Devátý Chodovar Expres vyrazil na oslavy pěnivého moku

Četnická pátračka ze stanice Haberspirk legitimovala ředitele Krajského centra osobní dopravy Vladimíra Omelku. Ten svou příslušnost k „modré armádě“ tradičně deklaroval „přednostenským kastrůlkem“ a musel přiznat, že pije pivo. I to byla jedna z atrakcí Pivních slavností v Chodové Plané. Kromě bohatého hudebního programu, drsného humoru v podání Rudy z Ostravy – jako jednoho z moderátorů akce – nebo oblíbené soutěže o krále/královnu Chodovaru v pití piva na čas (ženy půllitr, muži rovnou tuplák) si na své přišli i příznivci železniční nostalgie. Do „Chodovky“ opět vyrazil vzorně udržovaný malý Hektor T 435.0145. 

Milovníci piva v Pendolinu

Jeho trasa jakožto Karlovarského Chodovar Expresu vedla z Karlových Varů, odkud vyrazil přesně v deset dopoledne přes Bečov nad Teplou do Mariánských Lázní a po dvacetiminutovém pobytu vyrazil do centra oslav. V Chodové Plané zastavil deset minut po poledni. Tam se stodvacetihlavý dav spojil se žíznivými milovníky národního nápoje, které dopravil další zvláštní spoj – Plzeňský Chodovar Expres. Úplně dehydrovaný ale nebyl nikdo, protože v obou soupravách tekl Chodovar proudem už cestou do cílové destinace. V Karlovarském padly za oběť žíznivcům dokonce tři sudy.

Ten, kdo nechtěl za každou cenu začít vzdávat hold místním sládkům už cestou na slavnosti, měl možnost využít jiné drážní kuriozity – dojet do Chodové Plané (kde za normálních okolností zastavují jen osobáky) Pendolinem. A ne jedním. České dráhy v Chodové Plané mimořádně zastavily hned tři spoje SuperCity – dva od Plzně (SC 516 a SC 512) a jeden z Františkových Lázní (SC 511). Početná skupinka zasvěcených (a že bylo ajznboňáků na slavnostech jako vždy požehnaně) se téměř sázela, jestli se sedmivozové „pendo“ vejde ke zdejšímu nástupišti. Bylo to sice ťip ťop, ale vyšlo to – strojvedoucí byli opravdoví profesionálové a jejich propočty na správné zastavení stoprocentně vyšly. Kromě Pendolin v Chodové Plané mimořádně zastavily i čtyři rychlíky, takže variant, jak se na slavnosti a zpět dopravit vlakem, bylo několik. 

Pivní mejdan probíhal za hitovek Queenů a AC/DC

V samotném areálu pivovaru to jako vždy doslova vřelo. Nejen proto, že zmiňovaná četnická pátračka bedlivě dohlížela na to, aby se nikdo „neflákal a řádně konzumoval“ (nám, kdo jsme po všem tom pivu měli chuť na skvěle vypadající koláč, bylo s poťukáním pendrekem na čelo doporučeno příště vyrazit radši do Domažlic), ale také díky skvělé volbě hudebního doprovodu. Heligonkáře na scéně vystřídala maďarská skupina Hollóének Hungarica, která návštěvníky zavedla do dob spanilých dam a neohrožených rytířů, po setmění pak pivovar patřil revivlům. Slovenská QueenMania přivezla skoro pravého Freddyho Mercuryho, Spejbls Helprs zase výtečně zaskočili za rockovou legendu – AC/DC. Zahanbit se nenechal ani Ruda z Ostravy, který zapěl remake současných hitů, čímž přihlížející obecenstvo přiměl procvičit bránice.

V takhle skvělé náladě se ostatně ne­sla celá akce a znát to bylo i u „ajznboňáckého“ stolu. Stranou šlo špičkování mezi kolegy od SŽDC a ČD, s nadsázkou se kastovalo jen podle toho, kdo pije kvasnicovou desítku a kdo normální dvanáctku. A když se Chodovar Expresy rozjížděly večer zpět do Plzně a Varů, na resumé stačila jen jedna věta: Bylo to fajn, tak zase za rok.