Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Bratři si postavili repliku úzkorozchodné parní lokomotivy

Bratři si postavili repliku úzkorozchodné parní lokomotivy

28.1.2015 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Bratry Radka, profesí informatika, a strojaře Michala Bednářovy spojuje obdiv k historické technice a také skvělá technická a organizační zdatnost. Zatímco jiní parní lokomotivy opravují, což lze označit rovněž za velké umění, oni si hned vyrobili novou! Tedy repliku historické parní úzkokolejné lokomotivy podle vzoru firmy Orenstein a Koppel.

Bratři si postavili repliku úzkorozchodné parní lokomotivy

Někdo se na lokomotivy rád dívá, jiný si je dokáže i sám vyrobit. To je případ bratrů Radka a Michala Bednářových. Tito fandové vlastními silami sestrojili repliku historické parní mašiny a loni na konci října ji předvedli veřejnosti v chodu u Národního technického muzea na Letné. Předtím ji zkoušeli na kolínské řepařce, poté na přehlídce úzkokolejek až v lotyšském Ventspilsu. Jde o vůbec první novostavbu mašiny na našem území po šedesáti letech.

Nákresy sháněli v Německu

Co je k tomu vedlo a jak dlouho se mašinka rodila? „Myšlenka je více než deset let stará, oba jsme chtěli věnovat se ‚šestistovkám‘ a kraussky a orenštajnky se nám moc líbily a v Česku nejsou. Přemýšleli jsme, co by šlo postavit, a nakonec jsme zvolili konstrukci firmy Orenstein a Koppel (OaK), protože má jednoduchá konstrukční řešení. Její výrobky navíc putovaly i do Asie, Oceánie, kde byl pak problém se servisem. A tak společnost rychle přešla k typizaci. Mašiny od výkonu 20 do 50 koňských sil mají díly shodné. Dalo se z toho vyjít,“ vysvětluje Michal Bednář.

Katalog dílů ani výkresy však neexistovaly, pouze plánky od lokomotiv jiného typu. Bratři nakonec sehnali knížky v Německu, ale trvalo to. „Před dvanácti lety vznikl náčrtek kotle, rámu, základních celků, pak to usnulo, protože jsme se věnovali jiným věcem a neměli v té době takové možnosti – jak technické, tak finanční,“ přibližuje zrod lokomotivy.

V roce 2005 založili První českomoravskou restaurátorskou dílnu na stroje a přístroje, která se věnuje hlavně parním strojům, ale i jiné staré technice. Před čtyřmi lety začali spolupracovat s firmou SEA CZ Kolín, specializující se na opravy parních kotlů, a založili dceřinou 1. Kolínskou lokomotivní společnost. Ta se věnuje výhradně stavbě a opravám lokomotiv. „To asi byl ten první impulz, že jsme si troufli na novostavbu parní mašinky,“ vzpomíná Radek.

Hlavní slovo měl počítač

A jak se taková funkční pára vyrábí? Samozřejmě složitě. Hlavním výrobním či vývojovým nástrojem byl počítač, na němž museli lokomotivu coby 3D model navrhnout. „Kotel je relativně jednoduchý, ale mechanika parního stroje je těžká, a ze všeho nejhorší je rozvod. Mechanicky to muselo fungovat nejprve v 3D modelu, kde jsme to namodelovali a ověřili základní funkčnost,“ říká.

Cennými zkušenostmi se pro ně staly opravy dvou úzkorozchodných Brigadelok do Lotyšska, u nich se zrodila spolupráce se SEA CZ, a pak rekonstrukce normálně rozchodné lokomotivy Princ Erich pro SAZ Sázava. „Ta krausska byla ve špatném stavu, plechy zkorodované a dělaly se komplet nové. Ale i třeba rám, kde se vyvařovaly nové plotny, chyběl také rozvod. Shodou okolností jsem měl součástky na kraussácký rozvod z podobné mašiny. Koupil jsem je kdysi od kamaráda, který je našel někde na půdě zrušené výtopny. Použít je sice chtěl jinde, ale nakonec šly částečně využít zde,“ vzpomíná Radek.

Michal přibližuje úskalí výroby. „Nejobtížnější, což jsme ostatně čekali, byl složitý odlitek bloku parního válce. Problém, který nás zdržel o tři týdny, bylo sesazení tří náprav orenštajnky tak, aby kola byla otočena přesně o 90 stupňů. Ono se to zdá jako banalita, ale když jsme prostudovali skripta o parních lokomotivách a zjistili, jakou tam mají povolenou toleranci, řádově úhlové vteřiny, tak bylo jasné, že to nebude jednoduché.“

Mašina může do provozu

Ale povedlo se. Následovalo schvalování, které je jednodušší tím, že se staví replika něčeho již existujícího. Samozřejmě vše je přepočítané podle současných norem a využívá se moderních materiálů a poznatků. „To je jiná písnička. Nový kotel je svařovaný, spočítaný na 14 atmosfér, tedy s bohatou rezervou. Původní vzor měl kotel nýtovaný s měděnou pecí a byl na 12 atmosfér,“ říká Radek Bednář.

Po vychytání drobných problémů se mašinka předvedla odborné veřejnosti na kolínské řepařce a pár dní nato až v dalekém Lotyšsku na mezinárodním srazu. Oba bratři už řešili různé konstrukční věci a připravovali dokumentaci repliky parní lokomotivy do Rakouska pro jednoho zákazníka. Orenštajnka je první projekt dotažený do realizace, jenže bratři Bednářové mají do budoucna plány hodně odvážné. Sen o novostavbě repliky normálně rozchodné rychlíkové lokomotivy se dvěma velkými spřaženými nápravami prý není nereálný.


Průměrné hodnocení (9 hlasů): 4.67

Další články této rubriky

Strojvůdce si rozumí s vlaky, modely i violouStrojvůdce si rozumí s vlaky, modely i violou

30.7.2019 - Jednačtyřicetiletý strojvedoucí Marek Strmiska, který vozí nejčastěji vlaky vyšší kvality na mezinárodních spojích linky Ex 3 Metropolitan mezi Prahou, Břeclaví a Štúrovem, ale také railjety či rychlíky na vlacích InterPanter,… »

Radost hledá v knihách a na železnici Radost hledá v knihách a na železnici

11.6.2019 - Trpí Aspergerovým syndromem, což je jedna z forem autismu, miluje všechno spojené s dopravou, zvláště pak železnici. Sedmnáctiletý Petr Večerek z Nového Jičína se i přes svůj hendikep snaží žít plnohodnotně jako jeho… »

Strojvedoucí svou pohotovostí zabránil tragédiiStrojvedoucí svou pohotovostí zabránil tragédii

16.4.2019 - Na nešťastné pátky třináctého strojvedoucí českotřebovského regionálního provozního pracoviště OCP Střed Jan Zika nevěří. Přesto ten loňský, červencový, pro něj zrovna moc dobře nezačal. Málem totiž skončil mimořádnou… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika