Lovosická nástupiště v novém, v Kladně již z peronu

Lovosice
Při poslední návštěvě důležitého železničního uzlu v Lovosicích fungovalo nádraží ve značně omezeném režimu. Nyní jsou však již nejdůležitější práce hotové. Cestujícím slouží nová ostrovní nástupiště dvě a tři o délce 220 metrů, čtvrté s délkou 170 metrů a první nástupiště přilehlé k výpravní budově o délce taktéž 170 metrů.
Díky tomu se zdejší, zejména ve špičkách hustý drážní provoz vrátil, s drobnými výjimkami, takříkajíc do původních kolejí. Ovšem s řadou vylepšení pro jeho uživatele. Hrany nástupišť nyní umožňují bezbariérový vstup do nízkopodlažních vozidel, která odsud jezdí prakticky do všech možných směrů, přibyly výtahy, nový informační systém, rekonstruován byl podchod, jenž po dokončení prací povede nově až do Máchovy ulice a výrazně tak zlepší přístup do městské části Nový Klapý.
Lovosické nádraží díky tomu konečně působí jako moderní přestupní bod na prvním koridoru, byť k dokonalosti ještě chybí rekonstrukce výpravní budovy. Její realizace však je ve vrcholné fázi přípravy, a tak by se v průběhu roku 2025 měli nejen Lovosičtí konečně dočkat důstojné brány do města.

Branický most
Ke svému dokončení spěje i rekonstrukce Branického mostu, jeho znovuzprovoznění bychom se měli dočkat zkraje druhé poloviny letošního roku. Hlavním smyslem celé akce není jen obnova téměř kilometrové železniční spojnice, ale zejména její zkapacitnění přidáním druhé koleje v úseku od Chuchelského tunelu až po nádraží Praha-Krč. Zejména v době budoucího uzavření a případně i výstavby nového mostu na Výtoni půjde o zcela zásadní železniční trať.
Se stavbou souvisí i další dílčí úpravy. Například ve stanici Praha-Krč proběhne technologická příprava na budoucí výstavbu stanice metra D, změnu uspořádání pak podstoupí nyní jednokolejná zastávka Praha-Kačerov, kde vznikne ostrovní nástupiště s výtahem. V cílovém stavu v úseku výrazně stoupne kapacita, což do budoucna umožní zavedení osobních vlaků mezi Radotínem a Zahradním Městem.

Dráha do Kladna
Dlouhodobě je jednou z nejvýraznějších, nejdiskutovanějších a také nej­opožděnějších tuzemských železničních staveb rekonstrukce a zvoukolejnění tratě z Prahy do Kladna a vybudování odbočky na letiště. Většina dojíždějících do hlavního města se nyní na cestu vydává po dálnicích D6 a D7, čímž jsou pravidelně zahlcovány západní vjezdy do města v ranní špičce a výjezdy ve špičce odpolední. Moderní a kapacitní železniční trať situaci výrazně zlepší, od jejího dokončení jsme ale ještě na roky daleko.
Prozatím se můžeme radovat alespoň z pokračujících prací na obou koncích. Nejvýraznější projevy stavební činnosti jsou k vidění přímo ve městech. Kladenské nádraží opouští provinční ráz a první vybudované ostrovní nástupiště ze tří plánovaných již v omezené podobě slouží cestujícím, zatímco další nabývá jasných kontur. Na místě zaujme též jáma budoucího podchodu, příprava na výtahy a sloupy trakčního vedení, které si ovšem na troleje ještě pěkných pár let počkají – do dokončení celého úseku.
Ještě velkolepěji působí stavba prakticky nového nádraží Praha-Bubny rostoucí jižně od původní nádražní budovy. Z rozsáhlého kolejiště nic nezbylo, několikasetmetrovou stavbu obchází jediná kolej zajišťující spojení Masarykova nádraží a Negrelliho viaduktu s tratí na Kralupy nad Vltavou. Uprostřed rychle roste pod lesem jeřábů nový železniční uzel, v budoucnu spojující metro C, tramvajové tratě a dráhu od Kladna, letiště a Kralup.
Na nádraží návazné koleje budou pokračovat po již vztyčených estakádách, aby bylo území budoucí čtvrti prostupné a dráha již netvořila nepřekonatelnou bariéru uprostřed Holešovic. Na dokončení se můžeme těšit v roce 2026, na kompletně hotovou trať do Kladna si ale ještě počkáme, nejoptimističtější termíny aktuálně hovoří o samém konci dekády.