebyli zaměstnanci sami členy dobrovolných hasičských sborů třeba v místě svého bydliště, scházely jim pochopitelně základní znalosti v hašení požárů a používání technických prostředků. Svolávání dobrovolných hasičů navíc bývalo zdlouhavé a ve dnech pracovního klidu takřka nemožné. Opožděným zákrokem pak vznikaly nemalé národohospodářské škody.
Z tohoto důvodu proto padlo rozhodnutí o vytvoření profesionálního hasičského sboru, který bude součástí ČSD. V roce 1953 pak vznikly jednotky požární ochrany na železnici.