Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Tým vědátorů z Brna vyvíjí autopilota pro vlaky

Tým vědátorů z Brna vyvíjí autopilota pro vlaky

15.7.2015 – autor: MARTIN HARÁK

Automaticky řízená vozidla se objevují takřka v každém vědecko-fantastickém filmu. Pokusy o počítačově řízené dopravní prostředky ale začaly již před mnoha lety. Vědci to nejprve zkoušeli s osobními a později i s nákladními automobily. Bezdrátové příkazy z jednoho řídicího centra by se časem mohly stát realitou i na železnici. Právě takové pokusy se odehrávají na brněnské Mendelově univerzitě. Jednou z vůdčích osobností zdejšího týmu je Marcel Vytečka.

Tým vědátorů z Brna vyvíjí autopilota pro vlaky

Systém je vyvíjen zejména jako asistenční, což znamená, že poskytuje informace lidské posádce, aby její případná chyba nezpůsobila škodu či nehodu. Řidič nebo strojvedoucí pak provede konečnou volbu podle svého uvážení. Jednoduše si představme situaci, kdy hnací vozidlo jede vyšší rychlostí, než jakou se v daném úseku může jet. V ten moment se akustickým signálem upozorní obsluha vozidla, že musí zpomalit. Ale tento úkon stále závisí jen na ní. V budoucnu by všechno provedl automobil nebo lokomotiva automaticky, zcela nezávisle na lidském činiteli.

Prioritou je asistenční systém

To ale předbíháme, protože prioritou je zatím asistenční systém. Jeho nasazení je podle výzkumného týmu z brněnské univerzity reálné tak do pěti let. Plně autonomní trakční vozidla bez strojvedoucích však určitě neuvidíme dříve než za deset, patnáct let. V tomto ohledu prý také záleží na vývoji technického vybavení, jako jsou výkonné superpočítače a kamerové systémy. V dnešní době se již testují plně automatická silniční vozidla, přičemž na těchto prototypech lze dobře sledovat obrovský technický pokrok. Nejprve se začala zkoušet osobní vozidla známých světových automobilek jako Volvo či BMW, v poslední době přišly na řadu i nákladní automobily. Na loňském mezinárodním veletrhu užitkových vozidel IAA v Hannoveru tak například firma Mercedes-Benz představila svůj první Future Truck 2025, jenž by měl být v budoucnu schopen samostatné jízdy v plném provozu bez účasti řidiče. Nejdále jsou patrně v USA, kde vědci již získali povolení k testování plně automatických automobilů, ale prozatím nikoli v pravidelném provozu.

Vypadá to zatím jako sci-fi

„Zkoušíme něco, co vypadá jako sci-fi, ale za pár let se to může stát realitou,“ říká Marcel Vytečka z brněnské univerzity, který se automatickým řízením železničních vozidel momentálně zabývá. „Podle mého názoru nejsou v dohledné době pracovní pozice jako strojvedoucí, výpravčí a dispečer vůbec ohroženy. Hlavní náplní asistenčního systému bude zejména zvýšení bezpečnosti provozu, kdy by mohl být uzpůsoben tak, aby ‚viděl‘ dále a v jiném spektru než strojvedoucí a mohl jej tak včas upozornit na překážku na trati nebo rozpoznat lidskou postavu v prostoru kolejiště,“ vysvětluje mladý doktorand.

Asistenční systém pro kolejová vozidla je založen na zpracování obrazové informace a provozních dat hnacího vozidla. Počítač vyhodnocuje obraz a vyhledává v něm důležité informace nutné pro bezpečný provoz. Nejpodstatnější je rozeznávání dopravních znaků a návěstidel, které si mladí vědci „zapůjčili“ ze standardních dopravních předpisů manažera infrastruktury. Systém je již nyní schopen rozeznat konkrétní značení a tyto informace odesílat do počítačového serveru, který zajišťuje komunikaci se všemi vozidly na modelovém kolejišti. V budoucnu se vědci zaměří na zvyšování přesnosti a robustnosti systému včetně zaznamenání případných překážek na trati. Momentálně vědecký tým připravuje testy i s aplikací evropského vlakového zabezpečovače ETCS.

Modelové kolejiště navozuje různé situace

K tomu, aby se vůbec různé situace mohly odzkoušet, slouží v laboratoři kolejových vozidel Mendelovy univerzity modelové kolejiště s věrnými modely hnacích vozidel. Při zkouškách má vždy jedna z lokomotiv v kabině umístěnu miniaturní kameru, která je schopná vyhledávat předem určené návěsti v okolí tratě. Původně byla na střechu modelu připevňována větší. Ta se dnes ale využívá spíše okrajově. Díky kamerovému systému je možné průběžně vyhodnocovat spolehlivost detekce té které návěsti. Využití modelového kolejiště má pro samotný výzkum řadu výhod. První z nich jsou náklady na vývoj – v laboratoři lze upravit krajinu i osvětlení scény podle potřeby konkrétního testu. Tyto změny lze provést za zlomek ceny, než by tomu bylo v reálném prostředí.

Další výhodou je bezesporu bezpečnost. Díky použití modelů je možné navodit různé dopravní situace, aniž by se ohrozil provoz na trati, došlo k poškození vozidel nebo dokonce byla vystavena nebezpečí lidská posádka. „Teprve po získání uspokojivých výsledků základním testováním se zaměříme na zpracování dat z reálného provozu na českých tratích. K tomuto kroku pak bude nutné navázat spolupráci alespoň s jedním z tuzemských železničních dopravců,“ dodává Vytečka.

MARCEL VYTEČKA

Po nástupu na denní studium v roce 2008 absolvoval obor Automatizace řízení a informatika a nyní se jako doktorand zabývá ekonomickou informatikou na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.


Průměrné hodnocení (6 hlasů): 4.67

Další články této rubriky

Největší kouzlo cesty tkví v její neopakovatelnostiNejvětší kouzlo cesty tkví v její neopakovatelnosti

28.3.2024 - Skutečnost, že dráha dokáže měnit lidské osudy, zavání hrozivým klišé. Jak jinak ale popsat životní cestu Moniky Stapleton, která se s nesmírnou energií a nadšením stará o hladové a žíznivé cestující v railjetech Českých… »

Ludvík Losos a jeho životní dráha protínající PodkrušnohoříLudvík Losos a jeho životní dráha protínající Podkrušnohoří

29.2.2024 - Přívlastek „muž mnoha profesí a zájmů“ není v případě Ludvíka Lososa nikterak nadnesený. V životě se stihl věnovat dějinám umění, konzervaci památek, muzejnictví, restaurátorství, ale i chemii nebo železničnímu… »

Z paluby nočních vlaků až ke kontroléruZ paluby nočních vlaků až ke kontroléru

31.1.2024 - Dráha, jiná alternativa není. Adam Vanting už ve škole nad ničím jiným ani nepřemýšlel a svůj velký sen si i plní. Nejprve na palubě nočních vlaků, potom v kanceláři při plánování výluk – a nyní v podobě kurzu na… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika