Železničář / Historie / Tramvaje ze Smíchova mířily do východoněmeckých měst
Tramvaje ze Smíchova mířily do východoněmeckých měst
12.12.2013 – autor: JAN DVOŘÁK
Smíchovská vagonka, která vznikla v polovině 19. století, se proslavila nejen výrobou železničních vozidel. Do jejího portfolia patřily i tramvaje. Tu úplně první zde dokončili v roce 1897. V polovině šedesátých let padlo v rámci RVHP rozhodnutí, že na Smíchově přednostně zajistí všechny tramvaje pro NDR. Jenže soudruhům ve východním Německu se to moc nelíbilo.
Továrna z pražského Smíchova byla svého času největším výrobcem tramvají na světě. Závod, který se po druhé světové válce jmenoval Tatra nebo ČKD Praha, patřil logicky mezi nejvýznamnější v rámci družebních vztahů socialistických států. Dne 10. července 1965 byla dokonce podepsána dohoda mezi podniky zahraničního obchodu z Německé demokratické republiky a Československa, která stanovila, že se veškeré tramvaje pro NDR budou vyrábět právě zde, a to v upravené podobě českého vozu typu T3. Smíchovská Tatra se stala přednostním dodavatelem tramvají pro východoněmecká města.
Sériová výroba probíhala v Praze v letech 1967–68
S tímto rozhodnutím ovšem nesouhlasili někteří provozovatelé v NDR, kteří nadále požadovali menší vozy německé výroby typů T57 či T2-62. Ty se staly známé pod přezdívkou Gotha, a to podle místa jejich výroby – společnosti VEB Waggonbau Gotha. Naše čtyřnápravové tramvaje se pro východoněmecká města nehodily kvůli své mohutnosti i energetické náročnosti. ČKD Tatra byla proto nucena dočasně převzít výrobu německého vozu (výroba ve městě Gotha skončila v roce 1967). Prototyp byl v ČKD postaven už v roce 1966 a dodán do města Halle. Naše motorové vozy označené jako typ T2D a přívěsné vozy B2D se sériově vyráběly v letech 1967–68. (Písmeno T znamená Triebwagen, tedy hnací vůz, B znamená Beiwagen neboli vlečný vůz, číslice 2 odkazuje na počet náprav.)
Celkem bylo v ČKD vyrobeno 117 hnacích a 116 vlečných vozů převážně pro metrový rozchod. V Německu se totiž používalo osm druhů rozchodů pro městskou kolejovou dopravu – od 600 mm až po 1 458 mm. Některé netradiční rozchody zůstaly dodnes, např. v Chemnitzu 925 mm nebo v Rostocku 1 440 mm. A právě vzhledem k různorodosti rozchodů tratí byly „české Gothy“ dodány v omezenějším rozsahu, než se původně předpokládalo.
Řazení pomocí volantu
Na tramvajích převládal tradiční žlutý východoněmecký nátěr, ale byla i města, kde tramvaje jezdily v barvě červené (Zwickau, Cottbus). Vůz typu T2D byl dvounápravový, jehož jednosměrná skříň spočívala na samostatném podvozku. Vlečné vozy byly vzhledově podobné konstrukce a běžně se provozovaly i třívozové soupravy. Motorový vůz o hmotnosti 12,5 tuny měl délku 11 620 mm, šířku 2 200 mm a výšku (bez pantografu) 3 115 mm. Oficiálně činil počet míst k sezení 20 a ke stání 70. Řazení jízdních a brzdových stupňů se provádělo pomocí volantu (automobilový typ Wartburg)! Pedály na podlaze sloužily k ovládání pískovačů a brzd.
V Praze na Smíchově se stavěly hrubé skříně vozů a prováděla finální montáž. Elektrickou výzbroj i jednotlivé části vozů dodávaly už německé podniky. V menší míře se na výrobě podílely i další české firmy. Hotové tramvaje se do NDR převážely po železnici ze smíchovského nádraží. Dvounápravové tramvaje typu Gotha se v NDR velmi osvědčily a v malých dopravních podnicích tvořily páteř ve veřejné dopravě více než 30 let. Tramvaje Gotha se postupem času objevily na kolejích v Rumunsku, Rusku a Ukrajině. Existovala dokonce varianta, že by se objevily na kolejích v Liberci.
Do kterých měst ČKD Praha dodala tramvaje Gotha
Halle |
77 motorových, 97 vlečných vozů |
Část z výše uvedených vozů se později dostala do provozu v dalších městech v NDR.
Další články této rubriky
Bardotka přežila milénium a slaví šedesátku
5.12.2024 - Patří k nezaměnitelným a dnes již legendárním strojům. Lokomotiva T 478.1, známější spíše pod přezdívkami Zamračená nebo Bardotka, je považována za jeden z nejzdařilejších strojů z bývalého pražského závodu ČKD. První… »
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »