Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Německý strojvedoucí pravidelně zajíždí s vlaky do Prahy

Německý strojvedoucí pravidelně zajíždí s vlaky do Prahy

24.4.2014 – autor: MARTIN HARÁK

Potkat u nás na lokomotivě strojvedoucího, jehož rodným jazykem není čeština, nepředstavuje nic zvláštního. Od roku 2004 strojvedoucí DB zajíždějí hluboko do českého vnitrozemí. Jedním z nich je i Marco Meinhardt z Drážďan. Jeho vyprávění o nákaze železnicí i životních peripetiích se podobá příběhům kolegů z ČD, s nimiž se navíc často stýká i mimo práci. Jeho příběh ukazuje, že láska k železnici je silnější než jazyková bariéra.

Německý strojvedoucí pravidelně zajíždí s vlaky do Prahy

Rodák z východoněmeckého Weissenfelsu říká, že se mu vlaky líbí už od pradávna. „Když jsem jako malý kluk chodil s prarodiči na weissenfelské nádraží, tak jsem byl jako u vytržení. Stanice byla mnohonásobně větší než nyní. Bylo tam například 285 výhybek, dnes jich je pouhých dvanáct. Nacházelo se tam i lokomotivní depo tehdejších Deutsche Reichsbahn, kam jsem chodil během prázdnin na brigádu do dílen. Práce se mi líbila natolik, že jsem zatoužil stát se strojvedoucím. Přihlásil jsem se proto na výuční obor zámečník s maturitou do Erfurtu a po vyučení, v roce 1994, jsem byl již připravený na strojvůdcovské řemeslo,“ vypráví Marco Meinhardt. 

Náročné začátky na Západě

Ačkoli dětství prožil Marco v NDR, po vyučení odešel do Frankfurtu nad Mohanem. Musel si zvykat na jiné prostředí i mentalitu lidí. „Na západoněmeckých Deutsche Bundesbahn panoval jiný režim. Úředníci například často nenosili uniformy, což bylo v NDR nemyslitelné, a celková atmosféra byla uvolněnější. Brzy jsem si zvykl, snad proto, že ve Frankfurtu žije velké množství lidí různých národností, takže jsem se necítil jako cizinec. Navíc jsem tam odešel se šestnácti kluky od nás z Východu, se kterými jsme začali společně výcvik na strojvedoucí, což mě psychicky posilovalo. A k tomu jsem měl s sebou svoji první manželku, se kterou jsem se seznámil ještě ve východním Německu,“ říká jedním dechem strojvedoucí Meinhardt.

Po obdržení licence strojvedoucího bylo Marcovi jasné, že bude jezdit nějakou dobu „okolo komína“. Svoji kariéru začal na příměstských jednotkách. U nich ale nechtěl zůstat, a proto absolvoval kurz na motorové lokomotivy řady 218. „Stal jsem se jedním z šestnácti strojvedoucích, kteří vozili vlaky DB Regio z Frankfurtu do Odenwaldu po krásné jednokolejné trati s telegrafními sloupy a mechanickými návěstidly. Býval to tak trochu výlet do minulosti. Šlo o mé nejkrásnější roky v Hesensku,“ říká. S kolegy podnikali rodinné výlety a třeba i slavili společně Vánoce. Podobně se dnes stýká se strojvedoucími z Českých drah, se kterými jezdí na lince z Prahy do Drážďan a Lipska. 

Vysněné ICE vystřídali Bastardi

V roce 2003 přešel k dálkové dopravě DB Fernverkehr a po absolvování všech zkoušek dostal licenci na řízení jednotek ICE a začal jezdit na nejrychlejších německých vlacích z Frankfurtu do Kolína nad Rýnem. Jezdí se na nich rychlostí až 300 km/h. „Moc dobře si pamatuji, jak ICE vyjede z tunelů pod frankfurtským letištěm a vlak doslova vletí do pohoří Taunus. Posledních šedesát kilometrů před Kölnem jsem díky pozvolnému sjezdu z výšin pohoří Siebengebirge mohl jet jen výběhem,“ nadšeně vzpomíná strojvedoucí.

Ale nic netrvá věčně. Marcova druhá manželka už nechtěla odejít z Drážďan. „Láska k nové rodině byla silnější než k vlakům ICE,“ směje se sympatický čtyřicátník. „Chtěl jsem trávit co možná nejvíce času se ženou a dětmi. Proto jsem se začal ucházet o místo v Drážďanech. Jediné volné místo bylo v roce 2007 na českých strojích řady 371 směrem na Prahu. Odhodlal jsem se a místo vzal, i když jsem přesně netušil, co mě čeká. Nikdy nezapomenu na svou první jízdu na českém Bastardu, jak se strojům řad 371 a 372 přezdívá. Byla tmavá zimní noc a kolega mě svezl z depa na drážďanské hlavní nádraží. Za svitu starých diod a typického bzučení škodováckého stroje jsem se sám sebe ptal, zda je to opravdu to, co jsem chtěl. A navíc jsem neuměl jediné slovo česky,“ vzpomíná strojvedoucí Marco Meinhardt na své nelehké začátky. 

Česko-německý Freundschaft

Čeština mu dala opravdu zabrat. „Je to těžký jazyk a pro rodilého Němce takřka nenaučitelný. První týdny ve škole byly boj! Největší výzvou je komunikace v češtině vysílačkou. Tam se všechno prověří, obzvlášť když je horší kvalita spojení. Díky bohu existuje řada kolegiálních českých železničářů, kteří v případě slovní nouze okamžitě vypomohou, což velmi oceňuji.“

Marco Meinhardta můžeme dnes potkat nejen na českých Bastardech, ale i rychlovlacích ICE do Lipska, Frankfurtu nad Mohanem a Hamburku či „elektrikách“ řad 101 a 120 DB mezi Drážďany a Berlínem. A navíc často vypomáhá s překlady českých předpisů jako například D1 a D2 do němčiny. Se svými kolegy z Českých drah připravuje dvojjazyčné populárně-naučné testy a probírá postupy při řešení závad na lokomotivách. Velkým tématem jsou při těchto setkáních detailní rozbory novelizace předpisů a rozkazů k jízdě. A bonbonek na závěr: při pravidelných setkáních po práci spolu mluví čeští strojvedoucí německy a naopak němečtí včetně Marca Meinhardta zase česky.     

MARCO MEINHARDT

Po absolvování obecné polytechnické školy ve Weissenfelsu odešel v roce 1990 do Erfurtu, kde se v tamním lokomotivním depu vyučil zámečníkem. Po maturitě v roce 1994 se přestěhoval do Frankfurtu nad Mohanem. Po zácviku v DB Regio vozil od roku 1995 nejprve příměstské vlaky S-Bahn, později motorové a elektrické rychlíky. O osm let později přešel do dceřiné společnosti DB Fernverkehr, kde vozil nejrychlejší německé vlaky ICE 3. Od roku 2007 žije v Drážďanech a po výuce češtiny začal vozit i vlaky EuroCity do Prahy. Pravidelně se účastní akcí skupiny českých a německých strojvedoucích – chodí HLAVNĚ na turistické pochody nebo soutěží na turnajích v bowlingu.


Průměrné hodnocení (14 hlasů): 4.71

Další články této rubriky

Vlakvedoucí zachraňovala roční dítěVlakvedoucí zachraňovala roční dítě

5.2.2019 - Je jedním z celkem třiadvaceti zaměstnanců, kteří byli na podzim oceněni generálním ředitelem Českých drah za prokázání duchapřítomnosti, odvahy či vykonání mimořádného činu. Vlakvedoucí Dana Buksová z přerovského… »

Muzikou vlakvedoucí zaujal až v AngliiMuzikou vlakvedoucí zaujal až v Anglii

30.11.2018 - S nadsázkou o sobě říká, že je na Posázavském pacifiku živoucí zkamenělinou. V soukromém životě však odhazuje profesionální a lety nadrilovanou rutinu, skládá písně a koncertuje. Pohybuje se na české klubové scéně, ale také… »

Železničářská legenda z Lipenky slaví kulatinyŽelezničářská legenda z Lipenky slaví kulatiny

5.11.2018 - Když v okolí Lipenky vyslovíte jméno pana Stanislava Zemana, všichni se srdečně usmějí a vybaví se jim živoucí legenda tamní železnice. Právě v říjnu oslavil dlouholetý železničář, patriot a nyní pokladník ze stanice Lipno… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika