Železničář / Lidé a příběhy / Instruktor pro Německo pomáhá strojvedoucím do kondice
Instruktor pro Německo pomáhá strojvedoucím do kondice
10.6.2013 – autor: MARTIN HARÁK
Za současnou práci na dráze vděčí Zdeněk Mikeš své zálibě z dětství. Tehdy se svým kamarádem Zdeňkem Chrdlem, dnes ředitelem společnosti AŽD Praha, trávil bezpočet hodin u tratí a s modelovou železnicí. Není divu, že po základní škole začal studovat na dopravní průmyslovce a potom nastoupil hned do pražského depa a stal se specialistou pro provoz na německých tratích.
Jeho pracovní zařazení se nazývá instruktor nebo slangově také cvičný. Zdeněk Mikeš má totiž na starosti školení strojvedoucích Českých drah jezdících na ramenu Praha – Drážďany – Lipsko. „V náplni práce mám současně komunikaci s kolegy z německých dopravních společností DB Fernverkehr a DB Regio. S nimi domlouvám školení, zkoušky a výcvik nových strojvedoucích, kteří mají dopravovat vlaky na německou síť, kterou spravuje manažer infrastruktury DB Netz.“ Navíc k tomu školí a zkouší jednotlivé strojvedoucí z obsluhy nových hnacích vozidel.
Náročná němčina část zájemců odradí hned na začátku
„Našim zaměstnancům, kteří vozí mezinárodní vlaky do Německa, se snažím vytvářet co nejoptimálnější podmínky pro jejich práci. Ne vždy se vše podaří podle mých představ. Zastávám názor, že služba strojvedoucího na území cizího státu je především o tom, jak kdo umí používat jazyk a také jak mu rozumí. Proto by tato práce měla být náležitě oceněna. Asi nikoho nepřekvapí, že v minulosti někteří strojvedoucí odstoupili již ve fázi přípravy, když zjistili, jak to bude doopravdy náročné.“
Jako instruktor pro Německo musí Zdeněk Mikeš perfektně ovládat jazyk našeho západního souseda. „První kontakt s němčinou jsem měl na základní škole, kde jsem ale po třech lekcích usoudil, že tohle asi nebudu nikdy potřebovat. Chyba lávky! Někdy v roce 2002 jsem byl delegován do tehdy rozjetého projektu s názvem Pendolino do Berlína, a tak mně nezbylo nic jiného, než se začít učit němčinu. Začátky byly opravdu těžké, a i když se dnes domluvím na slušné úrovni, v podstatě se musím neustále zdokonalovat.“
Na mašině se naučil spoléhat především sám na sebe
Čeští strojvedoucí, kteří pravidelně vozí mezinárodní vlaky EuroCity do Drážďan nebo i Lipska, se dvakrát do měsíce mohou zúčastnit konverzačních hodin s rodilým mluvčím, což je pro ně vynikající možnost, jak si stále trénovat němčinu. „V roce 2011 se mi podařilo získat německý certifikát z centra pro školení strojvedoucích zajíždějících na železniční síť společnosti DB Netz. Měsíční školení a zkoušky byly pochopitelně pouze v německém jazyce. To mi tehdy opravdu velmi pomohlo,“ vzpomíná instruktor Zdeněk Mikeš.
Vzhledem k tomu, že dříve jezdil Zdeněk Mikeš jako strojvedoucí, umí vyhodnotit, co je v této práci nejvíce inspirativní a naopak nejvíce depresivní. „Na mašině jsem se naučil zodpovědnému chování a hlavně spoléhat se sám na sebe. Pro práci strojvedoucího je nejvíce depresivní nejistota – jak vlastní, tak vyvolaná vnějšími vlivy. Podmínky pro tuto náročnou práci by měly být vytvářeny tak, aby strojvedoucí ve službě musel co nejméně improvizovat a řešit nestandardní situace. Kromě zahraniční agendy se ještě zúčastňuji na výchově a školení nových strojvedoucích. Tam jsou moje zkušenosti z provozu k nezaplacení.“
Ze všech lokomotiv ho nejvíce oslovilo stanoviště Taurusu
Zdeněk Mikeš začínal jako strojvedoucí na dieselových lokomotivách v pražských Vršovicích. „Takzvaná Zamračená bez tlumiče na bájné trati, zvané slangově Posázavský pacifik, tak to byl opravdu silný zážitek. Z elektrik mě asi nejvíce oslovil rakouský Taurus. Stanoviště, obsluha, přehledné uspořádání rozváděčů se podle mě blíží k ideálu toho, jak by měla vypadat lokomotiva z hlediska obsluhy. Vše je totiž relativně jednoduché a intuitivní, což je krásně vidět při zaškolování nových strojvedoucích,“ uvádí s tím, že nikdy neměl vyhraněné názory na to, co je nejlepší nebo nejhorší. Zajímal se spíš o nové nepoznané, o vytváření cest, jak se s novou technikou seznamovat a učit provozní personál.
„Když všechno běží a je funkční, tak již netrpělivě očekávám novou techniku. Dodneška se ale nemohu vyrovnat se stavem vlakových zabezpečovačů na našich vozidlech. Proto hodně fandím novému systému ETCS. Tam vidím opravdový posun ke zvýšení bezpečnosti provozu,“ dodává Zdeněk Mikeš.
ZDENĚK MIKEŠ
Po absolvování Střední průmyslové školy dopravní v Praze nastoupil v roce 1980 do funkce kandidáta strojvedoucího v Lokomotivním depu Praha-Vršovice. Po absolvování výcviku a zkoušek pracoval do roku 1999 jako strojvedoucí na vlacích osobní dopravy a v letech 1999 až 2008 následně ve funkci kontrolora vozby v DKV Praha. V roce 2008 nastoupil jako systémový specialista pro mezinárodní provoz českého personálu a lokomotiv na tratích DB Netz ve Spolkové republice Německo. Na starosti má školení strojvedoucích ČD, kteří jezdí na trati mezi Prahou, Drážďany a Lipskem.
Další články této rubriky
Drážní rekordmany překvapilo pohodlí ve vlacích
26.11.2024 - Strávit 24 hodin prakticky v kuse ve vlacích je zážitek pouze pro skalní příznivce železnice. Nebo ne? Devítiletý Petr Moravec se svým otcem Vojtěchem vlakem nikdy příliš nejezdili, ale kvůli rekordu vykročili takříkajíc ze… »
Nechtěli, aby učil a věnoval se dráze, dnes dělá obojí
31.10.2024 - V mládí ho varovala matka učitelka před kariérou v pedagogice a otec strojvůdce před dráhou. A tak dnes Zdeněk Michl působí na dopravní fakultě pražského ČVUT, brigádně vyráží po Evropě jako průvodce nočních vlaků a dopravě… »
Chceme ze zubačky udělat ještě větší lákadlo
4.10.2024 - Česko má štěstí na řadu jedinečných tratí. Jedna z nich ale přece jen vybočuje. Jizerskohorská železnice je v úseku mezi Tanvaldem a Kořenovem jednou z posledních evropských normálněrozchodných ozubnicových drah. Unikátní… »