Železničář / Historie / Zašlou slávu drah připomínají pomníky
Zašlou slávu drah připomínají pomníky
20.12.2016 – autor: JAN DVOŘÁK
Když se řekne dráha, snad každý si vybaví železnici. Někdo možná na druhé místo zařadí tramvaje. O dopravu cestujících se staraly i magnetické dráhy. Na světě navíc existují nejenom pozemní, ale také nadzemní, podzemní nebo automatické dráhy s kabinami, trolejbusové, případně lanové. A právě na počest mnohých z nich vznikly drážní pomníky.
Dráha či dráhy odjakživa něco spojovaly, vedly odněkud někam se záměrem něco nebo někoho dopravit, respektive přepravit do cíle. A protože se osvědčily a byly důležité snad ve všech obdobích po celém světě, začaly se i jim stavět pomníky, například když jejich vozidla či samotná dopravní tělesa přestávala fungovat, a to ať z důvodu opotřebení, náhlé nerentabilnosti či rekonstrukce.
Namátkou zmíněné drážní pomníky vypovídají o drážní historii, čímž je myšlena informovanost návštěvníků měst, obcí a krajů o místní drážní přepravě lidí nebo zboží, nikoliv tedy monumenty vypovídající o bojích, osvobozeních či neštěstích. Drážní pomníky byly vždy vystavěny k úctě vozidel nebo k uctění pamětihodnosti drážního tělesa.
Jedním z takových fenoménů u nás se stalo zabudovávání kolejnic nebo staničních sloupků po zrušených tramvajových provozech či některých jejich úseků do vozovek a na chodníky měst nebo i drátů jako troleje po zrušených dráhách trolejbusových. Tato města na drážní dopravu už jen vzpomínají s nostalgií – Bohumín, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Liberec, Praha či Ústí nad Labem. Zde najdeme pomníky provozu již zrušených drah nebo jejich částí.
Fenomén i za hranicemi
A podobně je tomu i ve světě. U našich blízkých sousedů vznikly zajímavé velké monumenty. Například v německém Klingenthalu, v idylické krajině Krušných hor poblíž hranic s Českou republikou, byla v místech, kde dříve fungovalo depo zdejší elektrické dráhy (zrušena 4. 4. 1964), postavena jako pomník tramvajová souprava elektrického a vlečného vozu. Ve slovenském Zvolenu zase vyrostl zřejmě největší železniční pomník na světě – opancéřovaná parní lokomotiva s několika vozy – na počest Slovenského národního povstání za 2. světové války.
Pomníky s vozidly se víceméně stavěly v blízkosti dep a vozoven, nádražních budov, ale i třeba vleček – lomových či cukrovarnických. Některé pomníky ovšem po čase zanikly. Stalo se tak například kvůli korozi na daném exponátu, poničení pomníku vandaly, odstranění vozidla kvůli jeho renovaci a opětovnému zprovoznění pro muzejní účely a podobně. O tom, že se kdekoli na světě dráhám vděčí za mnoho, svědčí i naše snímky pomníků, z nichž některé jsou dále pietně udržované, jiné už dnes naopak nemusí ani existovat.
A tak si na svých cestách nejen po České republice vzpomeňte při neočekávaném setkání s takovým pomníkem na zdejší obyvatele a na kraj, protože každý pomník vznikl z nějakého důvodu. Dává nám nahlédnout do místní historie, kterou obvykle turistům a návštěvníkům daného místa osvětlují většinou informační cedule vypovídající o historii konkrétního drážního pomníku.
Další články této rubriky
Bardotka přežila milénium a slaví šedesátku
5.12.2024 - Patří k nezaměnitelným a dnes již legendárním strojům. Lokomotiva T 478.1, známější spíše pod přezdívkami Zamračená nebo Bardotka, je považována za jeden z nejzdařilejších strojů z bývalého pražského závodu ČKD. První… »
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »