Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Spojnice Ostravy a Frýdlantu vznikla jako hutní dráha

Spojnice Ostravy a Frýdlantu vznikla jako hutní dráha

13.1.2016 – autor: PAVEL SLÁDEK

Jak se Moravská Ostrava postupně rozrůstala v důsledku rozmachu průmyslu, vyvstávala také potřeba vhodné dopravy pro odbyt výrobků, přísun surovin i pro přepravu zaměstnanců do dolů a hutí. Přívozské nádraží bylo daleko a zástupci města si začali příliš pozdě uvědomovat, že se kdysi poněkud nerozumně stavěli proti umístění nádraží blíže městu. Až v roce 1869 svitla naděje na otevření vlastního nádraží, když se začala společnost Ostravsko-frýdlantské dráhy zajímat o stavbu železnice spojující Moravskou Ostravu s Frýdlantem.

Spojnice Ostravy a Frýdlantu vznikla jako hutní dráha

Ke vzniku Ostravsko-frýdlantské dráhy se musíme vrátit do poloviny šedesátých let 19. století, kdy vláda vydala takzvaný koncesní zákon. Tím se vracela k podpoře soukromého podnikání v návaznosti na skutečnost, že se jednalo o období po ukončení prusko-rakouské války. Stavby nových tratí tak měly přispět k větší zaměstnanosti, oživit válkou zpustošenou krajinu a v neposlední řadě byla zmírněna i hospodářská kritéria, která povolovala výstavbu tratí jen se zaručenými výnosy. Také Severní dráha císaře Ferdinanda v roce 1868 započala s vyměřováním této trati, ale později od její výstavby ustoupila.

O udělení koncese  nezbytné pro provoz na železnici požádali Alois Scholz, ředitel železáren v Sobotíně, Ignaz Wondraczek, vlastník uhelných dolů v Lazech, Anton Honvéry, technik z Vídně a Maxmilián Steiger, odborný poradce z Vídně. Císař František Josef I jim 2. ledna 1869 udělil koncesní listinu k výstavbě trati z Moravské Ostravy do Frýdlantu v podhůří Beskyd, tehdy už známé obci s hutěmi a železárnami. A 1. července téhož roku vznikla akciová společnost pod označením K. k. privilegierte Ostrau-Friedlander-Eisenbahn se sídlem ve Vídni. Koncesní listina měla krom obvyklých podmínek i ustanovení, že dráha může být „prozatímně budována“ o jedné koleji.

Trať sledovala zemskou hranici

Trasa dráhy byla projektována údolím řeky Ostravice, která zde tvořila hranici mezi Moravou a rakouským Slezskem. Veřejného projednání o vedení trasy se tak zúčastnili zástupci obou zemí a přilehlých obcí, kteří se snažili vést trasu ve svůj prospěch. Nakonec byla schválena varianta slezská, na jejímž území mělo být 72,25 % její trati, a výstavbou pověřena firma bratří Kleinů. Samotné práce byly zahájeny v srpnu 1869 a úsek mezi Ostravou (dnes stanice Ostrava-střed) a Frýdlantem byl otevřen 1. ledna 1871. Technicko-policejní zkouška se uskutečnila
28. prosince 1870 a komise rozhodla, že určité nedostatky nejsou na závadu pro zahájení provozu, a povolila nákladní dopravu v celém úseku trati z Uhelného nádraží do Frýdlantu a pro osobní z dnešní stanice Ostrava střed. Po dostavbě druhé koleje z nádraží v Přívoze byla celá dnešní trať pro osobní dopravu dána do provozu 21. května 1871.

Provoz na vzpomínané dráze zajišťovala svými lokomotivami Severní dráha císaře Ferdinanda a personálem její výtopna v Moravské Ostravě-Přívoze. Celá dráha měla v počátcích tyto stanice a zastávky: Moravská Ostrava-Přívoz (dnes Ostrava hl. nádraží), Ostrava-Vítkovice (dnes Ostrava-střed), Velké Kunčice nad Ostravicí (dnešní Ostrava-Kunčice) a Ratimov (dnes Vratimov), kde bylo nádraží otevřeno v roce 1884 po vzniku celulózky. Dále následoval Paskov, Lipina-Karlova huť (dnešní Lískovec), Frýdek-Místek, Baška a Pržno, kde byla nádražní budova otevřena v roce 1894. Jako poslední následoval Frýdlant, přičemž od roku 1911 dostala stanice název Frýdlant nad Ostravicí. A stejně se jmenuje i nyní.

Obchodní důvody vítězily

Dráha byla v té době stavěna hlavně z důvodů podnikatelských záměrů, lepšího propojení hutních a textilních podniků kolem trati, a tím i lepším přísunem materiálu a odbytem hotových výrobků. Umožnila také obyvatelům tohoto kraje pod horami lepší spojení za prací, která jim zajišťovala obživu. Již od roku 1833 pracovala v Lískovci Karlova huť patřící Těšínské komoře, od roku 1832 továrny na sukno ve Frýdku, hutě v Bašce, kde byla roku 1806 dána do provozu vysoká pec se slévárnou, a v neposlední řadě Frýdlantské železárny, kde mezi léty 1618–1620 byly vystavěny první hamry. Ty se v roce 1675 zmodernizovaly, a Frýdlant se tak stal významným centrem hutní výroby a předchůdcem železáren ve Vítkovicích.

Některé budovy přežily

Z počátků provozu můžeme dodnes spatřit některé původní stavby, i když někde upravené, a to: ve stanici Ostrava-střed část výpravní budovy s pokladnami a Železničním muzeem moravskoslezským, nádražní budovu ve stanici Paskov, i původní výpravní budovu ve Frýdku-Místku a Frýdlantu, později přestavěnou pro bytové účely. Přestavbou dále prošly budovy ve Vratimově, Lískovci, Bašce a Pržně. Zastávka v Ostravě-Kunčičkách byla otevřena po vzniku jámy Alexandr a nádražní budova ve stanici Ostrava-Kunčice vystavěna nově. Dnešní výpravní budovy ve Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí pocházejí z roku 1888, kdy byla dána do provozu trať z Kojetína do Bílska, a tak se úsek mezi Frýdkem a Frýdlantem stal její součástí. V té době byla ve Frýdku vystavěna i nová výtopna, která měla průjezdnou remízu i půlkruhovou rotundu a dvě ruční točny, z níž jedna je v provozu dodnes. Zajímavostí u této stanice je bezpochyby fakt, že od svého vzniku v roce 1871 nese název Frýdek-Místek, i když se tenkrát jednalo o dvě samostatná města. V současné době je tato trať významným spojením jak pro cestující, kteří pravidelně dojíždějí za prací, ale také pro studenty mířící do škol. Hojně se využívá i při cestách za aktivním odpočinkem do blízkých Beskyd.

Dráha v kostce

Ostravsko-frýdlantská dráha (německy k. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn) byla privátní společnost, která postavila železniční trať mezi stanicemi Ostrava-střed a Frýdlant nad Ostravicí a místní dráhu mezi Ostravou-Kunčicemi a Havířovem s napojením na trať Košicko-bohumínské dráhy. Dopravu na jejich trasách ale od počátku smluvně zajišťovaly jiné železniční společnosti.


Průměrné hodnocení (6 hlasů): 4.83

Další články této rubriky

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 letPo Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

3.11.2022 - Známé přísloví praví, že i cesta může být cílem. Ano, někdy je skutečně důležitější samotná jízda než její cíl. Na jedno takové místo se teď podíváme. Jedná se o čtyřkilometrovou městskou železniční dráhu v našem… »

Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk

7.10.2022 - Motorizace nezasáhla Rakousko stejně intenzivně jako Československo. Zatímco ČSD si do roku 1939 pořídily přes 600 motorových vozů různého typu, u sousedních BBÖ to byly jen desítky motoráků. Většina z nich patřila do kategorie… »

Před 20 lety řádily v Čechách ničivé povodněPřed 20 lety řádily v Čechách ničivé povodně

7.9.2022 - Přesně před dvaceti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů a škody v hodnotě zhruba 73 miliard korun, z toho jen na pražském metru sedm miliard. Zasažená byla více… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika