Železničář / Historie / Výměna generací aneb konec Tanečnic
Výměna generací aneb konec Tanečnic
6.9.2017 – autor: PETR ŠŤÁHLAVSKÝ
Po více než 50 letech služby končí provoz série prvních moderních poválečných elektrických lokomotiv na francouzských tratích. Danseuse neboli Tanečnice, jak se těmto strojům přezdívá, u nás příliš neznáme. Jsou totiž ve stínu mladších „dvoustovkových“ generací, především lokomotiv s výrazně prolamovaným čelem známých pod přezdívkou Nez cassé, česky Zlomený nos. Přesto tyto stroje během svého provozu odvedly pořádný kus práce po celé Francii od služby u dálkových expresů po dopravu nákladních vlaků.
Většina z posledních provozních lokomotiv této generace v uplynulém roce odešla definitivně do důchodu. Ty úplně poslední to čeká díky investicím do nových souprav ve velmi krátké době.
Poslední mohykáni
Stejnosměrná řada BB 8500 ukončila pravidelný provoz z pařížského nádraží Montparnasse loni v srpnu a na konci října zbývaly v celé Paříži ve službě pouze dva stroje – BB 8592 a BB 8593. Ve stejnou dobu zůstávalo v provozu také posledních 13 lokomotiv o rok mladší střídavá verze BB 17000. Ty dosluhovaly v Paříži a severně od ní, například zajišťovaly přestavování osobních souprav mezi pařížskými nádražími Východ a Ourcq. I tyto stoje byly na konci loňského roku vyřazeny z provozu.
Poslední šancí zachytit Tanečnice tak je u dvousystémové řady BB 25500, která nyní dosluhuje v depech Rennes na trati Rennes – Le Mans – Vitré a na východě Francie na tratích Nancy – Epinal a ze Štrasburku do Colmaru a Saverne. Depo v Dijonu vystavuje poslední stroje na trati Dijon – Besancon a do Belfortu. I tyto stroje velmi rychle zmizí z provozu díky novým jednotkám. Řady BB 16500 a BB 20200 dojezdily již před pěti, respektive před 10 lety.
U strojů se poprvé uplatnila typicky francouzská konstrukce, která přešla i do výroby pozdějších řad. Jedná se o podvozek s velmi malým rozvorem a jen jedním velkým stejnosměrným motorem, který přímo pohání obě nápravy. Rozvor podvozku byl pouhých 1,6 metru. Tato konstrukce je označena „Monomoteur“. Podle použitého motoru se výkon lokomotiv pohyboval od 2 580 kW do 2 940 kW, pod trakcí 15 kV 16,7 Hz pak 1 880 kW. V klidovém stavu bylo navíc možné přeřadit převodový poměr pro nákladní nebo rychlíkovou dopravu s maximální rychlostí 90 / 150 km/h, později upravený na 100 / 140 km/h. Konstrukce Monomoteur pozitivně ovlivňovala adhezní schopnosti lokomotiv, ale ve spojení s instalovaným vypružením vedla k neklidnému chodu při vyšších rychlostech, proto si velmi rychle vysloužila přezdívku Tanečnice.
Tyto mašiny se přímo podílely také na technických inovacích. Stroj BB 16540 byl krátce po svém dodání v roce 1959 přestavěn na ověřovací dvousystémovou lokomotivu a stal se přímým předchůdcem řady BB 22500, která se vyráběla od roku 1964. Lokomotiva BB 16655 zase vyjela v roce 1969 z výrobního závodu s testovacími třínápravovými podvozky konstrukce Monomoteur a se zesíleným rámem pro testování automatického spřáhla byla vyrobena BB 16700.
Od InterCité po pomocné výkony
Pětice řad lokomotiv z 50. a 60. let našla své uplatnění po celé Francii ve všech segmentech dopravy od spojů InterCité po pomocné výkony správce infrastruktury nebo přetahy souprav mezi osobními a odstavnými nádražími. Výrazně zasahovaly do regionální dopravy pod značkou TER nebo Transilien. Našly uplatnění například při vozbě push-pull patrových souprav v oblasti Paříže či lehkých nízkopodlažních netrakčních jednotek charakteristických nerezovou ocelovou skříní známých jako RIO nebo RRR.
Velmi dobře se uplatňovaly v nákladní dopravě, kde přepravovaly vlaky o hmotnosti až 3 000 tun. Ke konci své služby jich bylo dvacet spojeno do dvojic a dopravovaly nákladní vlaky na francouzské části trati přes Mont Cenis se sklony až 30 promile. Dvousystémové lokomotivy BB 20200 jezdily na přetazích z Francie do Německa a Švýcarska v oblasti Štrasburku a Mylhúz. Třináct lokomotiv řady BB 25500 bylo prodáno do Rumunska dopravci Regiotrans.
Přichází nová generace
Už více než jedno desetiletí postupně nahrazují moderní vozidla odcházející generaci jednotných lokomotiv z 60. a 70. let. V letech 2001 až 2008 to byly dodávky více než 300 lokomotiv Alstom Prima řad BB 27000, BB 27300 a BB 37000. Ty se uplatnily v nákladní dopravě a také při vozbě vratných patrových souprav na linkách Transilien. Jsou konstruovány jako dvou- nebo třísystémové s výkonem 4 200 kW a rychlostí 140 km/h. To jim umožňuje dopravovat nákladní vlaky o hmotnosti 1 200 tun na stoupání 10 promile rychlostí 80 km/h.
Definitivní konec však způsobují především dodávky nízkopodlažních jednotek. V letech 2009 až 2015 to bylo 215 sedmi a osmivozových jednotek řady Z 50000 od společnosti Bombardier za 1,85 miliardy eur (přibližně 50 miliard Kč) pro příměstské linky Transilien, na které navazují od roku 2013 dodávky jednopodlažních vlaků Régiolis od Alstomu a dvoupodlažních jednotek Régio 2N z rodiny OMNEO společnosti Bombardier. Rámcové kontrakty umožňují SNCF odebrat až tisíc jednopodlažních jednotek v mnoha různých provedeních od 3 do 6 vozů, s různým systémem napájení nebo v hybridním uspořádání doplněném o nezávislý dieselový pohon, s rychlostí 160 nebo 200 km/h a kapacitou 162 až 354 míst k sezení, a také více než 860 dvoupatrových jednotek OMNEO opět v různých provedeních od šesti- po desetivozové s kapacitou mezi 350 a 770 místy k sezení. Rychlost těchto jednotek může být 160 nebo 200 km/h.
Další podrobnosti najdete v tištěném vydání Železničáře 17/2017
Další články této rubriky
Bardotka přežila milénium a slaví šedesátku
5.12.2024 - Patří k nezaměnitelným a dnes již legendárním strojům. Lokomotiva T 478.1, známější spíše pod přezdívkami Zamračená nebo Bardotka, je považována za jeden z nejzdařilejších strojů z bývalého pražského závodu ČKD. První… »
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »