Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Železnice v zrcadle poštovních známek

Železnice v zrcadle poštovních známek

7.11.2017 – autor: JAN DVOŘÁK foto: AUTOR

Nad jejich používám se dnes ani už nepozastavujeme a bereme je jako samozřejmost. Byť mají nejlepší léta za sebou, jsou poštovní známky i v době mobilů a e-mailů stále běžnou součástí naší komunikace s úřady či institucemi, ale i mezi lidmi samotnými. Od vydání této první ceniny uplynulo více než 170 let, mnohokrát změnila podobu i motivy, ale stále patří k vyhledávaným cílům mnoha sběratelů.

Železnice v zrcadle poštovních známek

Poštovní známka slouží od nepaměti jako potvrzenka o zaplacení poštovního poplatku. Nejčastěji se nalepuje na obálku či pohled, může však také být vytištěna přímo na poštovním dokladu. Poštovní známky nakonec svým významem přesáhly původní určení a postupem času se staly oblíbeným předmětem sbírek a bádání řady filatelistů. Důležitou roli v tomto ohledu sehrála i jejich estetická hodnota. Navíc se staly rovněž vhodným prostředkem k připomínce a uctění významných osobností a událostí. Některé exempláře vzácných známek dnes běžně dosahují astronomických cen.

Rodištěm Anglie

Známka jako taková spatřila světlo světa v Anglii roku 1840. Nicméně vůbec první návrhy podal už roku 1835 Slovinec Lovrenc Košir, příslušné úřady je však odmítly. O dva roky později přišel s podobným nápadem ve Velké Británii James Chalmers. Ani on ale neuspěl. Komplexní poštovní reformu začal prosazovat ve stejné době i venkovský učitel a pozdější generální poštmistr Rowland Hill. Své smělé plány publikoval v článku Postal Reform: it´s Importance and Practibility v roce 1837. Tvrdil, že bude vhodnější, aby za doručení zásilky platil odesílatel a nikoli příjemce, jak tomu bylo do té doby. Často se totiž stávalo, že adresát odmítl převzít zásilku, protože za ni jednoduše nechtěl platit. Navrhl rovněž jednotnou cenu za dopis. Argumentoval přitom zejména tím, že se tak sníží náklady státní správy. Poštovné již nebude účtováno jako dosud podle vzdálenosti, což vyžadovalo, že každá zásilka měla individuální záznam v účtech Královské pošty. Hillovy návrhy nakonec v srpnu roku 1839 schválil parlament a Hlavní poštovní úřad spustil službu v roce 1840. To znamenalo prakticky okamžitě radikální snížení poštovného a jeho masové využívání veřejností. Hill byl později jmenován generálním poštmistrem.

Na našem území byly známky zavedeny 1. června roku 1850 a první československá známka „Hradčany“ vyšla 18. prosince roku 1918 a vytvořil ji Alfons Mucha. Distribuovaná byla tiskem v mnoha barvách a nominálech.

Filatelistická velmoc ČSR

Filatelie jako zájmový koníček rozšiřuje vědomosti sběratele, který se díky jednotlivým známkám zajímá o zeměpis, zoologii, dějepis, techniku, botaniku. Tím se dostáváme ke sběratelství jako takovému, kdy si mnozí filatelisté své sbírky třídí na různé období, sbírají je podle států, nebo podle obrázků. Těmi častou jsou nejčastěji auta, motýli, fotbal, květiny, železnice či lodě.

Jak ve vydávání, tak ve sbírání známek, bylo Československo už od svého vzniku velmocí. Zatímco v jiných zemích byly vydávány známky všelijak efektní a pestré, u nás se držela tradice pohlížející na tyto malé kousky papíru jako na umělecká díla. Buďme rádi, že tuzemští grafici vytvářejí dodnes známky, které obdivuje celý svět. Mimo jiné o tom svědčí i několikakusové série našich lokomotiv či jiných známek se železniční tematikou. Pro filatelisty a železniční fandy jsou tyto československé známky notoricky známé a tak jako ukázku železničních poštovních známek představujeme ty méně známé z různých koutů světa.

Víte, že železniční náměty na známkách byly jedněmi z prvních? Není divu, vždyť železnice a pošta byly právě ve 2. polovině 19. století dva symboly spojení mezi lidmi. Známek s lokomotivami a vůbec s železniční tematikou bylo v celém světě vydáno na tisíce. A kolik je u nás vlastně sběratelů známek? Ve Svazu českých filatelistů je jich organizováno asi 5 000, ale asi dvakrát tolik jich je neorganizovaných. V polovině 80. let 20. století to bylo téměř 75 tisíc organizovaných filatelistů a k tomu 11 tisíc dětských kroužků. Tato čísla už jsou minulostí, neboť po listopadové revoluci v roce 1989 se lidem otevřely jiné možnosti a to i ohledně zábavy. Přesto jsou naši filatelisté plni optimismu, vždyť už od roku 1938 pořádají velké výstavy pod označením PRAGA a jejich vrcholem byla světová výstava PRAGA 1988. Další se chystá na rok 2018, kde by měla být k vidění přehlídka nádherných známek, které vznikly v této zemi. Nenechte si ji ujít, určitě budou k vidění lokomotivy s názvy Zbraslav, Kladno, Kremák, Papoušek, Ajax, Karlštejn, Albatros, Čmelák, a to na malých papírech s vroubkovaným lemem.


Průměrné hodnocení (12 hlasů): 4.25

Další články této rubriky

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 letPo Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

3.11.2022 - Známé přísloví praví, že i cesta může být cílem. Ano, někdy je skutečně důležitější samotná jízda než její cíl. Na jedno takové místo se teď podíváme. Jedná se o čtyřkilometrovou městskou železniční dráhu v našem… »

Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk

7.10.2022 - Motorizace nezasáhla Rakousko stejně intenzivně jako Československo. Zatímco ČSD si do roku 1939 pořídily přes 600 motorových vozů různého typu, u sousedních BBÖ to byly jen desítky motoráků. Většina z nich patřila do kategorie… »

Před 20 lety řádily v Čechách ničivé povodněPřed 20 lety řádily v Čechách ničivé povodně

7.9.2022 - Přesně před dvaceti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů a škody v hodnotě zhruba 73 miliard korun, z toho jen na pražském metru sedm miliard. Zasažená byla více… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika