Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Pan promítač z Kinematovlaku miluje Posázavský pacifik

Pan promítač z Kinematovlaku miluje Posázavský pacifik

6.9.2013 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Vladimír Kopp jezdí jako vlakový doprovod Českých drah na legendárním Posázavském pacifiku. Příležitostně ale také pomáhá jako promítač v Kinematovlaku – v této roli jste ho mohli vidět i letos na Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Prý to ale byla náhoda. Přihlásil se totiž na poslední chvíli a původně zajištěný pracovník „vypadl“.

Pan promítač z Kinematovlaku miluje Posázavský pacifik

Každý rok vzbuzuje Kinematovlak Českých drah ve Zlíně pořádný rozruch. Zájem dětí potvrzuje i Vladimír Kopp, který má promítání filmů na starosti. „Myslím, že pro děti je zábava, že mohou u nás v kině klidně sedět u plátna na zemi a ne způsobně na sedačce jako v multiplexu,“ komentuje proudění početných objednaných skupin školáků. Vladimír Kopp má tuto práci obzvláště rád, protože ho pohádky baví. Asi je zvyklý z domova, protože má hned sedm vnoučat. Jako promítač se stará zejména o přehrávač DVD, o kterém musí z technického hlediska vědět daleko víc než běžný uživatel. Současně odpovídá za projektor, zesilovač a klimatizační jednotky. Neméně důležité je zabezpečení Kinematovlaku na noc a před převozem. 

Trať 210 ovládly Regionovy

Ačkoli má promítání pro děti velmi rád, hlavní pracovní náplní Vladimíra Koppa je provázení vlaků ČD, a to převážně na trati 210 z pražského hlavního nádraží do Dobříše. Sem tam si ale přidá i nějaký ten vlak do Čerčan, tedy na Posázavském pacifiku. „Je to ta nejsenzačnější trať, o tom vůbec nepochybujte,“ směje se. „Líbí se mi zde hlavně přístup cestujících k nám, vlakovým četám. Tady v nás vidí člověka, nejenom zaměstnance. To není jako na rušných tratích,“ říká vlakvedoucí, který slouží na dráze už dvaadvacátým rokem!

„Zažil jsem tu ještě parní topení v Patrech!“ upozorňuje Vladimír Kopp. Pro nezasvěcené dodáváme, že má na mysli patrové vozy Bmto, které o víkendech na trati do Čerčan ještě můžete spatřit. (Dnes se v nich přirozeně topí elektricky. Tedy samozřejmě mimo léta, kdy se topit nemusí vůbec.) Samozřejmě vzpomínek a zážitků má na tucty. Všímá si ale i faceliftu Posázavského pacifiku v posledních letech. Na většině dobříšských vlaků jezdí moderní Regionovy a v části tratě mezi Vraným nad Vltavou a Prahou-Braníkem funguje dálkové řízení s moderním zabezpečením. Takže i na této legendami opředené trati panuje již 21. století. 

S láskou vzpomíná na dobu, kdy ve vlacích zpívali trampové

Podle Vladimíra Koppa se ale na Posázavském pacifiku nemění výrazně jen vozidlový park, ale i složení cestujících. „Dříve to byli jednoznačně trampové a pak chataři. Ta první skupina už bohužel moc nejezdí, jako by vymizeli. Přitom s nimi bývala často velká legrace. Dneska jedou jen tu a tam menší skupinky trampů – třeba když se koná festival v Pikovicích. Ale s koncem osmdesátých let se to vůbec nedá srovnat. Tenkrát vytáhli karty, kytary, hráli, zpívali a další cestující se k nim automaticky přidávali. Panovala prostě jedinečná atmosféra. V současnosti když se mě muzikanti chtějí dovolit, zda můžou hrát, tak jim prostě řeknu: Tady jste na Pacifiku, tady je to vaše povinnost! A začněte už konečně hrát,“ směje se Kopp. 

Doma je stejně nejlíp

Vedoucí vlakových čet na Pacifiku rád ve svém volném čase cestuje do zahraničí. Projel za ta léta celou Evropu kromě Skandinávie, aby nakonec zjistil, že doma je opravdu nejlíp. „Tak teď jezdím jen po Česku, je to tady nejhezčí a není potřeba měnit žádná eura,“ říká, ale jedním dechem dodává, že stejně by se chtěl ještě aspoň jednou vrátit do Anglie a hlavně do Skotska. „Byli jsme v Edinburghu a řekli jsme si, že každý lakomý Skot jezdí do Aberdeenu, tak by bylo blbé tam nejet, jenomže jsme chytli velkou zimu a pršavé počasí, tak to někdy musím napravit.“

VLADIMÍR KOPP

Jako zaměstnanec Českých drah a pracovník Regionálního centra vlakového doprovodu Praha jezdí jako vedoucí vlakového doprovodu ponejvíce na tratích 210 Praha hlavní nádraží – Vrané nad Vltavou – Čerčany nebo Praha hlavní nádraží – Vrané nad Vltavou – Dobříš. U Československých státních drah a později Českých drah pracuje už úctyhodným dvaadvacátým rokem. Mezi jeho hlavní hobby patří cestování a samozřejmě také starost o vnoučata.


Průměrné hodnocení (7 hlasů): 4.14

Další články této rubriky

Vlakvedoucí zachraňovala roční dítěVlakvedoucí zachraňovala roční dítě

5.2.2019 - Je jedním z celkem třiadvaceti zaměstnanců, kteří byli na podzim oceněni generálním ředitelem Českých drah za prokázání duchapřítomnosti, odvahy či vykonání mimořádného činu. Vlakvedoucí Dana Buksová z přerovského… »

Muzikou vlakvedoucí zaujal až v AngliiMuzikou vlakvedoucí zaujal až v Anglii

30.11.2018 - S nadsázkou o sobě říká, že je na Posázavském pacifiku živoucí zkamenělinou. V soukromém životě však odhazuje profesionální a lety nadrilovanou rutinu, skládá písně a koncertuje. Pohybuje se na české klubové scéně, ale také… »

Železničářská legenda z Lipenky slaví kulatinyŽelezničářská legenda z Lipenky slaví kulatiny

5.11.2018 - Když v okolí Lipenky vyslovíte jméno pana Stanislava Zemana, všichni se srdečně usmějí a vybaví se jim živoucí legenda tamní železnice. Právě v říjnu oslavil dlouholetý železničář, patriot a nyní pokladník ze stanice Lipno… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika