Lidé v terénu i u počítače vyřeší dopady mimořádných událostí

Prioritou je mimořádným událostem předcházet. Když už ale taková událost nastane, je třeba ji ohlásit a zabránit co nejrychleji případným dalším nepříjemnostem. Ohlášení na to správné místo má za povinnost každý, kdo na železnici pracuje. Místem pro ohlášení je zpravidla pracoviště výpravčího, dispečera SŽDC či strojmistra, pokud situace nastala v depu. Od tzv. ohlašovacích pracovišť putuje informace po předem dané cestě, která zajistí, aby se na místě sešli policisté, hasiči, rychlá záchranná služba a další lidé, kteří se podílejí na vyšetřování nebo odstraňování následků mimořádnosti. Zaměstnanci Českých drah navíc ihned nahlašují takovou událost dispečerům osobní dopravy ČD. Jací lidé se tedy na řešení mimořádností vždy podílejí? 

STROJVEDOUCÍ

Po každém střetu s osobou nebo silničním či drážním vozidlem je pro něj důležité zachovat chladnou hlavu. V první řadě je nutné lokomotivu nebo jednotku pečlivě zabrzdit, v případě potřeby stáhnout sběrač a okamžitě zavolat síťovému dispečerovi Českých drah. Poté je hned nutné volat výpravčímu do nejbližší stanice, aby byl rychle zpraven o nastalé situaci a například nepustil do sousední koleje další vlak a nezpůsobil tak další neštěstí. Když jsou všichni zpraveni, jde podle situace pomoci vlakové posádce například s ošetřením zraněných nebo s jejich resuscitací. Právě z toho důvodu mají strojvedoucí na stanovišti poměrně dobře zásobený kufr s pomůckami první pomoci. 

VLAKVEDOUCÍ

V první řadě musí zajistit bezpečí cestujících, ohledat místo nehody, a pokud to situace vyžaduje, poskytnout první pomoc a současně zavolat záchrannou službu a policisty. Cestujícím pak zajišťuje, pokud vlak stojí déle, přísun pitné vody a ve spolupráci se síťovými dispečery přípoje, zvláště u posledních spojů. Všichni z vlakového doprovodu Českých drah proto procházejí zdravotním školením. Záchrana života je vždy kolektivní práce, které se zúčastňuje nejen vlakový personál, ale například i strojvedoucí a zdravotník, pokud je přítomen.

DISPEČER ČD

Záchytnými body strojvedoucích a vlakových posádek jsou regionální nebo síťoví dispečeři Českých drah, kteří pomáhají jak provoznímu personálu, tak cestujícím uvízlým na trati. O mimořádné situaci na trati se asi v sedmdesáti procentech dozvědí od vlakového doprovodu. Zbývající podíl připadá na informace od provozních dispečerů SŽDC. Po nahlášení mimořádnosti si dispečer na monitoru počítače najde v programu DISOD Klient příslušnou trať, kde se událost přihodila, a obratem musí zanalyzovat situaci. Konkrétní rozhodnutí se odvíjí také od toho, zda je trať jedno- nebo dvoukolejná a jak je hustý provoz. Na tyto situace není žádný speciální „mustr“, každý případ je jedinečný. Při vážné události musí sehnat například autobusy náhradní dopravy, což může být o čtvrté ranní docela složitý oříšek. Větší problém také nastává, když je nutné vypravit větší počet autobusů a k dispozici jsou třeba jen dva místo sedmi. Regionální dispečeři jsou v trvalém kontaktu se síťovými dispečery, kteří řídí dálkovou dopravu. 

HASIČ SŽDC

Pokyn k výjezdu drážních hasičů přichází buď od zaměstnanců obsluhy dráhy, tedy přímo od výpravčího z konkrétní železniční stanice, nebo od dispečerů CDP Přerov nebo z krajského operačního střediska Hasičské záchranné služby, kam mimořádnost nahlásí například někdo z cestujících na linku 150 nebo 112. Každá jednotka požární ochrany má určený zásahový obvod, který ale není striktní a v případě větší nehody nebo nutnosti spolupráce a potřeby nasazení většího počtu sil a prostředků jednotky vzájemně spolupracují. Podle rozsahu události si může velitel zásahu operativně vyžádat další pomoc, například při nakolejování železničního vozidla nebo úniku nebezpečné látky. Jednotky jsou specializovány na zásahy na železnici. Ve výbavě mají například hydraulické vyprošťovací prostředky, vyprošťovací tanky a automobily, jeřáby a jako jediní mohou drážní hasiči zkratovat trakční vedení. U všech mimořádností zůstávají až do konce šetření a před obnovením provozu provedou ještě odklizovací práce. Nejsložitější a také psychicky nejnáročnější je pro hasiče vyprošťování osob z havarovaných vozidel, zvláště když ve vozidle zůstane někdo zaklíněný, velmi časté jsou případy sražených osob či popáleniny po zásahu proudem z trakčního vedení. Pokud takový člověk žije, jde o psychicky velmi náročnou práci. 

VRCHNÍ INSPEKTOR DI ČR

Vznik každé mimořádné události oznamují provozovatelé drah a jednotliví dopravci na Centrální ohlašovací pracoviště Drážní inspekce (COP DI) v Praze. Tato povinnost vyplývá z platné legislativy. Zaměstnanec COP DI podle charakteru mimořádné události a oznámených skutečností rozhodne o tom, zda na místo vyšle vrchního inspektora, který má právě takzvanou nehodovou pohotovost. Rozhodujícími kritérii jsou především zranění nebo usmrcení člověka, vykolejení, srážka nebo vznik škody velkého rozsahu. Případy sebevražd na širé trati, kam je zakázán vstup a je zřejmé, že takový člověk vědomě porušil předpisy, Drážní inspekce ČR nevyšetřuje. Naopak vždy vyjíždí k případům, kdy dojde ke srážce vlaků a často i ke střetnutí na železničních přejezdech. Zaměstnanci DI vyjíždějí i k mimořádným událostem, které se stanou na tramvajových, trolejbusových a lanových drahách nebo také v metru. Vrchní inspektoři DI na místě nehody provádějí mimo vlastního šetření příčin a okolností vzniku události také státní dozor nad činností pověřených osob provozovatelů dráhy a dopravců. Postupují v úzké součinnosti nejen s vyšetřovateli zúčastněných stran, ale také s velitelem zásahu, což je zpravidla drážní hasič, a policisty. Při každém výjezdu je podle vrchního inspektora nejdůležitější co nejdůsledněji zmapovat a zdokumentovat veškeré souvislosti předcházející vzniku mimořádné události a samozřejmě i její následky. 

VRCHNÍ INSPEKTOR SŽDC

Službu konající vrchní inspektor Odboru systému bezpečnosti provozování dráhy SŽDC dostává nahlášení mimořádné události od vedoucího směny na Centrálním dispečerském pracovišti, který obdržel informaci z ohlašovacího pracoviště, například od výpravčího. Hned poté vyjíždí s drážními hasiči na místo vzniku mimořádné události. Vrchní inspektoři šetří různé druhy mimořádných událostí – od vykolejení až po tragický střet jednoho vlaku s druhým či se silničním vozidlem. Po příjezdu na místo mimořádné události je po­dle interního předpisu SŽDC Dp 17 jedním z úkonů vrchního inspektora zajistit a zaznamenat všechny dostupné okolnosti vzniku mimořádné události, například zdokumentovat polohu drážních vozidel, silničních vozidel, případně i osob. Součástí této práce je mimo jiné zajištění rychloměrového proužku z mechanického či stažení dat z elektronického rychloměru. Dále inspektor SŽDC zajišťuje i výstupy z drážních zařízení. Třeba u železničních přejezdů se jedná o stažení a vyhodnocení dat z takzvaných černých skříněk, kde zjišťuje, zda zařízení bylo technicky v pořádku a vykazovalo určenou činnost. Druhá a neméně důležitá součást práce inspektora je v kanceláři u počítače, kde musí všechny podklady pečlivě prostudovat a závěry vyšetřování elektronicky zanést do podkladového materiálu s názvem Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události. 

POLICISTA

Primárním úkolem policisty je přesné zjištění místa a druhu mimořádné události a vyslání hlídky na místo. Zpravidla se o nehodovém místě dozví od výpravčího, který má tuto informaci od strojvedoucího nebo posádky vlaku. Druhým neméně důležitým úkolem policejní hlídky na místě mimořádné události je zajištění místa události, zjištění počtu zraněných nebo usmrcených lidí. Důležitým úkolem je ve spolupráci s výpravčím vyloučení místa mimořádné události na trati z dalšího provozu. Všechny na místě zjištěné informace policisté předávají na operační středisko PČR. To posléze zajistí vyrozumění například rychlé záchranné služby či hasičů a dalších policejních složek. Většina střetů vlaku s člověkem bohužel končí smrtelným úrazem. Pokud se ale například podaří zachránit posádku bouraného automobilu nebo jsou ve vlaku zranění, policisté umějí poskytnout první pomoc ještě před příjezdem záchranky. Problémy bývají hlavně se zjišťováním a zajišťováním případných svědků mimořádných událostí na železnici. Svědci takových událostí bývají často traumatizovaní, nejsou schopni poskytnout relevantní svědectví a velmi často potřebují psychickou pomoc, kterou musí policisté umět zvládnout.