České dráhy jsou připraveny pořídit si rychlovlaky

Výstavba rychlejší a kapacitnější infrastruktury umožňuje – podle ČD – řešit řadu stávajících problémů. Zvýší se kapacita pro regionální a nákladní dopravu tím, že rychlovlaky budou mít svou trať. Ruku v ruce s tím jde i stabilita jízdního řádu na konvenční infrastruktuře. „Každý nově otevřený úsek by měl být neprodleně dostupný pro provoz. Nesmí se zapomenout ani na zvýšení kapacity uzlů. Podporujeme tedy rozhodnutí prioritně začít s výstavbou úseků, které přispějí k řešení kapacitních problémů na síti,“ uvedl Bednárik. 
ČD již pořizují vozidla použitelná pro provoz na VRT (objednané soupravy pro rychlost 230 km/h, railjety atd.) a jsou připraveny pořizovat a provozovat další, včetně těch, které dosahují rychlosti vyšší než 300 km/h. Připomínají však nutné vysoké investice v počátku projektu a jejich návratnost ve vztahu k zadlužení firmy. „Pravděpodobně bude žádoucí podpora ze strany státu, zejména pro vlaky s rychlostí 300 km/h a více,“ nastínil generální ředitel ČD. „Potřebujeme znát přesné podmínky přístupu na novou infrastrukturu, tedy nápravové tlaky, minimální měrný výkon, organizaci i režim provozu anebo systém oprav ECM,“ doplnil. V případě objednávky nebo koncese se zajížděním na konvenční tratě je třeba vzít v potaz i snížení denních proběhů a s tím spojené vyšší pořizovací i provozní náklady. Jinak řečeno – rychlovlaky musí jezdit často a co nejrychleji. 
Aktuální provozní koncept zvažuje časté zajíždění na konvenční síť tak, aby rychlovlaky obsloužily významná regionální sídla. Pak je však nutné si uvědomit, že každý takový „zájezd“ bude mít neblahý vliv na ekonomiku provozu i stabilitu řádu. „Je tedy z ekonomického hlediska žádoucí, aby se vlaky pohybovaly mimo VRT jen minimálně. Mluvím například o prvních či posledních spojích v okrajových časech,“ řekl Ivan Bednárik.