Záplavy v roce 1997: když voda zabíjela

Během několika dnů mezi 4. a 8. červencem 1997 spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Na Lysé hoře dokonce za jediný den zaregistrovali těžko uvěřitelných 234 mm vody. Na Pradědu napršelo za celý měsíc 661 milimetrů, což představovalo 450 % průměrných červencových a 50 % průměrných celoročních srážek. Především v horských oblastech nebyla půda schopna absorbovat takto vysoké množství vody. Morava, Odra i jejich přítoky se proto rychle rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody a povodeň zasáhla jednu třetinu území Moravy a Slezska a část východních Čech. Záplavy postihly i území Polska, Slovenska a Rakouska. 

Troubky symbolem

Následky řádění živlů byly obrovské. V Otrokovicích voda zaplavila několik čtvrtí, ochromila továrnu na výrobu pneumatik, zničila i desítky obchodů a skladů. Tři týdny pod vodou nenávratně změnily podobu tohoto města, kde musely jít k zemi stovky domů zejména z nepálených cihel. Radnice tu dokonce rezignovala na památkovou zónu a místní mohli své domky opravovat podle své fantazie a hlavně s ohledem na finanční možnosti. Místo unikátních cihlových teď mají domky pestrobarevné fasády. A Otrokovice proto vypadly z učebnic architektury. Podobně však dopadly další desítky měst a obcí, které se ocitly bez elektřiny, plynu a pitné vody. Záchranáři evakuovali desetitisíce lidí.

Symbolem katastrofálních povodní se staly Troubky. Zahynulo zde devět obyvatel a k zemi šlo zhruba 150 domů. Zkáze neušly ani sousední obce Bochoř, Citov nebo Vlkoš. Tragédii si prožili obyvatelé Bystřičky na Vsetínsku. Lidé tu našli nedaleko vody mrtvého novorozence. Pátrání po jeho matce bylo marné, jak se ukázalo později, utonula. Během povodní v roce 1997 zahynulo 49 lidí, zničeno bylo 2 152 domů, strženo 26 mostů a celková škoda dosáhla 63 miliard korun. Pojišťovny tehdy řešily neuvěřitelných 117 000 případů a vyplatily devět miliard korun. Zároveň ale katastrofa mezi lidmi vzbudila nevídanou vlnu solidarity – na povodňová konta dorazilo 800 milionů korun. Lidé kromě toho darovali oblečení, posílali do postižených lokalit balíky pitné vody, deky nebo hygienické a čisticí potřeby či vysoušeče.

Železnice v troskách

Nevídané škody napáchala velká voda také na infrastruktuře, železnici nevyjímaje. Na mnohých tratích byl přerušen provoz, některé doslova povstaly z popela. První příznaky blížící se živelné pohromy se objevily  6. 7. 1997 v 12:55 v České Třebové, kde spadlé stromy ohrozily provoz vlaků, později i v oblasti Jesenicka – trati Bludov, Rudná nad Moravou, Písečná, Mikulovice. O den později vykolejil vlak EC Sobieski před stanicí Suchdol nad Odrou v okrese Nový Jičín kvůli zřícení vodou podemletého mostu. Zranilo se tehdy více než 60 lidí. Následkem vytrvalého deště se rozvodnily řeky, které zaplavily rozsáhlá území a důležitá okresní města – Olomouc, Přerov a Ostravu. Mezi 6. až 11. červencem museli členové HZS ČD evakuovat z okolí mnoha tratí desítky osob, odčerpávat vodu ze zatopených prostor a odstraňovat nejrůznější překážky z tratí. Na několik dnů byl zcela zastaven provoz na klíčových železničních tratích, neboť byly z provozu zcela vyřazeny nejdůležitější železniční uzly Moravy – Přerov a Olomouc.

Trať vstala z popela

Také železnice měla při povodních svůj symbol zkázy. Stala se jím trať Šumperk – Kouty nad Desnou. Záplavy ji poničily tak, že se uvažovalo jejím zrušení. V některých místech byla zcela rozmetána – například v Loučné nad Desnou – a zbořeny byly i železniční mosty v Rejhoticích, Rapotíně či Šumperku. Tehdejší vedení ministerstva dopravy o ni však nejevilo příliš velký zájem. Nakonec se ale už o rok později na zdevastovanou trať vlaky vrátily. A to především díky úsilí místních lidí a Svazku obcí údolí Desné. Museli však překonat mnohé legislativní překážky. Tehdejší zákony například neumožňovaly pronajmout někomu státní majetek, i když byl zničený a nefunkční. Pro úředníky to bylo v té době zcela nové.

Vesnice z údolí Desné se přesto spojily, podařilo se jim sehnat finanční prostředky, trať nakonec opravily a zprivatizovaly. Zrodila se tak první soukromá železniční trať v Česku. Jedním z majitelů se stal právě Svazek obcí údolí Desné. A tak už 30. dubna 1998 projel po části trati „Železnice Desné“ první slavnostní parní vlak, aby pak následující den – 1. května – mohla být obnovena v úseku Šumperk – Petrov nad Desnou – Sobotín pravidelná doprava. Zpočátku se jezdilo pouze kyvadlově a až k 1. změně jízdního řádu dne 19. 6. 1998 byl prozatímní jízdní řád změněn na definitivní.

Povodně v roce 1997

Povodeň na Moravě a Odře postihla mezi 5. a 16. červencem 1997 Moravu, Slezsko a východ Čech, celkem třetinu území České republiky. Zahynulo 49 lidí, zcela zničeno bylo 2 152 domů. Neobyvatelných zůstalo celkem 5 652 budov. Strženo muselo být 26 mostů. Škoda dosáhla 63 miliard korun. Pojišťovny v souvislosti se záplavami řešily přibližně 117 000 případů a poškozeným vyplatily 9 miliard korun.