Od železnice zamířil k psychotronice

Na otázku, jak se dostal k psaní o železnici, odpovídá, že začátek se datuje do roku 1988. Šlo o ryze odbornou knihu, která nesla dlouhý název „Otázky a odpovědi ze zabezpečovací techniky na železnici“. Vydalo ji tehdejší Nakladatelství dopravy a spojů a brzy byla rozebrána. „Satisfakcí pro mě bylo, že se používala u pracovních zkoušek na výkonných jednotkách tehdejších ČSD a na středních školách. V té době jsem ale budoval rodinné zázemí a na další psaní jsem neměl čas, proto jsem se věnoval pouze dopisovatelské činnosti do odborných časopisů, původní časopis Železničář nevyjímaje,“ vzpomíná na začátky Schrötter. Touha psát knihy z něj ale nevyprchávala, a tak když s manželkou dostavěli rodinný dům na Kladensku a přestěhovali se do něj, začal opět literárně tvořit.

Vznik tandemu spisovatel – ilustrátor

Josef měl nápad „dělat“ knihy jinak než někteří kolegové, spisovatelé. „Rozhodl jsem se vytvářet každou publikaci přímo s některým z ilustrátorů. Dodat fotografické přílohy umí asi každý, ale ilustrované knihy malířem „na míru“ mají jinou dynamiku. Přes přátele ve sdružení FISAIC jsem začal poptávat někoho, kdo se zabývá železničními ilustracemi. Tak jsem se dostal k Bohuslavu Fultnerovi, signalistovi ze Žatce, s nímž jsem vytvořil celou řadu titulů.“ Nejprve spolu napsali a nakreslili knihu Svět lokomotiv, kde první vydání mělo náklad tři tisíce výtisků, ale s dotisky se vyšplhalo až na deset tisíc prodaných kusů. Následovala další díla jako například Od koněspřežky po supervlaky, Železnicí přes mosty a tunely a jejich poslední společný titul Železnicí kolem světa vyšel před loňskými Vánoci. Před třemi lety vytvořil inženýr Schrötter knihu Pozor přijíždí vlak s akademickým malířem Jiřím Boudou. Se známým grafikem spolupracoval v dřívější době ještě jako zaměstnanec AŽD Praha na tvorbě několika stolních a nástěnných kalendářů.

Dopisovatelem Železničáře

Nadaný autor železničních knih má také zkušenosti ze železniční novinařiny. V době, kdy pracoval v bývalé Střední dráze v Olomouci, byl dopisovatelem celostátního Železničáře, který vydávalo nakladatelství NADAS. Spolupracoval s bývalou šéfkou porevolučního Železničáře Irenou Pospíšilovou, jež tehdy vedla regionální železniční periodikum Trať družby, a v neposlední řadě psal tematické články do Železniční techniky. V době porevoluční založili s odborníkem a historikem Mojmírem Krejčiříkem časopis Nová železniční technika – název měl evokovat nejen obnovené periodikum, ale věnoval se i novým technologiím. Navíc se Schrötter věnuje expertizám zabezpečovacích zařízení. „V poslední době se zaměřuji na problematiku evropského a národního vlakového zabezpečovače a využití kolejových obvodů, které jsou svým způsobem strážci tratí, obzvláště těch, které jsou řízeny z centrálních dispečerských pracovišť.“

Cesta k psychotronice

Nedílnou součást aktivit Josefa Schröttera představuje psychotronika a alternativní medicína. V této oblasti se pohybuje od poloviny osmdesátých let a v roce 1993 se stal členem české delegace na osmém kongresu pro výzkum psychotroniky v USA. Vystoupil tam s přednáškou, která se věnovala vlivu geopatogenních zón na bezpečnost dopravy. „K psychotronice jsem přišel víceméně náhodou. V Šumperku, kde jsem nějaký čas bydlel, jsem jednou zahlédl opraváře, jak pomocí nějakých drátů hledá vodovodní potrubí pod povrchem silnice. Napadlo mě, že by to mohlo fungovat i na hledání zabezpečovacích kabelů. Zkusil jsem to a ono to fungovalo! Začal jsem docházet na přednášky o patogenních zónách, psychotronice, seznámil se se zajímavými lidmi a postupy a sám začal využívat automatickou kresbu, jíž zjišťuji anomálie v lidském těle,“ zasvěceně hovoří o dalším hobby.

Zároveň ale i pomáhá zájemcům, kteří mají zdravotní problémy, a pokouší se jim stanovit diagnózu a bioenergetickým přenosem je léčí. Navíc se zabývá lokalizací geopatogenních zón, což se zdravotním stavem přímo souvisí. „Někdo může mít třeba postel na špatném místě a magnetické záření negativně ovlivňuje jeho zdravotní stav. Vždy hledám příčinu potíží dotyčného, aby se mu problém za dva měsíce nevrátil,“ dodává na závěr Josef Schrötter.

JOSEF SCHRÖTTER

Po vyučení elektromechanikem v AŽD Brno v roce 1967 začal pracovat u tehdejších ČSD u Sdělovací a zabezpečovací distance Střední dráhy Olomouc, kde prošel řadou profesí a funkcí. Od roku 1986 působil na FMD, později pak na Ústředním ředitelství ČSD a Generálním ředitelství ČD. Od roku 2004 pracoval v AŽD Praha ve funkci náměstka obchodního ředitele, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 2015. Věnuje se psaní knih, odborných článků a psychotronice.