Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Drážní symboly jako autorská licence i dobrý byznys

Drážní symboly jako autorská licence i dobrý byznys

12.8.2015 – autor: JAN DVOŘÁK

Fenomén železnice je inspirativní od jejího vzniku. A to nejen v rámci svého „ranku“. Asi nepřekvapí, že drážní motivy provázejí vše, co se jen mihlo kolem kolejí. Dotek železné dráhy vás však může zastihnout i v místech a na předmětech, kde byste jej opravdu nečekali. Například na prostíráních, talířích nebo přebalech gramofonových desek.

Drážní symboly jako autorská licence i dobrý byznys

Na to, že je železnice v hojné míře zastoupená na poštovních známkách, jsme si zvykli, připadá nám to docela přirozené, což dokazují všechny státy světa na svých ceninách. I když se zde najdou technické rarity v jejich výrobním provedení. Další oblastí s hojnou železniční tematikou jsou odznaky, obzvláště ty sportovní, kdy se kluby jmenovaly většinou Lokomotiva. Jistě všichni fandové sportu a fotbalu zvlášť mají v živé paměti slovenský klub Lokomotiva Košice, který jako jediný figuroval dlouhou řadu let v československé první fotbalové lize. Kdeže těmto klubům je dnes konec? Slovo „lokomotiva“ téměř vymizelo z našich fotbalových trávníků po roce 1989, kdy došlo po listopadových dnech k politickým a ekonomickým změnám. Tradiční fotbalové názvy zanikly. Namátkou: Lokomotiva Trutnov, Lokomotiva Beroun, Lokomotiva Kladno, Lokomotiva Zdice, Lokomotiva Brno, Lokomotiva Plzeň, Lokomotiva Nymburk, Lokomotiva Bílina…

Muzikantská múza i symbol národní hrdosti

Železniční náměty se se ale objevily i na gramofonových deskách. Celkem pochopitelně zdobily obaly nosičů, na kterých byly zachyceny zvuky parních lokomotiv. Větší jinotaj poskytovaly skladby nějakého hudebního tělesa, které mělo v názvu cosi od dráhy. Nejznámější takovou kapelou byla rocková skupina Locomotiv GreaT (LGT), která vznikla v dubnu roku 1971 v Budapešti, přes třicet let byla stálicí na špici maďarské populární hudby a vysloužila si i uznání na evropské scéně.

Železniční námět se objevil i jako motiv celoročního tištěného periodika, byť se železnicí nijak oborově nesouviselo. V roce 1930 vyšlo u nás první číslo měsíčníku Naše republika, jehož obálka byla v prvním ročníku v každém vydání totožná (měnilo se pouze pořadové číslo). Mimo mapy naší republiky bylo na ní vykresleno vše, co hýbalo světem (rozhlasové vlny, těžký průmysl, loď, auto, traktor na poli). Železnice nesměla v žádném případě chybět, ta byla na titulu hned dvakrát: vlevo u hřbetu parní vlak na viaduktu a v pravém dolním rohu parní lokomotiva.

Odvěký byznys a vášeň šotoušů

Náměty vonící kolejemi se objevovaly i na dalších artefaktech, které s dráhou jako takovou neměly nic společného. Byly vyrobeny k jiným účelům než k používání drážními zaměstnanci v pracovním procesu. Vznikla řada propagačních předmětů, kde se železniční motivy objevily proto, aby podtrhly jejich zajímavost, například hrnečky či skleničky se železničními vozidly. Vrcholem dokonalosti je pak stolování na prostírání sestaveném z jízdenek, přičemž po zkonzumování polévky se na dně talíře objevila budova nádraží. Aby člověk zjistil, kolik je hodin, může otevřít „cibule“, na jejichž víčku je vyobrazena lokomotiva. Při oblékání si vzít kravatu s potiskem parních strojů. Jako „šláftrunk“ si dát panáka bylinného likéru z lahve, na jejíž etiketě je vlak jedoucí z tunelu. Před spaním si pustit z gramofonové desky hlasy parních lokomotiv a začíst se třeba do knížky Pohádky o mašinkách. Že je to už příliš? Takových lidí je stále dost a tvůrci toho využívají. K tomu, aby lidé měli rádi vlaky a dráhy, nemusí na železnici pracovat. A tak jen houšť, ať železniční motivy vznikají i tam, kde člověka mile překvapí.


Průměrné hodnocení (10 hlasů): 5

Další články této rubriky

Každý by si měl najít svoji trasuKaždý by si měl najít svoji trasu

27.8.2020 - Jak si myslíte, že tráví ministr svůj volný čas? S golfovou holí nebo na tenisovém kurtu? A co třeba s rodinou, baťohem, psem a vychlazeným pivkem na lokálce uprostřed českých hvozdů. Málokdo ví, že vicepremiér Karel Havlíček… »

Jaroslav Rudiš: Pandemie mě paradoxně uklidnilaJaroslav Rudiš: Pandemie mě paradoxně uklidnila

29.6.2020 - Je známý nejen v České republice, ale hlavně v německy mluvících zemích, kde se jeho romány hojně čtou i vydávají. Spisovatel Jaroslav Rudiš, který je pověstný náklonností k vlakům – proslavila ho železničářská komiksová… »

Z vlaků do oblak a zase zpětZ vlaků do oblak a zase zpět

1.6.2020 - I když Aneta Ochránková ze Zákaznického personálu Brno doprovází vlaky teprve pár měsíců, už nyní je přesvědčená, že se v této práci našla. Kromě toho, že ji baví, zažívá díky ní každý den něco nového, zkrátka… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika