Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Značka DR: dědictví Říše přežilo desetiletí socialismu

Značka DR: dědictví Říše přežilo desetiletí socialismu

11.11.2015 – autor: JAN DVOŘÁK

Je až s podivem, že po prohrané druhé světové válce nechaly vítězné mocnosti kontroverzní název Deutsche Reichsbahn – v jednotném čísle Německá říšská dráha – pro železničního dopravce v bývalém východním Německu. A co víc: jeho historie se uzavřela teprve před jednadvaceti lety a společnost pod tímto jménem fungovala dlouhá desetiletí.

Značka DR: dědictví Říše přežilo desetiletí socialismu

Německo má bohatou železniční historii. Současný hlavní dopravce Deutsche Bahn (DB) je následnickým subjektem železničních firem dřívějších částí rozděleného německého státu po 2. světové válce, a to Deutsche Bundesbahn – DB (NSR), Deutsche Reichsbahn – DR (NDR) a VdeR (Západní Berlín). Deutsche Bahn AG byla založena 1. 1. 1994 jako akciová společnost vlastněná státem.

Po skončení 1. světové války odevzdalo Německo na účet reparací 5 000 parních lokomotiv, přes 10 000 osobních a 150 000 nákladních železničních vozů. Tehdy také dostalo německé ministerstvo dopravy úkol organizovat provoz železnic, které v roce 1920 přešly do správy tehdejší Německé říše. Vznikla Německá říšská dráha – Deutsche Reichsbahn (DR) podřízená ministerstvu dopravy. Ač se jednalo o veřejnou dopravu, byla železnice vedena i jako strategický dopravní prostředek pro vojenské účely, a tudíž zde platil zákaz fotografování.

Elektrizaci tratí přerušila válka

Němci byli pokrokoví. Už v roce 1905 vznikla na německém území první elektrizovaná železniční trať. Elektrizace postupovala kupředu hlavně ve 20. letech, tedy již za vlády DR. Během 2. světové války se uskutečnily práce související s elektrizací železniční trati Mnichov – Berlín, na níž se stal důležitým uzel Saalfeld na jihu Durynska. Kvůli válečným událostem v roce 1944 však k zahájení provozu v elektrické trakci nedošlo na celé trati. Neuskutečnila se ani elektrizace dalších rozestavěných tras.

Ve 2. světové válce byla velká část zařízení elektrizovaných železničních tratí zničena, takže provoz musel být udržován v parní trakci. Obrovské byly škody na technickém zařízení. Po 2. světové válce bylo v provozu pouze 65 % parních lokomotiv, 40 % osobních a 75 % nákladních železničních vozů v porovnání se stavem v roce 1936. Řízení provozu železnic příslušelo spojeneckým armádám. V důsledku škod, které vznikly během války, a změnami vyplynuvšími z poválečného rozdělení německého území, se projevila nutnost obnovy železničních zařízení a výstavby zcela nových. Postup určily změněné hranice i zahraniční vztahy. Nejprve byla nutná oprava tratí pro jednokolejný provoz, později pro dvojkolejný. Vznikly nové úseky v okolí Berlína, jež umožnily vést železniční dopravu mimo západní část města. Ale protože východní území Německa bylo více poničené válkou než západní, trvala obnova a modernizace v nově vzniklé NDR podstatně déle než v západní části Německa, kde vznikla NSR.

Vzniklo osm ředitelství DR

S elektrizací se na DR pozvolna začínalo až v roce 1951, ale to už se týkalo pouze východního Německa, kde byl rozvoj elektrické trakce daleko pomalejší než na západě u DB. Východní část Německa byla po válce ve velmi špatném stavu a k situaci nepřispělo ani drancování ze strany Sovětského svazu, zatímco v západní části se obnovy chopily USA, Velká Británie i Francie. Po válce pokračovala DR v NDR (německy DDR) v dlouholeté tradici vozby parními lokomotivami a také motorovými vozy. Vzniklo osm ředitelství DR: Berlin, Cottbus, Dresden, Erfurt, Greifswald, Halle, Magdeburg a Schwerin. Pro spojení NDR se skandinávskými zeměmi byla důležitá námořní trajektová doprava železničních vozů. Německá říšská dráha byla vlastníkem několika trajektových lodí. Mezi Dánskem a německým Warnemünde se vlaky plaví od roku 1903, o šest let později začala fungovat námořní trajektová linka z přístavu Sassnitz do Švédska.

V roce 1974 byl zrušen zákaz fotografování a filmování lokomotiv, vlaků i dalších provozních zařízení na území NDR. Focení bylo dovoleno na DR na místech přístupných veřejnosti, zákaz se nadále vztahoval na pohraniční přechodové stanice včetně trajektových a přístavních zařízení a na vojenské přepravy.

Na východě vládla pára

Zatímco přelom 70. a 80. let minulého století znamenal u nás velké omezení a ukončení parního provozu, ve východním Německu stále vládla pára. Velká koncentrace parních lokomotiv byla u DR v již zmíněnem Saalfeldu, kde se stalo tradicí, že most přes severní zhlaví stanice u depa byl obležen fotografy a filmaři, kteří čekali na odjezdy parních vlaků. Ještě v roce 1981 tak na jihozápadě NDR jezdily hlavně parní lokomotivy.

Za celou éru převezly vagony DR miliony cestujících, mnoho důležitých nákladů od strojů přes dobytek, ropu a písky až po uhlí, ale také se podílely na přepravě zbraní na frontu a odvážely zbídačelé zajatce a vězně i jejich umučená těla do koncentračních táborů. Vozily ukořistěné věci z dobytých území nebo ukradené kostelní zvony k přelití na kov pro zbraně…

Po 2. světové válce na Německo tvrdě dopadly různé sankce. V roce 1945 byly z rozhodnutí vítězných mocností rozpuštěny všechny německé sportovní organizace a kluby. To se týkalo i organizací politických. Ale až rokem 1994 skončila Deutsche Reichsbahn a tím i definitivně památka na kdysi nacisty plánovanou německou Třetí říši, která podle nacistického vůdce Adolfa Hitlera měla být tisíciletá.


Průměrné hodnocení (22 hlasů): 4.45

Další články této rubriky

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 letPo Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

3.11.2022 - Známé přísloví praví, že i cesta může být cílem. Ano, někdy je skutečně důležitější samotná jízda než její cíl. Na jedno takové místo se teď podíváme. Jedná se o čtyřkilometrovou městskou železniční dráhu v našem… »

Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk

7.10.2022 - Motorizace nezasáhla Rakousko stejně intenzivně jako Československo. Zatímco ČSD si do roku 1939 pořídily přes 600 motorových vozů různého typu, u sousedních BBÖ to byly jen desítky motoráků. Většina z nich patřila do kategorie… »

Před 20 lety řádily v Čechách ničivé povodněPřed 20 lety řádily v Čechách ničivé povodně

7.9.2022 - Přesně před dvaceti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů a škody v hodnotě zhruba 73 miliard korun, z toho jen na pražském metru sedm miliard. Zasažená byla více… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika