Zmizelá železniční Praha na černobílých fotografiích

Probírání starých fotografií není jenom o nostalgii. Ze snímku starého padesát let se sice dozvíte, jak kdysi vypadalo místo, které třeba důvěrně znáte, ale především si lépe a v širším kontextu uvědomíte změny, které kolem vás neustále probíhají. Dopravní, ale i ekonomický vývoj hlavního města můžete posuzovat i podle právě vydané knihy v rámci cyklu Zmizelá Praha, která se zaměřuje výhradně na svět železnice, a to dokonce už ve druhém dílu. Ivo Mahel pro vás sestavil poutavou kolekci černobílých fotografií, kterou náležitě vybavil vysvětlujícími popisky. Na začátku knihy navíc máte pomůcku v podobě map, v nichž jsou zakreslena místa, kde byly publikované snímky pořízeny. Aspoň párkrát se k mapám určitě vrátíte, protože nebudete věřit vlastním očím. 

Dramatické proměny

Hned první fotografie z Hostivaře obsahuje kromě nádražní budovy jen louky, lesy a pole. Dnes je zde náměstí Josefa Marata s hustým silničním provozem a samozřejmě sídliště! Kniha ukrývá pár překvapení téměř pro každého. Například zastávku (dříve stanici) v Hlubočepích obklopuje les průmyslových závodů, které dávají tušit existenci vleček a velkou poptávku po přepravě nákladu po železnici. V současnosti má toto území rekreační charakter (okraj Prokopského údolí). Obyvatele Prahy 4 zase může šokovat, že trať okolo Kačerova dříve nevedla v tak hlubokém zářezu pod úrovní silnice jako dnes nebo že stanice v Braníku byla v šedesátých letech třetím nejvytíženějším nádražím v hlavním městě.

Výrazné úpravy terénu či budov si často vynutila výstavba dálniční sítě (posun stanice v Krči mimo hlavní obytnou zástavbu) nebo tramvajové sítě (vznik zastávky v Modřanech). Dramatické proměny se ale uskutečnily i v nedávné minulosti. Dnes už je to skoro k nevíře, že na pražské hlavní nádraží vedly od východu jen dvě jednokolejné tratě, z toho jedna klikatá a druhá strmá. Přitom Nové spojení bylo otevřeno až v roce 2009! Než bylo postaveno, rychlíky se ploužily v těsné blízkosti žižkovských domů a cestující se dívali, jak v osvícených bytech lidé večeří nebo se dokonce převlékají. Z bývalé tratě, která obsahuje i 303 metrů dlouhý tunel, se stala pohodlná stezka pro pěší a cyklisty. 

Máte zastávku na Spořilově?

Pohled do železniční minulosti Prahy ale není u konce. Stále probíhá pátrání po snímcích některých lokalit, které dříve vypadaly docela jinak, například zastávka na Spořilově (zanikla na počátku 60. let) nebo úrovňový přejezd se zá­vo­ra­mi přes Spojovací ulici v Libni. A budoucnost už klepe na dveře. V příštích dvou letech se zmodernizuje například zastávka v Klánovicích, postaví nová zastávka v Bubenči a v souvislosti s prodloužením metra vznikne přestupní terminál ve Veleslavíně. Jednou snad přijde i modernizace koridorové tratě podél Berounky na Smíchov a třeba i železniční spojení centra Prahy s letištěm v Ruzyni. Tak choďte často fotografovat, ať se mají příští generace čemu divit.

KRÁTCE O TITULU

• Celý název knihy, která vyšla v rámci cyklu Zmizelá Praha, zní: Nádraží a železniční tratě, 2. díl, Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby na pražské periferii.
• Autorem publikace a textů je Ivo Mahel, 212 černobílých fotografií pochází ze soukromých zdrojů i archivů velkých organizací (jeden snímek dodal i člen redakce Železničáře Martin Navrátil).
• Knihu o dvou stech stranách vydalo v dubnu 2013 Nakladatelství Paseka.