Železničář / Lidé a příběhy / Liberecký patriot probouzí psaním zájem o železnici
Liberecký patriot probouzí psaním zájem o železnici
13.9.2012 – autor: MARTIN HARÁK
Jako rodilý Liberečan se Pavel Vursta označuje za místního patriota. Na začátku 80. let začal psát na dopravní témata, v centru jeho publicistické pozornosti byly především lokálky v rodném kraji. Velkou roli v jeho životě hrály i lanovky, však také po dvě desetiletí vykonával funkci přednosty lanové dráhy na Ještěd.
Liberec zůstane navždy pro Pavla Vurstu srdeční záležitostí. Narodil se tu krátce po druhé světové válce, kdy ve městě už nežila většina původního německého obyvatelstva. Pamatuje i parní provoz v plné slávě. Však také parní lokomotivy ovlivnily jeho další profesní i soukromý život. Na začátku 80. let ho oslovil liberecký spolek Česká beseda, aby napsal nějaké dílko o dráze na Ještěd. Vyhověl jim. Na svět se tak dostala jeho první publikace, ve které vylíčil osudy lanovky. Kniha vyšla k 50. výročí zahájení provozu. Vzhledem k tomu, že Ještěd i lanovka představují pro zdejší lidi fenomén, knížečka měla úspěch. Podobnou publikaci napsal ještě k 70. a 75. výročí od zahájení provozu.
Kompletní historie regionálních železnic
V roce 1989, kdy se vzpomínalo na 130. výročí Pardubicko-liberecké dráhy, dává dohromady Pavel Vursta kolektiv lidí, kteří připravili nejen důstojné oslavy, ale současně vydali stejnojmennou publikaci. O něco později následuje pojednání o Ústecko-teplické dráze a také Jablonecké dráze. Zjednodušeně se dá říci, že Vursta díky své publikační činnosti zpracoval kompletně historii regionálních drah v Libereckém kraji. Určitým vrcholem mapování dopravních dějin je publikace s názvem Historie železniční dopravy v Libereckém kraji 1859–2009, která vznikla na objednávku krajského úřadu a pomáhá nenásilnou formou propagovat železniční dopravu. Na letošní rok ještě krajský úřad vydal obrázkový kalendář Železniční historické pohlednice Libereckého kraje, který textem opatřil právě Pavel Vursta se svým kolegou Petrem Neumanem.
V osmdesátých letech navíc Vursta napsal poměrně neobvyklou knížečku, která se zabývala historií žitavských úzkorozchodek v sousedním Německu. „V té době začaly prosakovat informace, že by tyto kouzelné parní vláčky mohly být zrušeny. Naše publikace měla tak velký ohlas i u německých sousedů, že možná opravdu pomohla oddálit a nakonec i zrušit rozhodnutí o zániku této dráhy. Ta je dnes velkou turistickou atrakcí a parní vlaky zajišťují i pravidelnou regionální dopravu,“ říká Pavel Vursta. A dodává, že je jen škoda, že se tak nestalo s naší úzkorozchodnou tratí z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic, která naopak zrušena byla.
Lanovky, kam se podíváš, ale i romantický cestopis
Téma lanovek neopustil ani v devadesátých letech, když v roce 1991 vydal ojedinělou publikaci Československé lanovky. „Měl jsem vždy výjimečný vztah k lanovkám. Dlouhá léta jsem pracoval v libereckém lokomotivním depu, které mělo vždy ještědskou lanovku v gesci, takže jsem se s ní setkával takřka denně. Ostatně na ní pracoval několik let i můj tatínek a já později na této kouzelné dráze sloužil celých dvacet let. Pravidelně jsem se setkával s kolegy lanovkáři z celé bývalé Československé republiky a to mně dalo impulz k zdokumentování tohoto trochu opomíjeného dopravního prostředku,“ říká. V září mu vyjde další podobná publikace, tentokrát o všech lanových drahách na území Libereckého kraje. V díle se věnuje všem lanovkám, včetně těch sedačkových. Možná vás překvapí, že na území Libereckého kraje se nachází hned šestnáct lanovek, což představuje více jak třináct procent z celkového počtu lanovek u nás.
Pavel Vursta ale píše i z jiného soudku. Ve své tvorbě se věnuje i historické architektuře (nádraží) a cestopisům. Předloni dokonce vydal i romantický cestopis Osm mužů ve člunu, který mapuje měsíční putování osmi kamarádů na lodi po nizozemských grachtech. „Je to pro mě trochu netypické, že jsem se odklonil od psaní technické literatury k cestopisu. Určitým vzorem se pro mě stal Karel Čapek, na kterého se ale v knize odvolávám. Doufám, že jsem v knížce snad vystihl jak obyčejný život Holanďanů, tak i naše svízele a krásné zážitky při plavbě po této pro nás neobvyklé zemi.“
PAVEL VURSTA
Vyučil se na dráze jako mechanik motorové trakce. Po absolutoriu střední průmyslové školy si dálkově doplnil vzdělání na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Vzor měl ve svém tatínkovi, který byl zaměstnanec státních drah a později pracoval na lanové dráze na Ještěd. Tam Pavel Vursta působil ve funkci přednosty v letech 1990 až 2010. Do té doby prošel různými technicko-hospodářskými funkcemi v Lokomotivním depu bývalých ČSD v Liberci. Nyní se věnuje spisovatelskému řemeslu, pořádá aukce historických pohlednic, licituje aukce výtvarných děl a žije střídavě v Liberci nebo na svém mlýně v Krásném Lese u Frýdlantu v Čechách. Mezi jeho publikace patří mimo jiné: Historie železniční dopravy v Libereckém kraji (2009), 100 let železnice Jablonec nad Nisou – Tanvald a Smržovka – Josefův Důl (1994), Československé lanovky (1991) a 125 let železničního spojení s Libercem (1984).
Další články této rubriky
Drážní rekordmany překvapilo pohodlí ve vlacích
26.11.2024 - Strávit 24 hodin prakticky v kuse ve vlacích je zážitek pouze pro skalní příznivce železnice. Nebo ne? Devítiletý Petr Moravec se svým otcem Vojtěchem vlakem nikdy příliš nejezdili, ale kvůli rekordu vykročili takříkajíc ze… »
Nechtěli, aby učil a věnoval se dráze, dnes dělá obojí
31.10.2024 - V mládí ho varovala matka učitelka před kariérou v pedagogice a otec strojvůdce před dráhou. A tak dnes Zdeněk Michl působí na dopravní fakultě pražského ČVUT, brigádně vyráží po Evropě jako průvodce nočních vlaků a dopravě… »
Chceme ze zubačky udělat ještě větší lákadlo
4.10.2024 - Česko má štěstí na řadu jedinečných tratí. Jedna z nich ale přece jen vybočuje. Jizerskohorská železnice je v úseku mezi Tanvaldem a Kořenovem jednou z posledních evropských normálněrozchodných ozubnicových drah. Unikátní… »