Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Filmař, který si jízdou na mašině uskutečnil dětské sny

Filmař, který si jízdou na mašině uskutečnil dětské sny

15.1.2014 – autor: MARTIN HARÁK

Strojvedoucího Filipa Janušku zná asi velké množství milovníků filmových příběhů lokomotiv. Jeho amatérské snímky jsou velmi populární a jednoduše se dají najít na serveru YouTube. Mladého strojvedoucího z Břeclavi lze zahlédnout nejen na silných strojích, kterými vede vlaky EuroCity do Prahy, ale i na motoráčcích směrem na Kúty nebo Znojmo.

Filmař, který si jízdou na mašině uskutečnil dětské sny

Půl roku po zahájení studia na vysoké škole řešil Filip Januška životní dilema. Má se dál „drtit“ matematické vzorečky a další odborné předměty, nebo jít jezdit na lokomotivě? Odpověděl si upřímně: škola ho nebaví, srdce ho táhne k mašinám. „Před pěti lety byla v rámci brněnského Depa kolejových vozidel zrovna poptávka po nových strojvedoucích, tak jsem té příležitosti využil. Nastoupil jsem zprvu do dílen ve Znoj­mě, kde jsem si odbyl nezbytné zácvikové kolečko a zkoušky, a začal jezdit na řadě 810, později na Kvatrech řady 842,“ říká strojvedoucí Januška. 

Vlaky vyšší kvality jsou pro něj výzvou

Jízdy na mašině ho vyloženě baví. Svým způsobem si tak splnil dětský sen. „Nechtěl jsem profesně zakrnět, tak jsem se nechal zanedlouho přeložit ze Znojma do brněnského depa v Horních Heršpicích, kde se mě ujal odborně i lidsky tehdejší šéf depa Alois Kotrba. Pod jeho laskavým dohledem jsem si dodělal kurz na elektrické lokomotivy a poté jsem v Brně hlavním nádraží krátce působil na regionálních vlacích se stroji řady 242. Nakonec jsem přestoupil do Břeclavi, kde jsem byl zařazen do turnusu letmo. Zde vozím nejen vlaky EuroCity směrem na Bohumín a Prahu, ale i tamní regionální spoje. Vlaky vyšší kvality jsou pro mě výzvou a chci správným stylem jízdy ukázat ostatním, že i mladí umějí jezdit. Při jízdě nemám rád zažité stereotypy. Navíc mně nevadí, když musím řešit různé provozní i mimořádné situace, což je občas nechtěný adrenalin, ale s tím je moje profese spjatá,“ vysvětluje svůj postoj k povolání Filip. 

Fascinuje ho slovenská řada 350

Už od studentských let ho fascinovaly elektrické dvousystémové stroje řady 350. Ostatně dnes na nich často jezdí, i když lokomotivy má v držení slovenská společnost ZSSK. „Na těchto mašinách mě fascinuje klasický styl řízení, kde je sice méně elektroniky, ale zato se víc pracuje rukama. Mám dobrý pocit, že tyto stroje mohu sám ovládat, což je rozhodující, byť automatiku nezatracuji. Ostatně o Gorilách, jak se těmto strojům přezdívá, jsem natočil i jeden ze svých filmů.“ K filmování se Filip Januška dostal prakticky již v šesti letech, když si jeho tatínek, mimochodem také železničář, koupil jednu z prvních videokamer. Zvídavý synek si kameru vyzkoušel a tím byly položeny základy k jeho dalšímu životnímu hobby – filmování. 

Proslavily ho filmy na internetu

 „Když jsem byl na studiích v Břeclavi, táta koupil novou digitální kameru, kterou mi pak na chvíli půjčil. Vzal jsem si ji jednou k trati a začal filmovat vlaky. Nejdříve šlo o běžné záběry jedoucích lokomotiv, podbarvené obyčejnou hudbou, komponovat filmy jsem začal až po oslovení mým třídním profesorem na průmyslovce. Tehdy mně dal impulz, abych natočil nějaký snímek a zúčastnil se s ním studentské soutěže. Společně s několika spolužáky jsme natočili hraný film Dětský sen, který nás tak trochu proslavil. Film pojednává o malém chlapci, který postupně vyspěje v dospělého muže a splní si svůj dětský sen – stane se strojvedoucím. Ve filmu je dokonce i zápletka s krimi nádechem. Hlavní roli jsem si zahrál sám, malého chlapce hrál můj mladší bratr. Za film jsme dostali v Rakousku Cenu objevu na festivalu amatérských filmů studentů středních škol,“ vzpomíná na začátky svého filmování Filip.

Jeho nejznámějším a nejvíce sledovaným filmem se stal snímek o lokomotivní řadě 350. Jde o krátký, asi pětiminutový snímek, který autor sestříhal z celkem asi hodiny a půl natočeného materiálu. Ten, ale i ostatní filmy z Filipovy produkce, lze zhlédnout na portálu YouTube, kde má svůj kanál s názvem Januch1. 

Hraje si s barvami a atmosférou

„Nejvíce práce je vždy při zpracování filmů ve střižně. Sekvence musí na sebe přesně navazovat a každou milisekundu musím mít přesně odladěnou. Tyto jemné práce jsem se naučil na střední škole, kde jsme měli k dispozici počítačovou techniku se softwarem na stříhání filmů,“ vypráví Filip. Na filmování ho nejvíce baví hra s barvami a vnášení atmosféry. Záběry navíc podkresluje hudbou, aby docílil té správné atmosféry, vytvořil ze sestříhaných záběrů homogenní celek a ještě k tomu zaujal diváka. Na jeho snímky je opravdu radost se dívat. Přesvědčte se sami. 

FILIP JANUŠKA

Pětadvacetiletý strojvedoucí přišel na železnici v roce 2008 po absolvování Střední průmyslové školy v Břeclavi (obor Elektrická trakce v dopravě). Začal jezdit na provozním pracovišti ve Znojmě na motorových vozech řad 810 a 842. Později přešel do depa v Brně-Horních Heršpicích a od února 2012 jezdí jako strojvedoucí v Břeclavi v turnuse letmo na regionálních vlacích a spojích EuroCity. Zároveň je vášnivým amatérským filmařem.


Průměrné hodnocení (21 hlasů): 4.95

Další články této rubriky

Drážní rekordmany překvapilo pohodlí ve vlacíchDrážní rekordmany překvapilo pohodlí ve vlacích

26.11.2024 - Strávit 24 hodin prakticky v kuse ve vlacích je zážitek pouze pro skalní příznivce železnice. Nebo ne? Devítiletý Petr Moravec se svým otcem Vojtěchem vlakem nikdy příliš nejezdili, ale kvůli rekordu vykročili takříkajíc ze… »

Nechtěli, aby učil a věnoval se dráze, dnes dělá obojíNechtěli, aby učil a věnoval se dráze, dnes dělá obojí

31.10.2024 - V mládí ho varovala matka učitelka před kariérou v pedagogice a otec strojvůdce před dráhou. A tak dnes Zdeněk Michl působí na dopravní fakultě pražského ČVUT, brigádně vyráží po Evropě jako průvodce nočních vlaků a dopravě… »

Chceme ze zubačky udělat ještě větší lákadloChceme ze zubačky udělat ještě větší lákadlo

4.10.2024 - Česko má štěstí na řadu jedinečných tratí. Jedna z nich ale přece jen vybočuje. Jizerskohorská železnice je v úseku mezi Tanvaldem a Kořenovem jednou z posledních evropských normálněrozchodných ozubnicových drah. Unikátní… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika