Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Semmering: ikonická trať rakouských Alp

Semmering: ikonická trať rakouských Alp

15.1.2020 – autor: MIROSLAV PETR FOTO A SBÍRKA: AUTOR

V Evropě nejdeme úseky tratí, které se nesmazatelně zapsaly do historie. Jednou z nich je část hlavní trati z Vídně na Jadran, která se nazývá Jižní dráha (Südbahn). Zhruba sto kilometrů od rakouského hlavního města zdolává přírodní překážku v podobě severních vápencových Alp, přesněji masív Rax čili Rakous. Vrcholová stanice a tunely se nacházejí u průsmyku Semmering, který dal této trati název.

Semmering: ikonická trať rakouských Alp

Dávné letopisy uvádějí, že první iniciativy zkoumající proveditelnost projektu lze vystopovat na samém úsvitu železnic v Rakousko-Uhersku. Stavbu takzvané Jižní státní dráhy schválil císař František Josef I. definitivně 1. března 1849. Nejnovější událost spojená s tratí se však týká nedávné doby – 15. května 2019 tam dokončili ražbu prvního ze dvou nových základnových tunelů o délce 27,3 km, které po dokončení v roce 2025 posílí vzrůstající, hlavně tranzitní dopravu na historické horské trati.

Stavělo se po etapách

Jižní dráhu stavěli naši předci po úsecích. První vlak z vídeňského jižního čili dnes hlavního nádraží, přijel do stanice Gloggnitz už 5. května 1842.  Na opačné straně horského hřebene poté zprovoznili 21. října 1844 úsek ze Štýrského Hradce neboli Grazu do Mürzzuschlagu. Zbývalo postavit vlastní horskou trať Semmeringu, dlouhou 41,8 kilometr, právě mezi Gloggnitz a Mürzzuschlagem. Do vrcholové stanice Semmering v nadmořské výšce 894 m. n. m., kde se vystupuje do nejstaršího lyžařského střediska v Evropě, se musela stavět obzvlášť náročná, takzvaná severní rampa. Dvoukolejná trať šplhá ze stanice Payerbach-Reichenau stoupáním až 25 promile oblouky s nejmenším poloměrem jen 190 metrů. Bylo třeba provrtat skály pro celkem šestnáct tunelů a vyzdít stejný počet často monumentálních viaduktů citlivě zasazených do přírody. Cestující ve vlaku často ani neví, co mají sledovat dřív, zda nádhernou přírodu či díla klasické dopravní architektury. Dnes mohou navíc jen dřímat a užívat si pohodlí moderních rakouských vlaků. Hlavně znalci železnic si však jízdu užívají ve velkém. V nejvyšší stanici Semmering, situované v kilometru 103,4 od Vídně, postavili roku 1869 památník věnovaný staviteli dráhy rytíři Karlu Ghegovi (10. ledna 1802 až 14. března 1860), který v lednu 1844 předložil první projekty. Poté, co v následných vrcholových tunelech vlaky projedou nejvyšší bod na trati ve výšce 898 m. n. m, koleje klesají ve sklonu v hodnotě 21 až 22 promile ke stanici Mürrzuschlag. Tento jižní horský úsek už není tak divácky zajímavý, trať tam vede většinou zaříznuta do úbočí hor či na vysokých náspech. Výhledy jsou tam také krásné, ale už zdaleka ne tak fascinující, jako na úseku severním.  

Nejpůvabnější je horský úsek

Horský úsek Semmeringu byl stavebně dokončen 12. října 1853 a už 23. října tam poprvé projela lokomotiva zvaná Lavant. Poté si trať 12. dubna 1854 trať prohlédl sám císař. Dopravu nákladních vlaků oficiálně povolili 15. května 1854. Letošní slavnostní proražení nového tunelu s uvedeným datem ideálně koresponduje. Zahájení pravidelné dálkové osobní dopravy však mělo zpoždění – první osobní vlak z Vídně do Lublaně projel až 17. července 1854 a první vlak na konečné v Terstu přivítali teprve 18. srpna 1857. Spojení hlavního města monarchie s přístavy na Jadranu bylo od samého počátku strategickou záležitostí. Význam trati se od té doby vůbec nezměnil – silná nákladní a osobní, vnitrostátní i mezinárodní doprava trať plně vytěžují dodnes. V historických dobách na trati jezdíval luxusní expres z Petrohradu a Vídně do Nice a Cannes. Přímé vozy rychlíků měly směrovky až do Marseille. Dnes mají spoje konečné v Lublani, Záhřebu, Benátkách a Římě, ale už také v Praze! Než si cestující zvykli používat na velké vzdálenosti leteckou dopravu, bývaly rychlíky do Říma sestaveny až z patnácti vozů. Těm musely na horském úseku do stoupání připojit jak výkonnou přípřežní, tak i postrkovou parní lokomotivu. Také dnes je většina nákladních vlaků vedena nejméně zdvojenou trakcí, postrky jsou však zakázány. Na trati byly vždy provozovány nejmodernější a nejvýkonnější lokomotivy své doby. Elektrický provoz zahájili 29. května 1959, takže přes jedno století tu vládla hlavně pára. Na vlacích do Benátek se v padesátých letech 20. století zkoušely také motorové vozy zvané Modrý blesk, které svého času rakouské spolkové dráhy ÖBB nasazovaly na rychlík Vindobona z Vídně do Prahy a Berlína. Významní výrobci lokomotiv na Semmeringu z propagačních důvodů často zkoušeli své novinky a potenciální exportní výrobky.

