Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Poetickou krásu parního provozu zachytil v poslední chvíli

Poetickou krásu parního provozu zachytil v poslední chvíli

13.3.2014 – autor: MATOUŠ VINŠ

Psal se rok 1965. Bylo mu pět let, když poprvé stanul u mohutných kol parní rychlíkové lokomotivy. Se zatajeným dechem sledoval elegantní linie, na jejichž horní partie ani pořádně nedohlédl. Obdivoval množství ojnic, trubek, poslouchal tiché oddychování kompresoru a nasával jeho vůni. Od toho okamžiku nevynechal jedinou příležitost sledovat ty nádherné stroje při práci. Pokaždé to pro něj byl hluboký zážitek. Když Drahomír Švestka povyrostl, parních krasavic začalo znatelně ubývat. Řekl si proto, že by nebylo od věci vzácné okamžiky zachytit a uchovat pro sebe i pro ostatní.

Poetickou krásu parního provozu zachytil v poslední chvíli

Brněnský strojvůdce Drahomír Švestka patří mezi fotografy, kterým se podařilo na poslední chvíli zachytit parní provoz u ČSD. Vytvořil tak soubor obrazových vzpomínek pro budoucí generace železničních fandů. Až v nedávné době se rozhodl své fotografie, jak se říká, postupně vytahovat ze šuplíku a v rámci galerie na portálu ŽelPage je představovat širší veřejnosti. V sobotu 1. března pak po dlouhých přípravách v brněnské kavárně Mezzanine zahájil svou první výstavu, která bude otevřena až do 3. dubna. 

Na jeho snímcích obvykle dominuje lokomotiva

Svůj vztah k dráze získal Drahoš v jihomoravské stanici Střelice, kde jeho dědeček dělal přednostu. Zde také začaly jeho první pokusy s fotoaparátem. Nejdříve si půjčoval rodinný fotoaparát Zorkij 4 ruské výroby. Sám říká, že jeho první snímky za moc nestály. Už od začátku 60. let bylo sice focení na dráze z veřejně přístupných míst povolené, jako malý kluk se ale i tak bál opustit bezpečí peronů. A občas byl strach i oprávněný, neboť tehdejší bezpečnostní složky více než platné zákony mnohdy zajímala možnost dávat lidem najevo, že jsou vůči nim naprosto všemocní.

Drahoš tou dobou fotil hlavně snímky, kde lokomotiva byla nejdominantnějším objektem a zabírala většinu prostoru, jak to viděl na fotografiích v atlasu lokomotiv. V průběhu středoškolských studií se do focení pustil naplno a z té doby také pocházejí jeho největší skvosty. Uvědomil si, že by měl fotit i okolí dráhy, provoz v depech a lidi, bez kterých by železnice nemohla fungovat. Největším fotografickým vzorem a učitelem byl Drahošovi Jaroslav Kocourek, který již dnes bohužel není mezi námi. Jeho jméno by ale měli znát všichni železniční nadšenci, neboť šlo o jednoho z nejlepších fotografů dráhy u nás. 

Sen stát se strojvůdcem si splnil až na druhý pokus

Drahošovým velkým snem bylo stát se strojvůdcem, bohužel však kvůli horšímu zraku neprošel lékařskou prohlídkou a na nějakou dobu dráhu opustil. Po několikaleté pauze, ve které se mimo jiné neúspěšně pokoušel studovat na pražském ČVUT a pracoval jako správce vlečky na brněnském výstavišti, se mu ale podařilo projít všemi testy a mohl nastoupit na dílenskou praxi do depa Brno-dolní nádraží a pak začít jezdit. Po ukončení provozu „na dolním“ v roce 1999 se dočasně přesunul do depa Brno-Horní Heršpice a následně už natrvalo zakotvil v Maloměřicích. Až do konce grafikonu 2012/2013 vozil turnus místních Brejlovců, v současné době ho však jako „leťáka“ můžete potkat na mnohých maloměřických výkonech od Regionov po Esa.  

V poslední době fotil hlavně Bardotky

Drahoš dnes železnici fotí spíše výjimečně. Hlavně v rámci rodinných výletů si tak alespoň pro radost zdokumentoval jedny z posledních pravidelných výkonů našich Bardotek a snaží se občas fotit i unikátní nátěry brněnských Brejlovců před tím, než jsou přelakováni do nátěru od grafického Studia Najbrt. Jinak raději ve svém volném čase jezdí na kole nebo chodí po horách, moderní unifikovaná dráha ho prý příliš nebaví. Z jeho vyprávění a zapálení lze ale cítit, že velkým fandou železnice už zůstane navždy, ať se bude na dráze dít cokoli.

A jaké jsou jeho nejoblíbenější lokomotivy? Z těch současných určitě velké diesely – řady 749, 750, 751 a 754. Mezi párami se nejvíce vyjímají Šlechtičny a Albatrosy. V dnešní době už lze ale jen těžko říct, která je pro něj ta skutečně nejoblíbenější – příjemné vzpomínky na staré časy vyvolávají všechny.      

DRAHOMÍR ŠVESTKA

Narodil se v roce 1960. Vzhledem k tomu, že železničářská krev se v něm nezapřela, nastoupil na Střední odborné učiliště železniční ve Valticích (obor mechanik motorových lokomotiv a vozů), pokračoval nástavbou a v roce 1978 začal pracovat u ČSD. Tehdy však neprošel lékařskou prohlídkou, a protože nemohl vykonávat povolání strojvůdce, odešel od dráhy a vrátil se na ni až v roce 1990. Začínal na staniční záloze v Brně-dolním nádraží a postupně se přes Horní Heršpice a Skalici nad Svitavou dostal do depa Brno-Maloměřice, kde dnes jezdí letmo jako strojvůdce většiny typů kolejových vozidel, kterými depo disponuje. 

VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ

Drahoš Švestka: Kouzlo parní železnice
Historické snímky z doby konce provozu na (nejen) našich železnicích
Brno – Café Mezzanine
1. 3.–3. 4. 2014


Průměrné hodnocení (8 hlasů): 3.88

Další články této rubriky

Největší kouzlo cesty tkví v její neopakovatelnostiNejvětší kouzlo cesty tkví v její neopakovatelnosti

28.3.2024 - Skutečnost, že dráha dokáže měnit lidské osudy, zavání hrozivým klišé. Jak jinak ale popsat životní cestu Moniky Stapleton, která se s nesmírnou energií a nadšením stará o hladové a žíznivé cestující v railjetech Českých… »

Ludvík Losos a jeho životní dráha protínající PodkrušnohoříLudvík Losos a jeho životní dráha protínající Podkrušnohoří

29.2.2024 - Přívlastek „muž mnoha profesí a zájmů“ není v případě Ludvíka Lososa nikterak nadnesený. V životě se stihl věnovat dějinám umění, konzervaci památek, muzejnictví, restaurátorství, ale i chemii nebo železničnímu… »

Z paluby nočních vlaků až ke kontroléruZ paluby nočních vlaků až ke kontroléru

31.1.2024 - Dráha, jiná alternativa není. Adam Vanting už ve škole nad ničím jiným ani nepřemýšlel a svůj velký sen si i plní. Nejprve na palubě nočních vlaků, potom v kanceláři při plánování výluk – a nyní v podobě kurzu na… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika