Těžba hnědého uhlí pohřbila lokální dráhu do Počerad

První březnový den roku 1887 začala fungovat další lokální dráha na kraji mostecké uhelné pánve. U jejího zrodu stála potřeba přepravy uhlí i cukrovky, zejména pro cukrovar v Havrani. Byla jednou z mála v Čechách, která byla vystavěna výhradně ze soukromých prostředků bez pomoci země či státu. Investory dráhy byli Markus Stein a Adolf Löw, kterým byla udělena koncese ke stavbě a provozování dráhy už 2. 11. 1881, a to na 90 let. Akciový kapitál činil 900 tisíc zlatých (4 500 akcií po 200 zlatých). Osmnáctikilometrová dráha měla propojit městečko Havraň s Počerady na dráze Plzeňsko-březenské s Vrskmany na Ústecko-teplické. 

Heligony místo Kafemlejnků

V září 1882 probíhala první politická pochůzka trasy a následovalo udělení stavebních povolení na většinu dráhy. Poslední úseky, například v  okolí km 6 a 9, získaly stavební povolení až v květnu a červenci 1886. Dne 24. února 1887 byla provedena technicko-policejní zkouška a tři dny nato uděleno povolení k provozu. Dne 1. března 1887 přijel od Počerad do Vrskmaně první vlak. Provoz tu zajišťovaly Rakouské státní dráhy na účet vlastníka, a to až do 31. prosince 1922. Raritou mezi lokálkami bylo to, že snad jako jediná měla přiděleny těžké nákladní lokomotivy řad 73.68 a 69 (u ČSD 414.0), nikoli maličké Kafemlejnky. Není divu, prioritní byla nákladní přeprava. A dokládá to i fakt, že tu stačily vlastní pouhé tři osobní vozy (jeden druhé a dva třetí třídy), dva zavazadlové De. Dále měla dráha 11 vlastních vozů řady K na uhlí.

Těžba uhlí nemohla nemít dopady na tuto dráhu. Postupně tu vyrostly vlečky k dolům Betty a Elektra u Vrskmaně, k dolu Anna ve Strupčicích, kam zároveň vedla i nákladní lanovka od šachty Ondřej, a k dolu Hrabák v Čepirozích od stanice Havraň, otevřená v červnu 1922. K zastávce a nákladišti Polerady pak vedla lanovka od dolu Moravia. Coby jedna z prvních lokálek byla zákonem ze dne 14. června 1921 vykoupena státem (není těžké domýšlet proč), a to k datu 1. ledna 1922, tedy po zestátnění velkých společností BD a ÚTD. Správou připadla pod obvod ředitelství Praha sever.

V letech 1938–45 byla trať Potscherad – Wurzmes nesoucí v jízdním řádu číslo 167p pochopitelně v državě DR s ředitelstvím v Drážďanech. Osobní dopravu tu ještě zpočátku války zajišťoval některý z chomutovských zabraných kolejových autobusů řady M 120.3, pak už parní trakce. Po válce zde vlaky jezdily dále – motorové vlaky například v roce 1947 jsou uváděny v šesti párech. 

Proti znárodněnému těžkému průmyslu neměla lokálka šanci

Rozšiřování povrchových hnědouhelných velkolomů – nesly jména Vršany a Jan Šverma – bohužel udělalo definitivní kříž i nad touto lokálkou. Po roce 1960, kdy byla (údajně k 1. lednu) zastavena osobní doprava, tu fungovala ještě doprava nákladní. Hned v sousedství vyrostla nová vlečka Počerady – Čepirohy dopravující uhlí do elektrárny dokončené v 70. letech. Stará vlečka na důl Hrabák zanikla do roku 1963, k jámě dorazily nové koleje z Komořan i z Počerad. Pak načas zbyl úsek Havraň – Vrskmaň, kde se nákladní provoz zastavil roku 1984.

Dnes už vlaky nejezdí ani na Hrabák a na tzv. Velebudickou výsypku. Obrazně řečeno v chřtánu jámy velkolomu se ocitla i část hlavní Ústecko-teplické dráhy mezi Jirkovem a Komořany včetně odbočné stanice Vrskmaň. I když v ní železniční cestovatelé prý ještě před deseti lety objevili zbytky kolejnic v asfaltu. Mimochodem, lokálka ve Vrskmani měla své samostatné nádraží o čtyřech kolejích a spojku do paralelně ležícího „velkého“ nádraží. Všechny koleje byly výjimečně ukončeny podle německého vzo­ru nikoli zhlavím s výhybkami, ale točnou. Tato železnice nejspíše zůstala stranou pozornosti fanoušků, protože zatím se, podle mých informací, neobjevila žádná fotografie z běžného provozu. Nebo se snad mýlím?

STANICE A ZASTÁVKY

Počerady (stanice, km 0, otevřeno 1872, později Počeradce)
Polerady u Mostu (zastávka, km 4,0, do roku 1920 jen Polerady)
Koporeč (zastávka, km 6,0, otevřena 1. 4. 1933)
Havraň (stanice, km 7,9)
Malé Březno u Mostu (zastávka, km 11,4, postupně se jmenovala Malé Březno, Horní Malé Březno, Malé Březno u Chomutova)
Strupčice (stanice, km 13,6)
Okořín (zastávka, km 15,8, otevřena 15. 5. 1933)
Vrskmaň (stanice, km 17,6, Vrskmany, od 1913 Vrskmany nádraží místní dráhy, od 1. 5. 1923 sloučeno s Vrskmany)
Vrskmaň (stanice, km 17,8, otevřeno 1870)

Není-li uvedeno jinak, zastávky byly otevřeny 1. 3. 1887.