Železničář / Historie / Železnice pod hrady a zámky
Železnice pod hrady a zámky
3.5.2018 – autor: JAN DVOŘÁK Foto: sbírka autora
Většinou pod monumenty hradů a zámků, tyčících se na vrších kopců, vedly obchodní cesty po zemi i po vodě, neboť ty nejdůležitější se stavěly převážně v blízkosti řek. Časem se v údolích pod nimi rozjely i vlaky, protože se ukázalo, že železnice je daleko rychlejší a pohodlnější k přepravě čehokoli než tehdejší zdlouhavá plavba čluny či dostavníková nebo formanská jízda.
Ale ne pod všechny hrady a zámky se železná dráha dostala k jejich blízkosti. Jsou území, kam nepronikla – u nás například oblast středního Povltaví s kdysi důležitými hrady a zámky Zvíkovem, Orlíkem, Zalužany, Vrškamýkem, Vysokým Chlumcem či Tloskovem. V 19. století si někteří tehdejší majitelé hradů, zámků, tvrzí či velkostatků nepřáli, aby nový dopravní prostředek jezdil poblíž jejich sídla, natož po jejich pozemcích. Z neznámého vozidla na kolejích měli lidé strach. A tak se stalo, že na mnoha místech světa si majitelé panství prosadili stavbu tratí s ohledem na své pozemky. Vznikaly tak různé zbytečné okliky, zákruty i úvratě – například středočeská Liteň, kde v letech 1859-1949 patřil zámek s velkostatkem rodině Daubků. Proto máme na jedné straně hrady a zámky s velmi těsnou blízkostí železnice, jako je tomu ve slovenském Zvolenu, kde jen pár desítek metrů od sebe se prolíná historie se současností, a na druhé straně zase železnice, které se od hradů a zámků odklánějí do dálky třeba i několika kilometrů.
Nejen majestátní Střekov
Břehy mnoha světových řek jsou protkány železnicemi, nad nimiž se tyčí hrady nebo zámky. U nás můžeme jmenovat Labe, kde jsou nejznámější fotografie řeky a vlaků s hradem Střekov či s děčínským zámkem, další známé fotografie železnice s hrady a zámky jsou od řeky Orlice, Sázavy, na Slovensku takovou řekou se železnicí a mnoha hrady a zámky je Váh, v Rakousku a v Maďarsku Dunaj, v Německu dominují řeky Rýn, Mosela a Sála, a tak bychom mohli pokračovat.
Největší doba rozkvětu tvrzí, hradů a zámků trvala od 12. do 17. století, pak už se na stavu těchto památek začaly projevovat následky válek a hospodářských výkyvů. Mnohé byly v éře začínajících železnic už opuštěny, ale během 19. století začaly opět přitahovat nové majitele, kteří si je nechávali nákladně přestavovat. A tak na mnoha z nich se vystřídala řada rytířských a panských rodů. Dnes jsou tyto historické stavby v majetku státu i v soukromých rukou, konají se v nich prohlídky pro návštěvníky a najdete v nich muzea, restaurace a hotely.
Některé hrady a zámky se staly pro dráhu vděčnou fotografovanou kulisou – oblíbený je například Frýdlant v Čechách, Pernštejn, Bečov nad Teplou. Jiné už nelze po léta dostat do záběru s vlakem kvůli vzrostlé vegetaci bující nejen podél trati, ale také na kdysi holých stráních kopců, kde tyto, dnes již historické stavby byly postaveny.
Rozpínavý akát
Nejhorší bující invazní rostlinou podél tratí je trnovník akát, jehož první zplanění do volné přírody bylo v českých zemích zaznamenáno v roce 1874. Nyní se u nás šíří zejména v teplejších oblastech, ale i ve středních polohách především podél železnic a hojně obsazuje i skalnaté stráně nad řekami. Prostor kolonizuje intenzivním vegetativním rozrůstáním, též ale tvorbou množství semen. Strom je jedovatý, toxiny způsobují u člověka rozpad červených krvinek. Nejjedovatější jsou kůra a plody. Akátiny jsou v důsledku kořenových výměšků prakticky bez vegetace. Trnovník akát je řazen mezi čtyřicet nejinvaznějších dřevin světa, jeho houštiny podél železničních tratí jsou prakticky nezničitelné a dráhy na jejich každoroční vysekávání vynakládají nemalé finanční prostředky.
Některé zde publikované snímky historických památek se železnicí už z daného místa znovu nejdou pořídit, a to z různých důvodů. Zajímavých obrázků z Česka by mohlo být jistě více, ale těch několik fotografií od našich východních i západních sousedů bylo vybráno záměrně. Vždyť tato místa neleží až tak daleko od našich hranic a vlakem jsou dnes snadno dosažitelná. Železniční fanda si jako inspiraci k fotografování a k výletu do blízké ciziny může vybrat třeba právě zveřejněné snímky z Německa či Slovenska. Má i možnost objevit od těchto míst jen několik kilometrů po proudu či proti proudu zmíněných řek i blízké jiné, nám v České republice celkem neznámé hrady a zámky stojící nad železnou dráhou.
Další články této rubriky
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »
Před 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová Esa
5.10.2024 - Přesně před čtyřiceti lety, 5. září roku 1984, převzaly tehdejší Československé státní dráhy (ČSD) první sériový stroj původního označení ES 499.1003. Tím odstartovaly postupné dodávky sériově vyráběných traťových… »