Řešitel stížností cestujících umí odhalovat lidské osudy

Věštec. To slovo mě děsilo i vzbuzovalo úsměv zároveň. Představoval jsem si ho jako staříka s dlouhými šedivými vlasy, brýlemi à la Harry Potter a nepěstěným plnovousem. Také máte takové úsměvné asociace? A co když je to sympaťák se širokým úsměvem, který přemýšlí o vašich slovech trošku jinak než ostatní? A pokud mu sdělíte datum narození, budete zcela „nazí“. Nevěříte? Některá zjištění jsou šokující... 

Inspirovala ho maminka

Ve všední den se Pavel věnuje řešení připomínek a stížností od cestujících. Napadá mě proto otázka, jak se dá skloubit pragmatické zaměstnání s koníčkem, jehož základ tkví pouze v duševnu. „Není to jednoduché. Práce na řešení stížností je vesměs nabitá negativní energií, protože většinou jde o nepříliš pozitivní informace. Na výklad tarotu, snů, sestavení numerologického rozboru a horoskopu však potřebuji pozitivní nadhled. Proto se svému koníčku věnuji zpravidla v neděli. V sobotu odpočívám, abych načerpal sil. Ezoterika je totiž vysilující záležitostí,“ vysvětluje Pavel, který svou intuici odhalil díky mamince. Ta se výkladu karet věnovala dlouhá léta, a tak je Pavlovo nadání ovlivněno prostředím, ve kterém vyrůstal. Ostatně kouzlo ezoteriky zasáhlo i jeho sestru, takže lze s nadsázkou říci, že věští celá rodina.

Zajímá mě, jací lidé vyhledávají věštbu a po jakých odhaleních prahnou. „Jsou životní situace, ve kterých se zastavíme na rozcestí a nevíme, jak dál. Tomu se nevyhneme a ani sebelepší věštba nás od těchto osudových rozcestí a překážek neuchrání. Může nám ale pomoci vykročit správnou cestou. Volba je však již vždy na nás samotných. Ke mně přicházejí lidé, kteří toto pochopili, ať už na základě předchozích zkušeností, nebo prostě jen ze zvědavosti. Někteří se vracejí, jiní vůbec, někteří se stávají pravidelnými tazateli. A co je zajímá? Většinou kariéra, rodinné zázemí, ekonomická stránka, u žen převládají děti a partner. Na zdraví se ptá málokdo,“ říká Pavel. 

Karty, sny i čísla

Nahlížet do lidských osudů lze prý mnoha způsoby. Pavel však využívá tři základní. Jde o numerologii, kdy podle data narození, jména, času a místa narození tazatele s pomocí astrologie sestaví numerologický rozbor. Ten odhalí povahové vlastnosti člověka, jeho sklony, nadání, ovšem i rizika. Pomůže identifikovat, s jakým typem lidí navázat pracovní vztah a kdo by mohl být dokonalý partner. „Ideální je doplnit rozbor ještě výkladem z karet. Tazatel tak dostane ucelenější přehled a může pracovat s mnohem detailnějšími informacemi,“ dodává věštec. Poslední metodou je výklad snů. Tam údajně velmi záleží na interpretaci jednotlivých znamení a symbolů, jež se nám ve snech pravidelně objevují. Nevím jak vy, ale já si své sny zpravidla nepamatuji…

Ptám se, zda není příliš žinantní odhalovat tak niterné záležitosti. Mají věštci svůj kodex? A jaký vůbec vzniká vztah mezi tazatelem a věštcem? „Když vám někdo na základě věštby řekne, že za dva roky zemřete, tak to není věštec, ale bestie! Takový člověk v ten okamžik nestojí ani za pozdrav. Kodex věštce se tvoří po staletí a jeho základním rysem je to, že respektuje lidskost, ctí schopnosti, které mu byly dány, a tazatele samotného. Navíc je ezoterika založená na důvěře, mezi věštcem a tazatelem vzniká opravdu silné pouto těžko přirovnatelné k něčemu běžnému. Pro něco zkrátka neexistují slova.“  

Novinářský křest ohněm

Dobrá, ale co když jsou to vše výmysly, celá ezoterika jen pavědou a já budu vám, čtenářům, pro smích. Není jednodušší způsob, než si Pavla vyzkoušet. Pokud má opravdu takovou intuici, mě už má přečteného – během doby, po kterou sbírám podklady pro tento profil, mě už mohl rozebrat jako stavebnici Lego. Dávám mu proto datum narození své partnerky. Nic o ní neví, nezná ani jméno, zkrátka nic. Jen osm číslic.

Numerologický rozbor, který mi předává, vyráží dech. Žádná fabulace nebo povšechný popis, ale konkrétní povahové rysy, okruhy zájmů. Schopnost identifikovat její osobnost jde do takových detailů, ze kterých běhá mráz po zádech a které novinový papír neunese. Usuzuji, že ezoterika má něco do sebe, ale přece jen – nevědomost je tak sladká…

PAVEL SERŇUK

Absolvent libereckého železničního učiliště nastoupil v roce 1996 jako průvodčí v Hradci Králové, o rok později přesídlil a jeho domovskou stanicí se stala Praha hlavní nádraží, kde vykonával funkci vlakvedoucího. V roce 2004 maturoval na Střední dopravní škole v Českých Velenicích. Od roku 2003 do roku 2010 působil jako revizor, následující rok jako dozorčí osobní přepravy v Kralupech nad Vltavou. V roce 2011 se stal členem týmu ombudsmana Českých drah Petra Fejka, posléze působil jako manažer kvality. V týmu skupiny stížností působí od roku 2012.