Legendární Slovenská strela pomalu ožívá

Motorový vůz M290.002 byl naposledy v provozuschopném stavu v 50. letech minulého století. Od osmdesátých let stál před muzeem firmy Tatra v Kopřivnici jako nepojízdný exponát. Cílem firmy Tatra Trucks, která má tento cenný exponát ve svém majetku, je uvést vůz do provozuschopného, ale hlavně původního stavu. Odborný garant restaurování Slovenské strely Jiří Střecha připomíná, že na tristním stavu vozu se podepsala i neodborná výměna oken na konci 60. let, v bídném stavu byla i sedadla. Právě sedačky se přečalouní do barvy bílé kávy, byť v „nálezovém“ stavu byly zelené. „Když jsme velmi zevrubně vyčistili potah sedadla strojvůdce, užasli jsme, že jeho původní potah je světlý, a nikoli tmavě zelený, jak vypadal na první pohled. Podle tohoto vzoru pochopitelně potáhneme i zbývající sedadla v interiéru pro cestující,“ upřesňuje člen restaurátorského týmu Jan Palas.

Zachovalé motory

A jak vlastně pokračují restaurátorské práce? Podle Jiřího Střechy letos v zimě skončilo rozebírání vozu a od jara byly jednotlivé dřevěné i kovové komponenty předány jednotlivým subdodavatelům. V Hranicích na Moravě se tak pracuje vlastně jen na vlastní vozové skříni a podvozcích. „Nejkompletněji se zachovaly oba zážehové motory typu Tatra T67 s elektromechanickým přenosem výkonu, v dobrém stavu jsme našli i kuchyňský kout. Velká práce nás čeká na samotných oddílech, které byly v dost špatném stavu,“ dodává Střecha. Oba šestiválcové motory nyní opravuje specializovaná firma z Kopřivnice, ostravská rodinná čalounická firma připravuje výrobu sedaček, které budou věrnými replikami. Stejnosměrné generátory a elektroměry pomůže zrepasovat vsetínská společnost Sousedík, která původní komponenty zastavovala do obou vozů již v roce 1936. Díky dvěma druhům pohonů byla jízda motorového vozu M 290.0 velmi hospodárná.

Zkušební nátěry vozové skříně

V Hranicích na Moravě, kde se v dílnách ČMŽO Elektronika unikátní stroj opravuje, si předem všechno zakreslí, porovnají s originálními výkresy a až poté se dají do jednotlivých pracovních úkonů. Nedávno se debatovalo například nad výběrem barevného nátěru celého vozu. Dobové materiály uváděly višňovou červeň, podvozky byly natírány dopravní šedí a střecha barvou starého zlata. Podle restaurátorů to byl docela oříšek, neboť k dispozici měli jen jednu původní fotografii, a tak až po kontrolních několika nástřicích se komisionálně rozhodnou, která varianta zvítězí. Vozová skříň je již připravená k celkovému lakování, a hned poté se začne zastavovat hrubý interiér a samotné sedačky, vybavení kuchyňky a přípravny, tak aby do konce příštího léta byl exponát v provozu.