Památkově chráněná dráha

Rakousko se stará nejen o budoucnost trati, ale i o její historii a už v březnu 1997 vyhlásilo památkovou ochranu tratě. Protože šlo o vůbec první horskou železnice za zeměkouli, byl Semmering prohlášen 2. prosince 1998 organizací UNESCO chráněnou památkou světového kulturního dědictví – i o tom informuje malé nádražní muzeum přímo ve stanici Semmering. Od 10. června 2007 otevřeli v rotundě a montovně zrušeného lokomotivního depa v Mürzzuschlagu jiné, podstatně větší muzeum Jižní dráhy. Moderní expozice přibližuje nejen historii tratě, zajímavá je třeba sbírka drezín. Kromě elektrických lokomotiv, včetně Krokodýla řady Be 6/8 ze sesterské Gotthardské dráhy ve Švýcarsku, vystavují parní pětispřežku 180.01 bývalých rakouských státních drah. Jde o prototyp pozdější řady 523.0 či 524.0 ČSD, který zkonstruoval Karel Gölsdorf pro trakčně náročnou českou trať z Mostu do Moldavy v Krušných horách. Stroj postavila vídeňská lokomotivka ve Floridsdorfu, která ho v dubnu 1900 dodala na vyzkoušení. Na Semmeringu se posléze používalo 27 odvozených strojů. A také spousta dalších lokomotiv, které v modifikované podobě známe z kolejí bývalých Československých státních drah. Ostatně to trvá dodnes. Vždyť dnešní vlaky kategorie railjet z Prahy do Štýrského Hradce, které tu v taktu projíždějí, jsou vedeny lokomotivami řady 1216 typu Taurus, dokonce v barvách Českých drah!

A do třetice – další místní skromné muzeum má otevřeno sezónně od září 2012 ve strážním domku číslo 167 přímo u viaduktu Kalte Rinne a věnuje se odkazu Karla Ghegy. Zatímco před třiceti lety zůstával Semmering pro české železniční příznivce něčím exotickým, vzdáleným a hlavně nedostupným, dnes už se tam můžeme cítit jako doma.

První horská železnice

Horská dráha Semmering měří 41,7 km a vede ze stanice Gloggnitz přes Semmering do města Mürzzuschlag. Stala se vůbec první evropskou horskou železnicí s normálním rozchodem a dodnes ji odborníci také považují za první skutečnou horskou železnici na světě. V současné době je součástí rakouské Jižní dráhy a patří k nejvytíženějším horským tratím v Rakousku. Projektování trati přes průsmyk Semmering se roku 1841 ujal Carl von Ghega. O rok později zamířil do Velké Británie a USA načerpat inspiraci. Získané zkušenosti využil při vytvoření třech různých variant, které předložil generálnímu řediteli státních drah Hermenegildu von Francesconimu. Nakonec se na základě vybraného projektu a pod dohledem von Ghegy na stavbě Semmeringbahnu podílelo v letech 1848 až 1854 bezmála 20 tisíc dělníků, z toho třetina byly ženy. Tunely se razily výhradně ručně, výjimku tvořil použití černého prachu. Naopak výbušniny se nepoužily nikdy. Při pracích přišlo o život 89 lidí. Dne 23. října 1853 projela úsekem Mürzzuschlag–Payerbach první lokomotiva. Slavnostního otevření trati 16. května 1854 se zúčastnil i císař František Josef I. s chotí Alžbětou. První nákladní vlak projel po trati 18. května téhož roku a první vlak s cestujícími 17. července.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0

Další články této rubriky

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 letPo Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

3.11.2022 - Známé přísloví praví, že i cesta může být cílem. Ano, někdy je skutečně důležitější samotná jízda než její cíl. Na jedno takové místo se teď podíváme. Jedná se o čtyřkilometrovou městskou železniční dráhu v našem… »

Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk

7.10.2022 - Motorizace nezasáhla Rakousko stejně intenzivně jako Československo. Zatímco ČSD si do roku 1939 pořídily přes 600 motorových vozů různého typu, u sousedních BBÖ to byly jen desítky motoráků. Většina z nich patřila do kategorie… »

Před 20 lety řádily v Čechách ničivé povodněPřed 20 lety řádily v Čechách ničivé povodně

7.9.2022 - Přesně před dvaceti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů a škody v hodnotě zhruba 73 miliard korun, z toho jen na pražském metru sedm miliard. Zasažená byla více… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika